Polumgla
Polumgla
Twilight
Zajatci hmly
Režie:
Arťom AntonovScénář:
Viktor SmirnovKamera:
Andrej VorobjovHrají:
Jurij Tarasov, Anastasija Ševeljova, Lidija Bajraševskaja, Kolja Spiridonov, Martin Jackowski, Dmitrij Averin, Vitalij Kovalenko, Michail Solovjov (více)Obsahy(1)
Zima 1944. Poručík Anochin se zotavuje po těžkém zranění. Sžíraný nenávistí k nepříteli touží po návratu na frontu. Je však se skupinou německých zajatců odvelen do odlehlé vsi Polumgla, kde má zajistit výstavbu translační věže a zároveň i stravu a přístřeší pro svěřené zajatce. Ve vsi narazí na neochotu a nenávist. Časem však ženy, jejichž muži jsou na frontě, nepohrdnou výpomocí v domě či doprovodem na lov medvědů. Teď už sytí, teple oblečení a respektovaní zajatci vztyčují v zasněžené tajze dřevěnou věž. Hrany konfliktu se uhlazují, soužití lidí v oboustranné nouzi nabývá humánních dimenzí. Ve společném úsilí o přežití si sotva uvědomují, jak krutý režim rozhoduje o jejich osudech. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (80)
Ruský film z obdobia 2.svetovej vojny je bez akejkoľvek akčnej scény, napriek tomu nenudí, odohráva sa v pekných exteriéroch, pomaly plynie až do dramatického konca, ktorý sa dá vytušiť dávno predtým. Filmy, v ktorých sú nepriatelia postupne odhaľovaní ako ľudia s ľudskou tvárou, ponúkajú príležitosť na kvalitný rozbor postáv, čo ale režisér v tomto filme nie celkom využil a aj preto dramatický koniec nepôsobí tak dramaticky. Film 60%. ()
Rusko - německý válečný film, drama, poněkud neobvyklé. Ruská eskorta vede německé zajatce, kteří se ještě nestihli zúčastnit bojů před pádem do zajetí, stavět do tajgy radiomaják. Cesta je strastiplná a uvítání není vřelé, zvlášť když sám mladý velitel se zotavuje po těžkém zranění. V malé vesnici je dost válečných vdov, jejichž hospodářství se pomalu hroutí, každá ruka je třeba, ale válka je zlá věc.Přesto si k sobě přes veškeré strasti zajatci, ruské velení i vesničani k sobě cestičku jakžtakž najdou. A pak přijde zpráva - radiomaják již není třeba, přijede veleni, které se diví, že jsou všichni živí.....už jste někdy viděli nad tajgou blikat hvězdy,polární záři a jiskřit sníh? Nádherná kamera a zasloužené čtyři hvězdy. ()
Zajatci Mlhy se pravděpodobně zařadí mezi filmy, na které do týdne zapomenu. Ale na kvlitě jim to nic neubírá. Stejně tak se už totiž zařadil mezi filmy, které mi "něco" daly. Příběh, který jako by vypadl z Remarquea se nesnaží krutosti války zobrazovat nijak sentimentálně, jednoduše ukazuje celou pravdu a je pouze na divákovi jak si ji přebere. A mrazivému pocitu, který ve mě zanechaly se vyrovná málokterá kniha, natož nějaký film. ()
Velmi působivý syrový příběh postupného sžívání několika vesničanů (a vesničanek) s německými zajatci. Skvělá atmosféra a několik vynikajících scén (ženy se pro sebe modlí, když do vesnice dorazí úmrtní oznámení, osekávání klády, Anochinovy přeludy, vánoční karneval). Výborně natočeno se skvělou kamerou. Původně jsem chtěl dát čtyři, ale když si to v hlavě promítám znovu, musím dát pět. Ještě teď mě mrazí, a není to sněhem. ()
Náhodou jsem na to narazila v noci na dvojce a příběh mě chytnul, tak jsem ho dokoukala. Normálně na tyhle komorní válečný filmy moc nejsem, nicméně tenhle příběh z odlehlé ruské vesničky je jiné kafe. Citlivě, působivě a bez laciného tlačení na pilu je zde ukázáno, jak snadno lze smazat rozdíly mezi skupinami nepřátel i jak snadno jde tohle všechno zase zničit. Právě v nekompromisním konci, který moc neukazuje a moc nad ničím neprodlévá, tkví síla toho filmu. ()
Reklama