Neporazitelný II: Poslední zůstává

Hodnocení celkem vysoké, ale já nebudu tak štědrý. Akční bojovka je to dobrá, od krvavého sportu a podobných od Van Damma snad první arénovka co jsem za posledních 5 let viděl. Dva hlavní bijci mají nabušíno jak ďábel a řež je to ukrutná. Ale děj je v koncích a poslední bitka mohla mít taky lepší závěr. Rozhodně oproti prvnímu dílu se Snipesem je to výš, ale i tak to na mě působí spíš průměrně. (11.03.2010)

Slušné béčko, které stojí hlavně na vynikajících bojových scénách. Jsou výborně a přehledně natočené a Scott Adkins je nejlepší mlátička poslední doby. To už tomu potom člověk odpustí i tu ohranou zápletku a místy nudné dialogy a pasáže, ve kterých se Michael Jai White (taky docela dobrá mlátička) snaží hrát, což mu moc nejde. Jako akční oddechovka to ale mile potěší. (26.04.2008)

Príbehovo zabudnuté v zlatej dobe prostunko mlátičkových filmov 80´s, avšak s veľmi slušnými bojovými scenámi a choreografiou (za ne sa nehanbím ísť aj k celkovému hodnoteniu snímky na 70%, pretoze co tu predvadza Scott Adkins je famozne). Michael Jai White "umí" a mať ho v jednom filme s Jason Stathamom + Scottom Adkinsom versus Donnie+Tony+Jet....mohli by sme si gratulovať k pravdepodobne najlepšiemu combat dream teamu súčasnosti... . (03.09.2006)

Základní struktura filmu. Kolikrát jsme něco podobného jen viděli?? Mockrát. Ovšem zde je spousta drobností, které Neporazitelného 2 od ostatních přeci jenom odlišují. Zaprvé: Forma. Stejně jako souboje totiž ve filmu upoutávají vztahy a vývoj hlavního hrdiny. Zadruhé: Souboje. I když jsou očividně zaměřené na efekt, jsou mistrně zvládnuté. Choreografie si může podat ruku s filmem Ong-Bak, či Tom Yum Goong. Vše se odvíjí samozřejmě od fyzické připravenosti bojovníků. Všichni fighteři, které ve filmu uvidíte, jsou (co se vzhledu týče) lepší než 99% všech kulturistů, místo trapézů a zad mají Krkonoše a místo břicha valchy. Zároveň jsou však hbití, ohební a jejich sportovní průprava jim umožňuje používat techniky z kategorie Tony Jaa (Scott Adkins předvádí opravdu neskutečné věci a působí jako totální šrotovací mašina). Zatřetí: Melancholie, city. Působivé zakomponování asi tří dojemných scén (oblékání bezvládného Chamberse visícího u sloupu nemá chybu). Začtvrté: hudba. Parádní soundtrack, po kterém se sháním už teď. Nathaniel Dawkins a jeho titulková Bring It On je třešničkou na lahodném dortu. Prozatím nejlepší arénový akční film 21. století! (23.06.2007)

Jestli tohle má být nástupce Bruce Lee, Van Damma a dalších, tak asi přestanu tenhle žánr sledovat... Příběh je tak neuvěřitelně stupidní a předvídatelný, že strčí do kapsy i akční béčka z 80. let. Vím, že to nejspíš měl být záměr, ale to by se to nesmělo tvářit tak neskutečně vážně. Kromě toho bojové scény jsou okatě digitální a kompletně nereálné, takže si Neporazitelného příliš neužijí ani fanoušci karate filmů. (04.03.2012)