Prolomená stezka

Nejprve jsem chtěl napsat obsáhlý komentář a marně hledal slova. Nakonec jsem si dovolil použít citát ze snímku samotného. Je v něm obsaženo téměř vše a v mnohém vystihuje hlavní myšlenku tohoto snímku. „Všichni putujeme světem. Od kolébky až k hrobu. Od narození do smrti. Putujeme mezi věčnými světy“. Tento snímek je takovým jedním velkým putováním a bilancováním života. Přiznávám, chvíli (delší čas) jsem si zvykal na pozvolné tempo vyprávění, ale s každou další ubíhající minutou jsem si na toto netradiční putování Bobbyho Duvalla, jeho synovce Toma Harta a asiatek č.1,2,3,4,5 začínal čím dál tím více zvykat. Tenhle snímek W. Hilla si na nic nehraje, nesnaží se o nějaké „velké umění“ (tím ani ve výsledku není), ale je PŘIROZENÝ a právě v tom je jeho největší přednost a síla. Ostatně v každém z nás, (ať si to chceme přiznat či nikoliv) dříme ten malý klučina se srdcem dobrodruha, pevným charakterem a touhou ochraňovat utlačované. Pokud toho „malého kluka“ v sobě objevíte (alespoň na dobu trvání tohoto snímku), nebudete zklamáni, za to vám ručím. Snímek bych rozhodně nenazval klasickým westernem, spíše je to taková (jak trefně napsal uživ. nascendi, btw výstižný to komentář ke snímku) horse-movie a i díky pomalému tempu vyprávění se člověk (divák) zamýšlí nad hodnotami v životě. To mi společně s přirozenými hereckými výkony, nádhernými scenériemi krajiny a citlivým hudebním doprovodem ke spokojenosti v tomto případě stačí, byť ( jak už jsem zmínil v samém úvodu) o bůhvíjaké umění se nejedná a mezi NEZApomenutelné se snímek rozhodně nezařadí. 78% a ta 4* je jednoznačně za 75-ti letého Bobbyho Duvalla. Je nesmírnou radostí sledovat tohoto chlapíka, jak stále „válí“. P.s. jak už zde bylo mnohými zmiňováno, bát se „lacinějšího Tv zpracování“ divák rozhodně nemusí. Jedná se o plnohodnotný filmový biják a tak jedinou silnější kaňkou v mých očích, je slabší propracování některých charakterů postav, což je velká škoda (v kontextu toho zbytku).... (16.05.2011)

Tohle je jako z dob Johna Waynea. Na jedné straně poctiví honáci, kteří sice působí nabručeně, ale srdce mají ze zlata a dámu v nesnázích nikdy nenechají na holičkách a na té druhé padouši až do morku kosti, kteří se přiživují na lidském neštěstí. Duvall tu pokračuje ve své roli z Krajiny střelců a v sedle mu to svědčí, stejně jako Churchovi role toho drsnějšího z obou kovbojů. Přestřelky mají celkem solidní úroveň, ačkoliv by jich mohlo být víc, exteriéry, jimiž se žene stádo koní, jsou nádherné a mile i úsměvně působí naprosto nevinná romantika. Takhle mě to baví. 80% (22.04.2018)

Doopravdy netradiční western a příjemné překvapení - chtěl jsem si původně pustit DVD, ale náhodou to šlo na Markíze a já to nechal "chvíli" (2x hodina a půl) běžet. Netradiční zápletka, krásná krajina, scény hnaní stáda mustangů, patřičně odporný záporák, místy dost realisticky netradiční pohled na divoký západ (prasečí farma, například) a dokonce i nedabovaná čínština. Úsměvná indiánská hláška: "Proč tak atraktivní ženy cestují s tak odpornými muži?" Roberta Duvalla možná bylo na plátně trochu moc, ale přesto solidních 78% (tento styl "ne příliš brutálního" westernu mi vyhovuje). ■ Zajímavé, že se (pokud závěrečné titulky nelžou) jednalo o osudy skutečných lidí. ■ Dobrý komentář: Jeremiah (26.03.2011)

Tradiční grass movie western s ne zcela tradiční zápletkou. Stárnoucí kovboj v naprosto typickém podání R. Duvalla (ten chlap má všechny role stejné - lehký excentrik, co se věčně pochechtává, trousí moudra a přitom působí mírně roztržitě) se rozhodne lépe poznat synovce a tak spolu ženou přes USA stádo koní na prodej. Klasika. To by toho ovšem nesměl zasáhnout vůz naložený žlutým masem, vysloužilá ťápota + pár dalších souputníků. Hlavní hrdinové sice složili slib celibátu, jinak si však počínají velmi chlapsky: oponenty neváhají střílet, věšet, surově mlátit, odřezávat a odstřelovat jim různé tělesné součástky. Padouši to holt v žádném filmu nemají jednoduché. Nicméně v "Broken Trail" si tragické okamžiky prožije i kladná družina, byla jsem proto zvědavá, jaký bude bodycount v závěru. Hmm, trochu zklamání. Nespokojenost si dovoluji vyjádřit také s poněkud roztahaným tempem, tři hodiny jsou až moc, ALE (navzdory heroické snaze N@HA CYPNEMA udolat mě třemi sloními prdelemi upoutávek) NEUSNULA JSEM a to je rarita! Nadšená jsem byla z nádherných záběrů krajiny a celé té krásně nasnímané koňské romantiky. Pochválit musím český dabing. A teď odežeňte od monitorů nezletilce a prudérní důchodce, Phobia bude sprostě nadávat. Do hajzlu ucpaného, pochcaného, poblitého, posraného a nespláchnutého; může mi někdo vysvětlit, proč se dabují slovenské filmy a seriály, ovšem když vám ve filmu třetinu času kuňkají číňanky, titulků se nedočkáte?! Kdyby tam, kurrrrrrrrrrrrrrrva, zůstaly alespoň anglické, ale to ne! Budete koukat, třeba jak hlavní šikmoočka se slzami v očích vejrá na vycházející srpek měsíce, cosi přitom sveřepě ťingťoní a vy můžete hádat, jestli má měsíčky (nedostala měsíčky?), xmrti nenávidí Turky, znásilnili ji Měsíčňané nebo se jí hrubě nelíbí momentální tvar onoho satelitu Země. Občas se z gestikulace, mimiky a celkové situace dá vydedukovat, o čem si to žluté holky kvokají, někdy ani náhodou a to u jinak příjemného filmu vážně nasere a vřele za to nedík! 74% (29.07.2011)

Velmi dobrý televizní western, který přes řadu dramatických a tragických momentů plyne zdánlivě volně a beze spěchu. Jeho nejsilnějšími okamžiky přitom nejsou přestřelky a dramaticky vyhrocené situace, ale spíš dialogy a nenásilně, a často také nenápadně, rozvíjené vztahy mezi jednotlivými postavami, to vše podbarveno rozlehlými pláněmi, třpytící se řekou a nádhernými západy slunce. (21.06.2011)