Urideului haenbokhan sigan

Život není legrace – tuhle pravdu vzali jihokorejští filmaři opět příliš vážně a ze zaručeně zabírajících ingrediencí připravili romanci, která se od začátku nijak netají tím, že vám chce vyrvat srdce. Což je bohužel to jediné, co chce a co dokáže. Co v případě některých lidí dokáže. Že správným člověkem nejsem, mi došlo během první z přibližně dvou tuctů scén, jež mají být dojemné, ale nedojmou-li vás, nejsou schopny nabídnout nějakou alternativní kratochvíli. Celý film je samozřejmě velmi dobře natočen. Kamera, nasvícení – v každém okamžiku výborné, herci sice své emoce nevylévají zrovna decentně, přesto jsou skvělí atd., ale všechno to mohlo být zužitkováno jinde a rozumněji, přinášeje dlouhodobější „užitek“. Dvě hodiny (měl jsem mimořádně silné nutkání zastavit přehrávání už po jedné) zabité pro jedno vyfabulované zabití. Škoda času. Pokud jej ovšem nechcete mermomocí trávit sledováním jenom a pouze pěkných obrázků. Když kýč, tak zahradní trpaslík anebo A Moment to Remember. 65% Zajímavé komentáře: May, tombac, Aidan, MegatroN, masr (21.11.2009)

Dva životní ztroskotanci se potkají na na velmi smutném místě (mimochodem korejské vězení vypadá jako skromnější hotelový pokoj). On čeká na smrt a ona se o smrt stále pokouší a to sblíží dva lidi, kteří se na samém začátku viděli téměř s odporem. Pomalu plynoucí, zajímavý příběh, který mě přes velmi silné téma nepřesvědčil o plném hodnocení, ale i tak je velmi dobrý. (05.01.2007)

Iked tento film prekypuje laskou, nieje to romanca. Je to predovsetkym melodrama, ktora vas zaplni pocitmy ako su bolest, tuzba, nenavist a laska k zivotu, lutost, odpustenie...je to drama o zivotoch, ktore prinutili ludi urobit to, co by inak nechceli. A je to o sile, ktoru clovek v sebe dokaze najst, ak sa najde niekto, kto ho chape a z pod povrchu ztvoreneho z chyb a omylov dokaze na svetlo vyniest to krasne, co sa tam ukriva. (9/10) (10.05.2008)

Jsem vážně hvězda. Vězeňské tématice se celkem úspěšně vyhýbám (i když výjimky se najdou), protože mi to fakty nedělá dobře. A sledování odsouzených na smrt obzvlášť. No a pak si pustím tohle... S tradičně krásnou hudbou a neuvěřitelně silným příběhem. Na začátku protivná holka, který bych docela s chutí vyťala z každý strany jednu. Jejím protihráčem je kluk, u kterýho mám pocit, že drsná skořápka je jenom ochrana před světem. Navzdory pomalému tempu i celkem očekávanému vývoji postav, příběh v posledních minutách opravdu neskutečně vygraduje. Ale ani přesto mě to kupodivu psychicky nevyždímalo natolik, abych kvůli tomu nemohla spát. (26.05.2012)

Příběh dvou zmučených duší, - bohaté dívky a odsouzence na smrt, kteří se potkávají ve světě, kde vězení je rajskou zahradou, kde dozorci pláčou, kde se odpouští smrt vlastního dítěte, kde vykvete láska, která je krutě přerušena... Tahle korejská tragická romance obžalovávající trest smrti se mi nelíbila ani jako odpůrci tohoto trestu, prvoplánový útok na divákovi city v podobě vyvolávané lítosti nad nešťastnou láskou odsouzence a dívky, která jej navštěvuje a proti tomu nestojí nic, žádná kontroverze v podobě životných obětí jeho hrůzného činu - divák si prostě nemůže vybrat mezi vrahem a jeho obětí, zůstává mu jen ten politováníhodný vrah, jehož čin přece bledne ve srovnání s hloubkou jeho a jejích citů a kór když si to ona vůbec, ale vůbec nezaslouží...mám chuť dát za tohle odpad a nakonec jej i dám i přes to, že si uvědomuju, že to takhle vyznívá možná jen mně a celý je to o něčem jiným, o neodvratnosti našich osudů, odpuštění a smíření se s ním... (07.02.2013)