Beowulf

Akční úseky připomínají lehce nadprůměrné intro počítačové hry (ačkoli i tady by se tvůrci mohli hodně přiučit, třeba u intra spřízněného Zaklínače), postavy jsou nelidsky bachraté, koně se valí jako osudy a chvíle, kdy má z animace vyzařovat emoce, se vysloveně míjejí účinkem. Což je vlastně škoda, protože jinak je Beowulf docela pěknou a překvapivě ne úplně klišovitou hrdinskou epikou – tedy souzeno měřítky Hollywoodu. Disponuje slušnou hudbou a místy i dobrou atmosférou, ale animace absolutně selhává, co se týče oživení světa "mimo záběry". Beowulf je film s děsivě úzkým záběrem, který žije jen v malém výseku kamery, jinak připomíná indiferentní cosi, čemu fatálně chybí přesvědčivost. (10.06.2009)

„I am Ripper... Tearer... Slasher... Gouger. I am the Teeth in the Darkness, the Talons in the Night. Mine is Strength... and Lust... and Power! I am Beowulf!“ Zemeckisovo zpracování legendárního staroanglického eposu o líbezném chvástalovi se sklony k egoismu vás může zklamat ve třech aspektech. Za prvé, forma. Technika motion capture může na někoho působit stejně palčivě jako řev z Hrothgarových síní na Grendela (mimochodem, fešný trol), ale může mít někdo autorovi za zlé, když chce rozverně kejklit s kamerou, „herce“ nechat přirozeně sejít věkem a hlavně dát zelenou vynalézavosti, novátorství a uměleckým choutkám? Za druhé, rodinná pouta zcela mimo děj předlohy. Hříchy otců s pozlacenou sirénou, z chvilkové touhy vzniknuvší ratolesti a na konci Wiglaf stojící v přílivu - čekajíc, zdali se krev přelije z mozku ke genitáliím. Tady se Tarantinův kolega Avary vyřádil, nicméně se špetkou tolerance k bájivosti lze vše akceptovat. Nakonec, je to mýtus.. A za třetí, častá to tady stížnost, tomu švédskému Rayi Winstoneovi z fitka není vidět nádobíčko! Omyl! Pokud máte citlivý prst na tlačítkách STOP a PLAY, tak při souboji v síni s Grendelem máte šanci. Nic, o čem by se zpívalo po staletí v písních, ale na draky to zjevně stačí.. (17.07.2014)

Jsou legendy a legendy. Některé jsou zajímavé a snesou i dvouhodinovou stopáž a některé jsou holt jako příběh o Beowulfovi… Ta epičnost, o kterou se Zemeckis snažil, je vidět a je znát na každém detailu, ale ve výsledku je Beowulf pouze důkazem toho, že ani skvělý režisér nedokáže téměř nic, když má sotva průměrný námět. Teda, James Cameron to dokázal s Avatarem. A schválně vytahuju tento film, protože na něm jsem si (opět) potvrdil, jak je "big Jim" legendární. Není totiž CGI jako CGI… I když zde byla grafika opravdu dobrá, stále mi připomínala spíše počítačovou hru. A ne špatnou, abych byl objektivní. Ale ty detaily, na těch se to pozná. Kdo viděl tohle i Avatar, dá mi zapravdu v tom, že tohle je… jako srovnávat Trabanta a Mercedes… ;-) Prostě a jednoduše, když Zemeckis neměl technologii na to, aby to vypadalo opravdu věrně, měl to točit "postaru" a projekt pozastavit do doby, než by mu Jim půjčil své "nádobíčko“… Možná bych se pak alespoň tolik nenudil. 50 % s tím, že Angelině to sekne, i když je celá z pixelů… (15.05.2011)

Kritické komenty naokolo majú v jednom pravdu (a že sa ich 90% toho dotkne) a to, že zvolené médium je pre film (ešte stále) nevhodné a zbytočné (emočná strnulosť, nulové výrazy). Na druhú stranu (ruku na srdce) Beowulf je hrdina, ktorý rozpráva činmi a tie činy majú sakra gule. Totálne sthujúca akcia legendy, dokazujúca v každom zábere, že je jeden z top rezníkov akí kedy brázdili filmové plátno a hodný svojho mena. "I am Beowulf!" Kto vyrastal na RPG-čkach a má rád temné atmosférické fantasy, nemôže byť sklamaný. Len poprosím nabudúce naživo. 90% (15.02.2008)

Takže stejně jako uživatel Beky tak i já jsem měl před filmem dvě piva, vypili jsme je totiž spolu. Jenomže narozdíl od kámoše, který se pak v kinosále trápil (jak uvádí ve svém komentáři), já jsem se do Zemeckisova digitálu natolik zakoukal, že i kdybych se měl pochcat, tak by mi to snad bylo jedno. Performance capture působí v několika momentech naprosto neuvěřitelně, zároveň je ale pravda, že občasný "skelný zrak" postav narušuje dynamiku a emoční vyznění scén. Silný příběh zoceluje navíc několik špičkově vypjatých, audiovizuálně sladěných a nadpozemsky ozvučených scén, které mě skolily s razancí rozběhnutého Sebastiana Chabala. Můj nejlepší výkon v zadržování dechu je asi 100 vteřin, poté co prvně rozrazí veřeje hodovní síně obluda Grendel a naporcuje královskou gardu na pětikilové krvavé kusy, jsem svůj rekord minimálně ztrojnásobil. Grendel vypadá jako ovředovaný obr stažený z kůže, je to však citlivá bytost s nešťastným osudem. A záhy přichází na scénu Beowulf, sebevědomý géatský hrdina s rameny širokými jako telefonní budka a s hlasivkami připravenými kdykoliv odvykládat nějaký napínavý čin ze svého života. Beowulf se pak po celý film potýká s příslušníky Grendelovy rodiny (Angelina Jolie coby Grendelova matka je fakticky luxusní), s plnými poháry medoviny, později s kralováním a s mladičkou spolunocležnicí (zletilosti se prý v Dánsku nabývalo, jakmile se sundaly poslední podělané plínky). A snad v každém okamžiku je možné se kochat: kamerovými průlety, souboji, režisérovou zručností, hudbou Alana Silvestriho a v drtivé většině případů i vizuálním zpracováním. V závěru pak Zemeckis ještě přitvrdí, práskne bičem a vyžene ze sluje ohnivého draka a divákovo oko se do plátna nevěřícně vpíjí. Výbornou zábavu mi tedy narušovala pouze občasná mžourání postav "do blba" a také opakující se dialogy (Gerard Butler řekl jednou: "Tohle je Sparta!" a polovině filmové populace to rezonuje v uších ještě teď, Ray Winstone se musel v: "Já jsem Beowulf!" snad třikrát ujišťovat). Jinak jsem navýsost spokojen a stoprocentně si dám tuhle fantasy znovu. 150 miliónů dolarů(rozpočet)/170,5 miliónů dolarů(výdělek celovětově) (12.12.2007)