Michael Clayton

// Začalo to trochu divoce a mdle zároveň, ale jak se postupem času začala klůbka lží, přetvářek a všelijaké další špíny rozmotávat, nabralo to na otáčkách a v momentě, kdy se dějové linie protly jakoby se film nachvíly proměnil v překrásnou blondýnku, která právě doslova zažila orgasmus. Já vím, zní to divně ale když se nad tím zamyslíte... ne, nezačne to dávat smysl. Naštěstí scénář Tonyho Gilroye smysl dává, proto si radši padejte pustit ten film. Michael Clayton - 75% (02.12.2011)

Tváří v tvář přesvědčivému výrazu bojovníka Clooneyho a Howardovým tklivým tónům se se svým hodnocením možná cítím i provinile, ale jakákoli spásná idea, varovný prst nebo dusivá výpověď se topí v nedořečené a přesto zbytečně propletené nudě, která minutu od minuty stále jasněji plyne k nepřekvapujícímu závěru. (21.08.2008)

Nejvyšší rating Claytonovi nedám, na to je až příliš chladný a odstupem natočený, ale jinak je to veskrze profesionálně natočené a působivé dílko o zlořádu v právnických a podnikatelských kruzích, o síle peněz a neukojených ambicích jedné bezkrupulózní manažerky. Film, který má hlavu a patu, přesvědčivou motivaci svých postav, výborné herecké obsazení a tomu odpovídající špičkové výkony, zkrátka a dobře film světové úrovně. Vůbec není náhodou, že jedním z producentů byl režisér legendárního thrilleru Tři dny Kondora. Až příště budou chtít čeští filmaři páchat pokusy o thriller, jako byli Hranaři, měli by se aspoň zkusit podívat na něco od své zámořské konkurence, aby z toho zase nevznikla trapná parodie. Celkový dojem: 80 %. (11.12.2011)

Když se dnes řekne "brilantní lékařský thriller", navíc s výraznou příchutí dramatu, měl by se všem zákonitě vybavit George Clooney pod režijním dohledem Tonyho Gilroye. Právě ten si později střihnul zatím poslední (ne)Bourneovo dobrodružství, ve svém omračujícím debutu z roku 2007 ale světu poprvé dokázal, že si své místečko v Hollywoodu více než zaslouží. Je to šokující, je to drsné, syrové a bez příkras (záměrně nepíši pravdivé), a zanechá to ve vás nepříjemný pocit, po nemž si v už nemoci nebudete chtít vzít ani paralen. Dejte tomuhle právníkovi, bojujícímu za lepší farmacii, šanci i vy! (08.01.2014)

Michael Clayton - další film, který jako by k nám přicestoval časem z dob minulých. Dovedu si totiž docela dobře představit, že by jej někdy během sedmdesátých let natočil Sidney Pollack (mimochodem skvělý nápad, obsadit ho sem) nebo jeho jmenovec Lumet, a to nejlépe s Robertem Redfordem či Genem Hackmanem v hlavní roli. Ale zpátky do přítomnosti. Máme tu sice prostý, několikrát viděný, čtený i slyšený příběh, který je ovšem skvěle napsaný, disponuje výbornými dialogy a tak nejednoznačnými postavami, že je radost se na něj dívat. Režie Tonyho Gilroye patří k těm pomalejším (on taky Michael Clayton není žádná akčňárna, díky bohu za to), ale přichází se spoustou nápadů a řada scén (koně, Arthurův byt, jízda taxíkem) je nezapomenutelná. K tomu decentně, ale atmosféricky hraje James Newton Howard... Čtyři a půl. (10.12.2011)