Žízeň

Že by Park ztrácel formu? Jak si jinak vysvětlit, že si stejně jako v průměrném Im a cyborg pomáhá nadpřirozenem? Čekal jsem od tohoto filmu hodně a vzhledem majstrštykům typu Olboye, Paní pomsty nebo JSA to byla očekávání oprávněná. Tatam jsou kvanta nádherné hudby z předchozích filmů, bůhvíproč. Výtečná kamera naštěstí zůstala, ale to je asi jediná věc, která mě nezklamala. Ta ovšem nepřekryje plytký příběh, a co mě hodně nepříjemně překvapilo, občas i zaoceánsky působící prvky. Atmosféra by se taky rozhodně nedala krájet, násilí a krvavé scény jsou narozdíl od předchozích filmů až neuvěřitelně samoúčelné. Najde se sice několik skvělých scén, ovšem ohromila mě bohužel jenom jedna (krvavé hraní na flétnu) a to je na 133 minut sakra málo. A film navíc ke konci skouzává spíše do bláznivé komedie, což se mi pranic nelíbilo.Všechno poukazuje na to, že má Park slabší období, ale pevně doufám, že se dalším filmem vrátí do správných kolejí. Nerad bych ztratil nejoblíbenějšího režiséra. Slabé čtyři hvězdy a 70% (31.01.2010)

Podobně závažné etické otázky ("co lze učinit v dané situaci?") jako ve své trilogii o pomstě, řeší Park i ve svém posledním snímku. Hned z několika důvodů je to obtížnější odhalit a docenit. Jednak je potřeba si všímat jak se postupně film více a více noří do různých žánrů (neboť na začátku se tváří jako běžná festialová artovka, od níž by se v zásadě motiv upíra, který je navíc knězem, dal odpárat), přičemž je ještě potřeba být nalazen na fakt, že od komedie, přes horor k dramatu se to dá stihnout během pár vteřin. Morální dilemata se ke všemu nikterak neprojevují v dialozích, který je ostatněš minimum, a je třeba je vyčíst z jednání a hereckého projevu hlavního hrdiny. V technicky podmanivém, opojném a zároveň zneklidňujícím balení (kde se často prostopují techniky navozující napětí mezi digitální opulentností snímání a realistickým přístupem) se odvíjí drama o vztahu lásky a etiky u bytostí, které nejsou ani lidmi ani zvířaty. (07.07.2009)

Pod anotací se vám může rýsovat jakákoliv představa, ale nikdy se nebude ani na vzdálenost viditelnosti přibližovat k tomu co Park vytvořil. Tohle není horror. Tohle není psychologické drama kde postava rozmítá nad správností určitých rozhodnutí. Tohle není ani love-story. Bakjwi je totiž všechno. Neočekávatelný a stále překvapující uragán ve kterém můžete identifikovat věci co už z jiných filmů znáte, ale dá vám to přesto obrovskou práci. Park si na nic nehraje. Je svůj a to Bakjwi sluší nejvíce. Stejně tak s postavami, tohle nejsou žádné rádobynačrtnuté figurky s bílým make-upem honící se po lese (sorry, ale tohle se fakt nabízelo) - i když s poněkud divnou diagnózou jde o lidi z masa a kostí. Páni, pokud máte originilní filmy se skvělými herci a propracovanou režií rádi tak neváhejte. Tohle za to stojí. (09.07.2009)

50 dobrovolníků podstoupilo lékařský experiment, ale přežil pouze jeden – katolický kněz, který teprve postupně začíná zjišťovat, že se z něho stal upír. Jako horor to nefunguje, protože jediné monstrum je hlavní hrdina, takže není o koho se bát. Je tedy třeba to hodnotit jako drama, ale popravdě řečeno jsem od věhlasného režiséra čekal víc. (15.07.2009)

Mno, tak tenhle film musím ještě vstřebat...Ani po roce se mi to nepodařilo, takže dávám 2*, eskalace násilí byla podle mě neúnosná (viz zvracení krve flétnou) a zcela zbytečná (šílená krvelačnost a upírskost až za hrob). Tahle půlnoční projekce se prostě nepodařila, že, Matěji, Káťo, Adam a Markéto? :) /MFFKV 2009/ (09.07.2009)