Ils

Tísnivý, utlačovaný strach v útěku před něčím NEVIDITELNÝM a hlavně nevyhnutelným. V ILS jsme se seznámily s výbornou atmosférou zvuků. Trochu mi Paludovo řemeslo připomnělo prostředí Blair witch. Kamera se zvukem v hlavní roli. Pokud si ILS pustíte v noci máte se na co těšit. ***** Možným úpadkem hodnocení může ovlivnit závěr, který nemusí každému pasovat. Pro mě oba palce nahoru. ***** (08.03.2012)

"Ils" se sice od začátku odvíjí dost neoriginálně (uvozující vražda - na skok do civilizace - a zase zpátky) ale šlape bez větších obtíží. Co víc, první polovina filmu je výborná. Ne že byste zrovna umdlévali strachy, ale různé pazvuky a skřeky, kombinované s opuštěným domem kdesi v Rumunsku, navozuje ten správný pocit úzkosti a nervozity. Jakmile se ale sklouzne k nudnému nahánění mladého páru po domě a okolí, veškerý strach a očekávání zmizí, nahrazeno občasnými lekačkami a jediné, co vás potom zajímá, je jak to skončí. Pointa není převratná, ale vcelku docela zajímavá. Ils bezpochyby vyčuhuje z šedého hororového průměru, (na tom se také podílí nálepka "podle skutečné události") ale moc dlouho v hlavě nezůstane. (17.04.2008)

Komentár obsahujúci možné spoliery. Deti v horroroch sú novým fenoménom, pretože čo je viac zvrátené, ako dieťa, ktoré nemilosrdne a brutálne dokáže niekoho zavraždiť? Aj deti v Rumunsku, s rapkáčmi v ruke, si vymysleli novú hru. Problém však bol, že okrem autorov tejto hry, nikto iný nedokázal akceptovať jej pravidlá a nikto iný sa teda s nimi hrať nechcel. A kto nechcel, toho zabili. Však prečo nie :). Je to dosť znepokojivé a mrazivé. Po skvelej úvodnej scéne trošku trvá, kým sa napätie dostane do toho správneho štádia, v ktorom som mal nervy napnuté ako na škripci až do konca. Podmienky na nastolenie skvelej atmosféry sú dokonalé, škoda, že tvorcom trošku trvalo, kým si to uvedomili. Okrem perfektnej práce ručnej kamery, spomeniem aj nasvietenie, ale väčšinový podiel na všetkých hrozivých a strašidelných momentoch mala hudba a temné a desivé zvuky. Každý krok, každé vrzgnutie a škrípanie malo dokonalý efekt, neraz som stuhol od strachu. 80%. (27.05.2009)

Kulervoucí debut francouzské dvojice Palud - Moreau, kteří si svou pověst nadaných tvůrců posrali americkým remakem Oka. Ils je totiž parádní ukázkou toho, na čem mají být horory vlastně založeny. Neskutečně hutná atmosféra, spousta tmy, naslouchání znepokojivým zvukům a tajemný, skoro až neviditelný nepřítel. Už úvodní scéna má tolik napětí, o kterých si většina spřízněných hororů může nechat zdát. Žádná přehnaná brutalita, většina násilí proběhne mimo záběr. Tady jde hlavně o strach z neznáma, sebezničující paniku a marný boj o holý život. Závěr je díky tomu vskutku mrazivý. (01.08.2011)

„Oni sa s nami nechceli hrať.“ Komentár obsahuje spoilery. Francúzsko-rumunský teror ILS (2006) som chcel vidieť už pred rokmi, tak som si ho požičal na DVD. Doma sa ukázalo, že to nebolo „to“ ILS (v preklade ONI), ale americký horor Oni prichádzajú (2002). Nakoniec som sa k ILS dostal až v júny 2010 a pripomínali mi toto (2008), čo je zrejme nepriznaný americký remake s v podstate identickou zápletkou/témou. Priveľa chaosu na priemerný, hoci zo začiatku drasticky nepríjemný triler. Len čo sa snímka rozbehla strašidelnou nocou k obrovskému domu na samote pri lese (v ktorom samozrejme nenájdete žiadnu zbraň ani mobil), pri niektorých scénach som odvracal zrak. Nie kvôli krvi (takmer žiadna tu nie je), ale kvôli napätiu. Je to dobre nakrútené, o tom (asi) bez debaty. Herci/dialógy úsporné, ale to je v tomto komornom prípade plus. Tvorcovia z mála peňazí vydojili plus (určitá „nezávislá špinavosť“ skôr pomáha, ako ubližuje), miestami sa im to ale vracia (je taká tma, že som mal problém rozoznať, čo sa komu práve deje). Ku koncu to začína byť „štandardné“ (špičkovo organizovaní, všadeprítomní a nesmrteľní vrahovia), ale vzhľadom na sympaticky krátku minutáž (77 minút s titulkami) to neprekáža. Je to behom dvoch týždňov druhý film s vraždiacimi deťmi, ktorý som videl a rovnako, ako plávanie v jazere, i ILS trpia HLÚPYM scenárom, plným logických kravincov (každý človek, ktorý bol niekedy v lese, vie, aké ťažké je v ňom niekoho nájsť aj za bieleho dňa a ak sa neukrýva, nieto ešte ak sa v ňom ukrýva a navyše v noci). Ale na rozdiel od JAZERA SMRTI nelogické zvraty prekvapivo nedokázali môj výsledný dojem zničiť. Pravdupovediac, nejaký čas som uvažoval nad hodnotením 8O% (aj kvôli fascinujúcemu „bezdôvodnému motívu“, poslednej scénke s autobusom, ukážkovo nevinnej a práve preto strašidelnej, ale i kvôli rapkáču, desivo sa rozliehajúcemu tmou). (17.08.2010)