Já a moje příšera

No je to tak, jak už tady někdo zmínil, že se jedná spíš o takovou upgradovanou variaci na Zachraňte Willyho, kde místo kosatky je 10ti metrovej mořskej koník a děj se odehrává během války někdy ve 40-tých letech, ale narozdíl od Willyho mi to přišlo nudný a mdlý, i když se to snaží tak trochu o rádoby hodnotnější film, ale tim to ztrácí zase na zábavnosti. Ovšem ten mořskej koník je v rámci těhle filmů celkem dobře zvládnutej a jeho animace vůbec neruší. (21.06.2008)

Nebolo to zlé, fajn oddychovka. Ľúbilo sa mi, že bol príbeh zasadený do obdobia druhej svetovej vojny, detsky herci sú tiež v pohode, lochneska príšera, masky, kostýmy, výprava alebo efekty (na ktorých robili machri od Wety, ktorý nám priniesli aj Pána Prsteňov) vyzerajú dobre aj niekoľko do rokov po premiére. No chýbal mi tu lepší príbeh, pretože ten tu vlastne ani nie je, ak nepočítam za príbeh to, že si deti nájdu svojho maznáčika, ktorý sa im vyliahne s vajíčka. Veľké plus je tu ešte hudba od Jamesa Newton Howarda. Ako celok je to zaujímavé, mám rád Lochnesku príšeru a bavila ma aj v tomto rodinnom prevedení, ale na lepší zážitok tomu chýba lepší príbeh. 70% - 3* (02.04.2023)

Povedený rodinný film o přátelství chlapce a příšery z jezera Loch Ness. I když příšera je v tomto případě příliš silné slovo. Ona je totiž dost roztomilá již od okamžiku, kdy jí chlapec objeví. Jenže ona také dost rychle roste. Vizuální zpracování je na solidní úrovni a ani herecké výkony nejsou špatné. A při scéně s nataženou železnou sítí mi okamžitě naskočila v hlavě velmi podobná scéna ze Zachraňte Willyho. Pro dospělé 60%, pro děti 80%. (17.11.2009)

Zažili jste někdy ten pocit, že se koukáte na docela obyčejný film, který vlastně nenabízí nic zajímavého či převratného, ale přesto cítíte, že si ho budete dlouho pamatovat a zřejmě na něj nikdy nezapomenete a po jehož zhlédnutí máte pocit smutku a jakési zvláštní nostalgie? To je přesně můj případ a mé pocity ze zhlédnutí tohoto rodinného fantasy filmu, který mi hned na první zhlédnutí maximálně přirostl k srdci a u něhož cítím, že se v mých myšlenkách bude vynořovat ještě pěkně dlouho. A přitom by se dalo říci, že to vlastně není nic jiného než příběh jednoho chlapce, který najde jakési zvláštní vejce, z něhož se vylíhne malá příšerka, která dá vzniknout legendě o lochnesské příšeře. Ale spojení toho chlapce a té příšerky jménem Crusoe, to je něco příjemného, něco, co mě prostě dojalo a absolutně dostalo. Ty citlivě natočené záběry, jak se příšerka seznamuje se světem, jak se kamarádí s tím chlapcem a vezme ho na projížďku po jezeře na svém hřbetě, a vlastně i ten konec, kdy ta příšerka odplouvá a chlapec i divák ví, že už se zřejmě nikdy neukáže. To mi bylo skoro do breku a smutnil jsem spolu s tím chlapcem, zcela jsem totiž chápal, že se do příšerky zamiloval, já jsem si jí totiž zamiloval taky a loučit se s něčím tak krásným, milým a sympatickým a vědět, že už to nikdy neuvidím, tak bych měly oči zalité slzami. Každopádně ale docela potěšil optimistický konec, to zase musím přiznat. Tolik tedy k filmu, nyní k hodnocení. Pokud jste pečlivě přečetli mé předchozí řádky a mé myšlenky, tak vám musí být jasné, že k tomuto filmu a příběhu jsem si vybudoval hluboký citový vztah, a jak jsou v něčem city, tak pak člověk bývá zaslepen. I já jsem zaslepený a netečný k některým chybám, které by mi za jiných okolností u filmu vadily, ale já vidím jen roztomilou příšerku a kamarádství chlapce a příšerky na celý život. A to mi stačí abych udělil pět hvězd, tenhle film je zkrátka výjimečný a hodně příjemný, a proto nevidím důvod s hodnocením jakkoliv šetřit. (19.06.2010)

Tak tahle kamarádská příšera dětské sny neplní. Tone v moři klišé, dezorientovaná ztrátou základní logiky a bičovaná prachsprostě ledabylým žonglováním s charaktery postav i jejich motivacemi (které mění potěšení z klukovsky fantaskního dobrodružství v utrpení, vepsané pak doslova fyzicky do tváří skvělých herců, plácajících se na bezradné scénáristické mělčině, a to fotogenické výpravě, dobovým kostýmům i tklivým notám navzdory). (13.08.2012)