Princezny

Film je díky své dramatičnosti téměř sociologickou sondou, zobrazující životní příběhy prostitutek Caye a Zulemy. I přesto že obě pocházejí z rozdílného sociálního a kulturního prostředí, se jejich životy v určitém momentě protnou a sdílejí jej společně ve stejném domě. Zaujaly mě především skvělé herecké výkony obou představitelek hlavních rolí, reálné zobrazení prostředí a vztahů, psychologicky propracované dialogy, užité prostředky k vyjádření citů a snů, a to i navzdory tvrdé realitě… (28.05.2008)

70 % - Ne, tohle není pohádka. I když o tom název Princezny vůbec nesvědčí, španělský režisér Fernando León de Aranoa natočil psychologické drama o nejstarším řemesle světa... Chytře se při tom vyhnul rádoby šokující rovině, která by se z námětu jistě dala vylisovat, a příběh dvou prostitutek vzal z jiného konce. Nedočkáte se tedy žádných explicitních pikanterií, spíš náznaků. A ty často mluví mnohem naléhavějším tónem. Princezny jsou sondou do duší dvou lehkých dívek, průměrné madridské třicátnice Cayetany alias Caye (Candela Peña) a ilegální dominikánské imigrantky, étericky nádherné princezny Zulemy (debutující Micaela Nevárez). Obě mají své sny lepším zítřku, kvůli nimž jsou ochotny se prodávat. První si vyšlapané peníze spoří na zvětšení prsou a sní o normálním vztahu, druhá je zase ve vleku agresivního sexuálního zvrhlíka, který jí neustále slibuje opatření dokladů, aby si do Madridu mohla přivézt synka. Aranoa ukazuje, že i prostitutky jsou lidské bytosti, které by rády žily krásný život, sní o něm a jsou zoufalé z toho, který žijí nyní. Film v sobě mísí jak silné, smutné momenty, tak příměs drsné, až černé komedie. Když posloucháte prostitutky, jak mudrují v kadeřnictví poblíž vykřičeného parku – dámy jsou filozofky, političky –, nejde se neusmívat. I když smích je to spíš hořký. Hra s jazykem jde i dál, už jen jméno hlavní hrdinky Caye je slovní hříčkou. Stejně se totiž ve španělštině vyslovuje calle, čili ulice... Film zdobí i herecké výkony, obě hlavní herečky dostaly španělskou cenu Goya. Civilnost a uvěřitelnost snímku podtrhuje i vizuální stránka, vesměs statická kamera je neustále trochu roztěkaná v podobě metafory vnitřního psychického stavu hrdinek. Posmutnělou náladu výborně podtrhují i flegmatické songy Manu Chaa. Jako ušité přímo pro tenhle příběh. (12.04.2007)

Před pár dny jsem tu napsal, že Předčítač je film, za který by se nemuseli stydět ani Španělé. A kurva! Už je to tady. Za tenhle španělský film by se nemuseli ani španělé stydět. "Já jsem informatik, a co děláš ty? Já jsem kurva. Ty jsi tak vtipná..." Ale ona kurva vážně je a ostatní taky. Kdybych byl krásnou ženou jako Micaela Nevárez v tomto velmi slušném filmu, asi bych nechtěl být kurvou. Je zřejmě veselejší být informatikem, což jsem...ale také to určité orgány ničí... (06.09.2011)

Princezny? Kurvy za Madridu to jsou! Ne, ruku na srdce. Je to dobrý film. Celkem silný příběh, který se ubírá pomalu ve své hluboké depresi a párkrát z ničeho nic vystřelí do zajímavě příjemného pocitu, že to třeba bude všechno dobré. Tohle je věc, kterou by asi amíci zfilmovat nedokázali, respektive dokázali, ale nezvládli by tomu vštípit tu španělskou nestoudnost. Herecky je to super a navíc má film parádní soundtrack. (24.12.2017)

Dve prostitútky - každá iná a predsa sú rovnaké túžiace po tom, že sa z nich stanú "princezné". Jedna túži po normálnom usporiadanom živote, druhá plná nádejí prichádza do Španielska žiť európsky sen... Začalo to sľubne a vyzeralo to na slušnú drámu, ktorá by sa mohla celkom zamotať. Napokon sa tak bohužiaľ nestalo a hoci sa dej vyvíjal, všetko to pôsobilo tak ťažkopádne a viacero dejových vetiev bolo zrazu odstavených (hoci by ma celkom zaujalo ako to pokračovalo). Tematika prostitúcie je nevyčerpateľná studnica, keďže tieto žienky majú často zaujímavý životný príbeh - ale mal som pocit akoby sa pri čerpaní zo studne za každým voda cestou vyliala. Niektoré dialógy a myšlienky boli naozaj pekné, a hlavne tie pozdvihli tento film - až k 3 hviezdičkám. (07.05.2013)