Do Bigha Zamin
Two Acres of Land
Režie:
Bimal RoyScénář:
Hrishikesh MukherjeeKamera:
Kamal BoseHudba:
Salil ChoudhuryHrají:
Balraj Sahni, Nirupa Roy, Rattan Kumar, Murad, Rajyalakshmi, Nana Palsikar, Jagdeep, Meena Kumari, Mehmood, Nabendu GhoshObsahy(1)
Indický film „Dva akry země" je pohledem na bezútěšný život indického lidu. Vypráví o marném boji rolníka, který nasadil všechny své síly i zdraví, aby mohl udržet rodný domek s kouskem pole. Spolu se synkem odcházejí do velkoměsta hledat výdělek, aby splatil dluh váznoucí na jeho půdě. Zde však nalezne jen ústrky, dřinu a nelidské strádání. Jeho touha zůstane nesplněna. Když se po dlouhé době vrací zpět do rodného kraje, je cizincem, kterému zde nepatří ani ty dva akry půdy. (Filmový přehled)
(více)Recenze (6)
Film, který sice vznikl v Bollywoodu, ale díky rukopisu bengálského režiséra Bimala Roye se řadí do tou dobou vznikající Indické nové vlny (též "parallel cinema"). Zoufalství otce a syna, kteří přichází do Kalkaty, aby si tam sebezničující prací vydělali na záchranu svého maličkého venkovnského pozemku, je podáno skutečně srdceryvným způsobem a člověk by musel být ohromný cynik, aby hrdinům do poslední (notně hořké) chvíle nedržel nejen palce, ale i všechny ostatní prsty na rukách i na nohou... Kvalit filmu si v roce 1954 všimli i v Cannes, kde byl oceněn. ()
Tento film je velkým překvapením pro naše diváky. Objevuje pro ně málo známou zemi a její problémy, které mají mnoho společného s problémy všech zemí kapitalistického světa. Také indičtí bankéři, bohatí statkáři a feudálové využívají zbídačení lidu, ať již dlouhotrvajícím obdobím sucha či jinými pohromami, ke svému obohacení. Ve filmu „Dva akry země" rozhoduje o osudu jedné z mnoha rolnických rodin částka půl třetího sta rupii. Tento obnos, protože nemůže být splacen včas, je příčinou ztráty celého majetku malého rolníka, při jehož cestě Kalkutou, při jeho zápase o chléb, o život, vidíme i průřez života nejubožejších z ubohých v průmyslovém městě. — Tvůrci filmu postupovali při své práci realistickou metodou, blízkou metodě italského neorealismu. Síla pohledu a pravdivost, s jakou je látka filmu uchopena, dávají zapomenout na podružné nedostatky a činí z tohoto filmu dílo čisté, silné a strhující. — Film byl na VIII. MFF v r. 1954 vyznamenán cenou boje za sociální pokrok. *** Bimal Roy, režisér a producent filmu „Dva akry země", pracuje ve filmu již dvacet let. V r. 1933 začal spolupracovat se společností New Theatres of Bengal. V r. 1936 natočil jeden z nejvýznamnějších uměleckých filmů „Devdas", v němž hrál nesmrtelný zpěvák Saiga1. Právě tak úspěšným byl film „Udayer Pathé" dokončený v r. 1943, který byl uváděn jak v bengálštině, tak v hindi. V těchže versích byl promítán film „Anjangarh". Film „Pahela Admi" o indické národní armádě pod vedením Subhas Chandra Bose, byl označen za nejlepší film roku. — Od r. 1950 pracuje Bimal Roy v Bombaji, kde režíroval dva filmy „Maa" a „Baap Beti". Jeho poslední film „Parinita" je zpracován podle slavného románu Sarat Chandra Chatterjee. Filmový přehled 40/1954 ()
Úvodní radostný tanec, oslavující příchod vytouženého deště, je falešnou předehrou svádějící k představě bezstarostného venkovského hemžení. Příběh slavného filmu bengálského režiséra Bimala Roje (oceněného v soutěži v Cannes), se však v jádru dotýká tématu industrializace krajiny a fatálního obtisku "developerských" snah v životech prostých rolnických rodin, pro něž je střežený kus půdy jediným pokladem. Otec, jenž musí rozhodnutím soudu splatit dluh 235 rupií, jinak ztratí své dva akry obdělávané země, se vydává se synkem Kanhajou do města a v chaotickém, odcizeném a sociálně nerovnovážném prostředí se snaží zvládnout závod s časem, s nasazením veškerých sil. Kalkata oba rychle rozděluje, a zatímco otec Shambu střádá any a rupiie jako vodič dvoukolového vozítka rikši, Kanhaja tráví dny se svými vrstevníky, kteří na ulicích leští pánům střevíce. Tragický zlom přichází v momentě, kdy ani nezdolná vůle čestného člověka nemá sílu odolat náhodě či ďábelskému lákadlu v podobě loupežných pokusů a zklamaná rodina odchází k horizontu beznaděje se šrámy na těle i duši. Poučný příběh, v němž v kontrastu s De Sicovými Zloději kol morálně selhává synek namísto otce, má neorealisticky a humanisticky laděný nádech, byť zrovna scény nuzného okraje společnosti, prostředí "slumu", v němž chudina přebývá, jsou zřejmě natočeny v ateliérových kulisách a ne v reálu. Čs. distribuční verze, oproštěná od tanečně-pěveckých vsuvek, nicméně ubíhá jako přesně načasované, napínavé drama-facka systému. ()
Docela mě překvapilo, že Indie ke svému pojetí neorealismu nepřidává navíc nic vlastního, žádné specifické národní prvky (s výjimkou zpěvu samozřejmě) - Dva akry země v podstatě jenom dokonale kopírují styl Zlodějů kol a jiných filmů a působí díky tomu téměř evropsky. Exteriérové scény dýchají autenticitou, problémy ústřední dvojice se směrem k závěru kaskádovitě vrší a otevřený konec jenom potvrzuje, že Bimal Roy se od De Sicy, Viscontiho a jiných naučil hodně. O vysokém hodnocení mě ale definitivně přesvědčila až výtečně vyhrocená scéna se závodem dvou rikš a koně, ve které se film (a nejenom on :) láme do finální smrště událostí. ()
ocenenia : MFF Cannes 1954 - Grand Prix ()
Pozoruhodný obraz rolnické Indie 50.let minulého století. ()