Temný rytíř

Plný očekávání, avšak se zdravým odstupem jsem spolu s přítelkyní vstoupil do sálu jednoho pražského multiplexu, kde se na plátně již rýsovalo logo DC Universe. Naše skromná a oblíbená mini soutěž spočívající v hádání názvů filmů podle trailerů se tedy nekonala a akční jízda očekávaného letního "blockbusteru" mohla konečně začít. Již komplexně zpracovaná úvodní scéna bankovních lupičů s maskami klaunů dala tušit, že se bude jednat o propracované dílo do nejmenších detailů. Batman, se všemi těmi svými high-end udělátky a "mad dog" Joker s hláškami "Let’s put a smile on that face!" a "Why so serious?" mě nenechaly ani chvíli napokoji. O hereckých výkonech bych asi řekl jen to, že Jack Nicholson je sice ve své roli Jokera jedinečný, ale Heath Ledger dal této postavě nový rozměr. Jeho specifické chování a mimika obličeje, pohrávání si s jazykem jako ještěrka nebo časté olizování připomínající stařenu bez zubů jsou vlastnosti, které této postavě přidaly na psychické labilitě. U Batmana mi při jeho dialozích trochu neseděl přílišný chrapot, Bale je ale v roli milionářského štramáka a zároveň pronásledovatele gothamského podsvětí opět skvělý a jen potvrzuje své kvality. Zato obličej Harveyho Denta mi po jeho malé nehodě přišel jako vystřižený z Mumie. Trocha kritiky ještě neuškodí, u scény s kamionem jsem výrazně postrádal jakoukoliv variaci hlavního motivu a nečekal jsem, že právě zde bude v uvozovkách hluché místo, hudební složka tak nepodpoří obraz a neumocní tím tu akční stránku odehrávající se před očima diváka. Tím můj výčet drobných nedostatků končí a na nového Batmana nelze než pět chválu. I přes delší stopáž vše uběhlo strašně rychle a já si na konci promítání přál prožít výmaz posledních 152 minut mého života, vrátit se zpět na začátek filmu a celé to prožít neposkvrněn znovu. The Dark Knight svými křídly rozvířil vlnu veder a přinesl nám trochu toho čerstvého vzduchu v podobě nového netopýřího kultu a to především díky chytře napsanému scénáři, brilantně zahranými postavami dvojice Joker a Batman (Morgan Freeman, Michael Caine a Cillian Murphy jsou jako obvykle na slušné úrovni), pěknému finále na motorce a samozřejmě skvělému hudebnímu doprovodu tentokrát od dvojice Hans Zimmer & James Newton Howard. Kdybych měl zhodnotit celkovou situaci po konci projekce a porovnat ji s nadšenými ohlasy před ní, řekl bych, že se jednalo o 90% pravdy a zbylých 10% je hype, ale současná pozice - Top 250: #1 na IMDB je lehce nadhodnocená a jistě bude časem klesat. Po další projekci však musím jít s hodnocením na plný počet. (10/10) (31.07.2008)

Až příliš okatý remake Nelítostného souboje zasazený do komiksově temného hávu s několika magory v převlečcích jak z laciného sex shopu. Ne že bych chtěl krotit mánii kolem Ledgerova výkonu, ale Bale, Oldman, natož Eckhart, rozhodně nijak nestojí v jeho stínu. Naopak jsou mu reflektory, díky kterým vůbec nějaký stín může vrhat. Jako důkaz bohatě slouží všechny scény, kdy jsou na plátně pospolu. Přesto by z Heathova maniakálního Jokera ten Nicholsonův jen svěsil hlavu a s brekem si šel domů odlíčit svou masku s vědomím, že není nic víc než směšný šášula. Změny oproti minulému filmu jsou k dobru. Maggie je skvostná, akce se zpřehlednila, stylizace (města či tajného kláštera v horách) vymizela a i to skladatelské duo již nepůsobí, jako že každý chvilku tahá pilku. Jenže zatímco v jednotlivostech byla jednička překonána, tak jako celek ne. Na nejlepší Nolanův film to prostě ani zdaleka nestačí, jelikož odklon od psychologické roviny a plného soustředění na postavy směrem k "eye-candy" akci (samozřejmě myšleno v rámci Nolanovy tvorby) celkem zamrzí. Proč ve filmu o Temném rytíři odsouvat hlavní charakter na vedlejší kolej? Znovuzrozený Batman stál (a stále stojí) na intimních scénách, jako je ta z vyšetřovací místnosti. Ne na tom, jak líbivě likviduje desítky gangsterů za pomoci sonaru. Skoro jako by autoři popírali to, čím se v jedničce vyprofilovali oproti ostatním žánrově spřízněným počinům. ♫ Hodnocení OST: 5/5 (31.07.2008)

Temný rytíř se zřejmě napoprvé nedá pobrat. Od začatku do konce neustále graduje a staví na již řečeném či udělaném. Ovšem děje se tam toho tak moc, že bez absolutního soustředění se to prostě nedá stíhat. Všechny Nolanovy filmy mají podle mě ohromnou dynamiku, ale zde je to dohnáno mnohem dál. A to v dobrém slova smyslu, protože jedno zhédnutí prostě nestačí. A podobně jako u Mementa začínají některé souvislosti vyplouvat na povrch až po X-tém zhlédnutí. Podruhé jsem si Temného rytíře podstatně víc užil, došlo mi, že téměř v každém záběru je ukryta nějaká informace, která později hraje alespoň maličkou roli v něčem větším. A stejně mi toho opět mnoho uniklo. Krásné na tom je, že Nolan předpokládá, že divák dává pozor, a trapně a zbytečně nevysvětluje to, co již bylo řečeno. Temný rytíř není o akci nebo dialozích. Je o atmosféře, která vzniká kombinací brilantních dialogů, hereckých výkonů, skvělé akce a parádně padnoucí hudby. To vše je režijně bezchybně ukočírováno. Pokud se vám po zhlédnutí bude zdát, že něco nesedí, že je něco zůstalo nedořešeno apod., prostě koukněte znovu. A většinou zjistíte, že to tam celou dobu bylo, jen jste si toho nevšimli. A tohle na Nolanových filmech miluju. Nutí vás dívat se na ně znovu a znovu a stále se dá něco nového odkrývat! Jasných a bezdebatních 100%, i když na poprvé těch 100% bylo trochu rozpačitých, protože mě to tak převálcovalo, že jsem nevěděl, kde mi hlava stojí. (07.08.2008)

Tak to ano... Nemám tyhle blockbusterové trháky právě v oblibě, neboť umný hype zpravidla udělá i ze silně podprůměrných věcí kasovní trháky, ale Temný rytíř je skutečně něco jiného. Je výjimečný. Jak Nolan dokázal udělat z mrtvého batmanovského tématu živé (a nadčasové!) drama, to je ohromující. Stejně jako formální stránka celého snímku. Skutečně dokonale natočená a zahraná akce. (Nutno však uznat, že tenhle film ocení především mužský divák, neboť je natočen víceméně jen pro onoho kluka v něm...) Byl jsem kvalitou zpracování až zaskočen. Takže jediné, co mi vadilo, byla neúměrná délka a s tím související strukturální disbalance (dva dějové vrcholy, přičemž po prvním přichází mírný útlum) a mírná rozvleklost. Být ten film o půl hodiny kratší, byla by to nejlepší komiksová adaptace, kterou jsem kdy měl tu čest vidět... (01.04.2009)

„Noc býva najtemnejšia pred úsvitom.“ Dávam "len" 4*, pretože jednotka sa mi predsa len páčila viac (hoci paradoxne Temný rytier je kvalitnejší a vyladenejší a pojednáva o vážnejších veciach). Sequel je zbytočne dlhý, čo mu umožňuje (načo je to ale dobré?) odvádzať divákovu pozornosť od hlavnej dejovej línie (príbeh dvoch trajektov a pekná, ale neveľmi dôležitá hongkonská odbočka - k danému svedkovi sa určite dalo dostať aj inak, na strane druhej to Batmanovi umožňuje cestovať po celom svete, čo v komiksoch, na rozdiel od filmov, robí bežne). Kým na takéto "blbosti" si Nolan našiel čas, na dôležité veci nie. Niektoré kľúčové okamihy ostávajú nedokončené (korupcia v Gordonovom zbore, konce záporných postáv: Maroni, Lau atď.). Akčné scény sú priemerné (sonarová akcia v mrakodrape je natoľko nezrozumiteľná, že som ju poriadne nepochopil ani po troch reprízach, dosť to ale vylepšuje prepad policajnej kolóny). Škrabance na hladkom povrchu vytvára aj veľa čudných náhod (čo by sa stalo, ak by väzeň ovládač hodil tak nešikovne, že by sa mu ho nepodarilo vyhodiť do rieky? Mne by sa to určite stalo!). Nolan sa nebolí likvidovať postavy, aké sa v bežnom hollywoodskom filme nelikvidujú. Faktom je, že Temný rytier je vynikajúci komiksový veľkofilm s myšlienkou. Nebojí sa polemizovať o dobre, zle a veciach medzi tým. Ponúka sériu kultových scén (ceruzka) a tvrdých hlášok („Prečo si taký vážny?“, „Ten to už asi nerozchodí.“). Strhujúcim vrcholom je mrazivý magor Joker nepredívateľného Heatha Ledgera a jeho desivé monológy, ktorými sa nám pokúša ozrejmiť svoj zrod. V tomto smere sa Nolan inšpiroval kultovým Kameňákom, kde Joker tiež povie o svojom pôvode a následne to spochybní s tým, že možno to celé nakoniec bolo inak. Z Kameňáku si Nolan berie inšpiráciu aj čo sa týka komplikovaného vzťahu Batman/Joker. Aj v jeho filme sa obaja muži  navzájom potrebujú, nejedná sa o klasických nepriateľov. Okrem Kameňáku sa Nolan inšpiroval tiež skvelou noirovkou Dlhý Halloween pojednávajúcou nielen o vojne Batmana s mafiou, ale tiež o zrode Two-Facea. Režisér stvoril množstvo pozoruhodných momentov (Joker odchádzajúci z nemocnice, Alfrédove spomienky na vojnu o tom, že niektorí pošukovia nemajú logické motívy, ale proste len chcú vidieť svet v plameňoch). Mimochodom, všimli ste si, že je tu ukrytá jedna scéna, v ktorej je Joker bez mejkapu? Kino Považan NMnV 2008 (01.11.2008)