...a bude hůř

Už to, že je tato adaptace natočena černobíle naznačuje, že její autoři stáli o to, aby působila autenticky. A ona autenticky opravdu působí. Obraz šedivého normalizovaného československa ostře kontrastuje s touhou několika hašišáků a notorických povalečů po klidu a svobodě - v duchu květinových dětí. Příběh je docela banální, o něj však tolik zase nejde - nejvíce zaujme atmosféra a charaktery jednotlivých postaviček - i přes občas trochu přehnanou vulgárnost mě film zaujal a bavil a dá se říct, že mě těší, že v ČR v přehršli různých Medvídků, Příběhů obyčejných šílenství a spol vzniká taky něco originálnějšího. 8/10 PS: Když už jsme u tohoto literárního proudu, docela rád bych viděl adaptaci některého z románů Jáchyma Topola (třeba Noční práce nebo Kloktat dehet) (29.10.2007)

Knihu jsem četl, a tak jsem s filmem hodně dlouho váhal. Pro mne to je spíše dokumentární drama o době, kdy o všem rozhodovaly komunistický kurvy zaštítěné ruskými okupanty. V tom bezvýchodném čase nesvobody bylo logické, že část společnosti revoltovala, zatímco ta větší rezignovala. A samozřejmě tu byla nezanedbatelná část těch, co profitovala. Asi bych se tu rozepsal o všem tom hnusu, ale nejsem masochista. Zlaté horory! (26.05.2023)

Syrová, upřímná a objektivní sonda do života komunistické mládeže natočená nemainstreamovou a nekomereční formou bez větších aspirací na široký divácký úspěch a prakticky jediný český neorealistický film. To co se nepovedlo Trojanovi o tři roky později v Občanském průkazu se povedlo zde. Nikolaev věděl jak na to. (14.09.2011)

Expresivní, syrový černobílý snímek Petra Nikolaeva natočený na 16mm kameru je spolu s Tycovými Žiletkami (a zde vlastně jen okrajově příběhem intelektuála mylně se řadícího k undergroundu) jediným českým filmem reflektujícím alternativní kulturu v ČSSR před rokem 1989, což je za 17 let žalostně málo... Zfilmování kultovní knihy Jana Pelce, jejíž téma - asociálně nepřizpůsobivá mládež, obdoba části revoltujících mladých lidí na západě, a její všednědenní koloběh a martyrium při prosazování svého alternativního životního stylu a životních hodnot v prostředí totalitního období normalizace, se oproti knize výrazně neposunulo, pouze se trochu poopravilo (hlavní postava Olin třeba nemá ve filmu deformovanou nohu atd)... Šťastným krokem byla sázka na neokoukané tváře - naturščiky, neherce (především hlavní postava Olin je ukázkou dokonalého castingu - přesně padnoucí výrazový typ) - odkaz někam k Formanovské nové vlně, ale hlavně důraz na autentické vyznění a recepci filmu (rušila mě byť mírná herecká průprava v sklepácké poetice deklamujícího Radomila Uhlíře). Do rámce širšího undergroundového přijetí díla zapadá i herecká účast Vratislava Brabence a Pavla Zajíčka z někdejších Plastic People. Za zmínku stojí jistě i hudební stránka filmu. Použití autentických skladeb Plastic People, DG 307 a dalších písní undergroundové scény silně dotváří celkové vyznění díla. Oproti knize ubyla podle mého názoru expresivita a vulgarita jazyka postav, i když se to možná bude zdát běžnému divákovi (je ale otázka, jestli se k němu tenhle film vůbec dostane) podivné, samotný text knihy na mě působil mnohem vulgárněji (nemluvě o některých vypuštěných scénách z knihy - sexuální styk v období menstruace, lízání pahýlu Olinovy nohy...). Každopádně snímek ...a bude hůř mapuje bílé místo společenského dění v období normalizace a dokazuje, jak složitě byla strukturována (násilně vytvořená) diaspora disidentu, sdružující v sobě jak skutečné disidenty, intelektuály, reformní komunisty, umělce atd, tak příslušníky alternativní kultury (revoltující mládež, punkeři, hippies...), tak i lidi, kteří byli prostě zahnáni režimem do kouta, no a samozřejmě i sociálně nepřizpůsobivé procento populace, které stojí v opozici proti každému režimu... (17.06.2007)

Nezávislý snímek, který zpočátku bije do očí svou naivitou, neherectvím a amatérismem, což jsem však po chvíli velkoryse přehlížel a nechal se unášet atmosférou osmdesátých let. Pelcovo dílo zůstává samozřejmě filmem nepřekonáno, nicméně se jedná o velmi vydařený pokus a škoda jen, že nebylo více prostoru, aby mohla být zfilmována větší část románu! (29.01.2008)