...a bude hůř

Není mnoho filmů, které hodnotím jako „odpad!“, ale tady opravdu nemůžu jinak. Třikrát jsem sledování filmu přerušil a opětovně se k němu vrátil. Ani ne po polovině filmu jsem to však definitivně vzdal. Je mi to líto o to víc, že se tentokrát ve svém hodnocení ani přibližně neshoduji s uživateli, s kterými mívám obyčejně podobná hodnocení. Obraz černobíle natočeného filmu tak nějak zvláštně příliš kontrastní, tvrdý; většinou opravdu jen černý a bílý. Často postrádám odstíny šedi. Z toho to důvodu postrádám v záběrech detaily. Ozvučení je podle mého názoru také příšerné. Často akusticky nerozumím tomu, co se ve filmu hovoří nebo zpívá. Už nikdy nezkusím podívat se na tento film znovu. (19.02.2015)

Narozdíl od padesátkové agit-slátaniny Kousek nebe šel v tomhle film Nikolaev až na dřeň a předestřel černobílé plátno plné uvěřitelných postav a syrové atmosféry. Dokonce i postavy komunistů už nepůsobí tak křečovitě karikaturním dojmem a svět androšů a santusáků funguje před vašima očima neobyčejně hladce a působivě. Dokumentární dojem posiluje jak kamera, tak velmi skromně zvolený tón vyprávění, který nic nestylizuje a jde přímo k podstatě. Bezútěšná atmosféra normalizace sama o sobě sugeruje otázky po možnostech existence a nutnosti krajního gesta v podmínkách, které neumožňují svobodnou existenci. Skutečně důležitý film, je skandální, že prošuměl takřka bez odezvy. (29.09.2008)

česká produkcia posledných rokov mi začala liezť na nervy - hovorím to otvorene! Ešte šťastie, že tu z času načas (aspoň raz za rok) prídu lastovičkya svetlé výnimky ako Rok ďábla, Šílení a ...a bude hůř (aj keď hovoriť o "svetlej" výnimke v prípade tohto ťažko neveselého filmu). Ak sa česi preslávili "trpkými" komédiami a tragikomédiami či sladkobôľnými a horkosladkými filmami a za typické príklady sa pokladajú Pelíšky, Samotáři alebo Štěstí (ughfuj!), tak sa POZRITE na tento geniálny neveľký (formálne) no pritom obrovský film! Je to síce riadna dekadencia, ale je to výpoveď! a celkom zásadná, myslím . . . mne sa to nesmierne páčilo. musím si prečítať knihu (od Pelca som čítal len comixového Basketa Floru :), na tomto si určite zgustnem) a tá výtvarnosť počínajúc niekde pri plagáte (ktorý som na Febiofeste 2007 odniekiaľ strhol a daroval kamarátke a tohto roku - Febio 2008 - to urobím znova, aby som mal aj svoj vlastný) a končiac pri kamere, "čiernobielom" štylizovaní a všetkých tých "špinavých" a zadymených kompozíciách sa mi nesmierne pozdávala (01.04.2008)

Četl jsem knihu a proto si dovoluji napsat, že je o mnoho lepší, než její filmové ztvárnění. Autoři filmu se příliš vyhýbají věcem, ve kterých si Pelc libuje a tvoří podstatu knihy. Ani černobílé ztvárnění film kýženě nepřiblížilo ztvárnění doby a jejímu duchu, také mi vadila přílišná dokumentárnost filmu a amatérské výkony hlavních postav. Ale jinak chvályhodný počin. (18.02.2012)

Dnes už kultovní kniha Jana Pelce o alternativním způsobu života v normalizačních letech, plná ostrého humoru a ještě ostřejší reality se konečně dostala na plátno a kupodivu svůj přechod velice dobře ustála. Nikolaev vhodně zvolil černobíly, 16 mm formát, který s natáčecími interiéry už sám o sobě vytváří potřebnou a z knihy tak sálající atmosféru santusáků, alkoholiků či jinak "nepřízposobivých občanů" doby. Oproti knize se nedočkáme tolika nadávek a Pelc nám celkově tak nějak vyměknul, vynechaná je spousta scén, včetně Olinova mládí, což ale není nijak veliký problém. ...a bude hůř tak osobně považuju za velmi dobrou adaptaci, za kterou se kniha nemusí jakkoliv stydět. Pokud člověku říká něco beat generation a období šedesátých let (i když hodně tahám za vlasy...) a hledá českou náhradu, o které nám všichni tvrdili, že neexistovala, najdete ji tady. (10.02.2009)