Nejkrásnější hádanka

VYKRADENÍ SAMA SEBE. Nikdy by mě nenapadlo, že se toho dočkám právě u Zdeňka Trošky, ale stalo se... Pohádky jako "Z pekla štěstí" nebo "Princezna ze mlejna" jsou cítit téměř z každého druhého záběru, což může v nejednom vnímavějším divákovi vyvolat otázku, zda nebyla "Nejkrásnější hádanka" pouhou přípravou na třetí výpravu za Honzou a Markytkou. Tento pohádkový mišmaš však nemá s kvalitou výše zmiňovaných filmů vůbec nic společného a jediné, co na něm stojí za zmínku, je Jan Dolanský. Mizerný zážitek z hloupých postav, zbytečně překombinovaného děje a nevtipných sekvencí ještě prohlubuje mizerná práce střihače. Některé scény na sebe vůbec nenavazují, jiné zase působí, jako by byly omylem rozděleny v polovině. Že by se spěchalo, aby bylo vše hotové v daném termínu? Nu, vypadá to tak... (29.05.2011)

Jakožto milovnice pohádek jsem se zvedala od monitoru značně neuspokojená a musela jsem si spravit chuť Studentskou pečetí (celou samozřejmě). Když jsem si ale přečetla, že někdo na tom dokonce byl se školou v multiplexu, na tváři se mi objevil lehce sarkatistický úsměv a hned mě hřálo mých 0 utracených Kč. Už odmala miluju pohádky a vybavuju si nikdy nekončící nedělní bitky, kdy jsem musela jít po obědě povinně spát, i když zrovna na Jedničce začínala pohádka. Jestli budu totéž praktikovat se svými dětmi a oni se mnou budou zápasit stejně jako já se svými rodiči, klidně je nechám, aby si tuto pohádku "užily" a sama si dám dvacet. Tohle je totiž dost podprůměrná pohádka i pro menší děti, ale to se dá zjistit až po jejím zhlédnutí..:P (A to musím ještě dodat, že se mi jako malé Troškova tvorba líbila). Většina televizních studiových pohádek je mnohem lepší, což je smutné, pokud si ještě uvědomíme, že tato šla do kinodistribuce! Docela mě zarazily dva z atributů filmu pro dospělé (nevěra a sexuální podtext). Proč Matěj neustále mluví o své milované Majdalence, ale s chutí se hubičkuje s princeznou? A za druhé - musím souhlasit s jankem85, obzvlášť jedna hádanka mi připadala na pohádku vážně přisprostlá ("Čím je to větší, tím spíš se protáhne i malinkaou dírkou"). Jako jediné můžu pochválit fešnou princeznu a hezké barevné kostýmy. Loupežníci byli trapní, příběh rozháraný, počet předabovaných herců obrovský (přes 10) - jako kdybychom snad neměli herce s dobrými hlasy, k tomu děsná závěrečná písnička od pana Krkošky zpívaná Vlastou Horváthem + vzhledem k absenci nadpřirozených sil, které jsou většinou u pohádek k dobru, zkuste hádat, kolikrát se na to ještě podívám. Opravdu těžká hádanka. (02.03.2009)

Ani nevím, proč dávám tak vysoké hodnocení - za Honzu Dolanského samozřejmě a za dvě hezké neokoukané herečky, jinak to byla nuda k uzoufání, pohádkové kouzlo veškeré žádné, děsivý hudební doprovod a spousta herců, kteří buď nikdy neuměli nebo zapomněli hrát. Působí to na mě dojmem, že to je pohádka pro hodně malé děti, pak bych ještě pochopila, že to vypadalo, jak to vypadalo. (05.01.2010)

Dementní, ale především díky Janu Dolanskému snesitelné. Matěj je na jednu stranu geniální kluk, uhodne jakoukoli hádanku, zalaškuje si s princeznou, umí i na dudy hrát, ale na stranu druhou se nechá dvakrát zajmout loupežníky, zavřít do žaláře a málem pověsit. On za to ale nemůže, kdyby si po 20 minutách vysloužil princeznu, nechal ji a šel za Majdalenkou, nikdo by na to Troškovi do kina nepřišel. Tak se skáče sem a tam, milá Majdalenka doma čeká, pláče a naslouchá kanárkům, Matěj neustále odněkud prchá a laškuje s princeznou, nebezpečně neškodným loupežníkem Madlafousem, s trojicí zloduchů na královském dvoře, kteří by nevyděsili ai opuštěné kotě i s vojákem, který ho oslovuje: "I ty kujóne...". S mírně provinilým výrazem přiznávám, že jsem se celkem pobavila, nejen proto, že Troška vykradl své starší pohádky (třeba zvuky noci jsou okopírované z první Princezny ze mlejna), ale i naprosto přestylizovanému královskému dvoru v kontrastu s lidovou vesnicí nebo nesrovnalostech ve vyjadřování postav. Když Honza alias Matěj po pražsku, jeho kamarád po jihočesku a další postava archaicky. Nedíváme se však na historický film, ale na pohádku dle režiséra úchylného na Francii 17. století a poskakující, pouhé citoslovce vydávající postavy. Jo a abych nezapoměla, na to, že Matěj může mluvit s ptáky můžete zapomenout dříve, než se ona jahoda dostane do trávicích traktů hlavních hrdinů, protože za celou hodinu a půl to ničím nepohne. (29.12.2008)

Poprvé, co jsem si něco pustil od znova hned, jak jsem to dokoukal poprvé. Tato pohádka mě velice zaujala a během tří dnů jsem ji shlédl dokonce pětkrát, což se mi nikdy ještě nestalo. Může to vypadat ujetě, ale ta vada řeči princezny se mi líbila, líbil se mi i hlavní hrdina, za co ovšem může jedině Honza Dolanský, protože být tam někdo jiný, tak mě nejspíš natolik nezaujme. Dle mého gusta zde najdeme dosti zábavných scén a hlášek, či grimas. (05.06.2011)