Nejkrásnější hádanka

takže hádanka: je to prachbídná vykrádačka několika pohádek s neskutečně hloupým scénářem plným logických chyb a pitvořícími se herci. zazní v ní asi dvě až tři úsměvné hlášky krále majsnera. je to velkej pohádkovej průser a nechci to už nikdy v životě vidět... ano, to je Nejkrásnější hádanka. 20% (02.01.2010)

Pohádka o Matějovi a Majdalence byla ve stejné knížce, jako jedna z mých nejmilovanějších pohádek Zapomenutý čert. Naprostá klasika mého dětství, no tak to natočil Troška, tak to hoďme do toho pekelného kotle a naplivejme na to. Paráda. A teď k pohádce - proč měla princezna na hlavě tu chcíplou černou ovci? Proč tam vůbec bylo tolik divných paruk? To sklepení dobrý, ale neumím si představit, proč tam ten holub lítal, leda by chtěl naplnit to "vyletěla holubička ze skály". Ve snaze natáhnout to na hodinu a půl to bylo už trochu překombinovaný, trochu moc se tam pištělo a princezna (jako by mi ležela v žaludku, že jo? No Majdalenka se mi líbila víc) šilhala po někom, kudy chodila. Nejvíc tomu škodí jméno režiséra, být to podepsaný někdo jiný, věřím tomu, že spousta lidí ukáže ryzí charakter a ohodnotí film lépe. (29.03.2013)

Zdeňka Trošku tentokrát beru na milost, i přes tu až příliš malebnou kameru a zcela nevyužité schopnosti Jana Dolanského. Jedinou závažnou, zato ovšem téměř smrtící chybou je scénář. Zjevně ho sice nenapsal člověk po lobotomii mozku, ve skutečnosti ale příběh nikam nespěje a chybí mu dějový oblouk. Troška je totiž poměrně schopný režisér, ale už od konce osmdesátých let zoufale špatný vypravěč. (30.12.2008)

České filmové pohádky měly specifické kouzlo, které těm "polistopadovým" zoufale chybí a proto si raději po stopadesáté pustíme Pyšnou princeznu než podruhé Ptáka ohniváka nebo Nesmrtelnou tetu. Nejkrásnější hádanka se snaží tohle kouzlo najít, bohužel se přitom musí prodírat zdlouhavým nedápaditým scénářem, režií, kde invenci potlačila urputná líbivost, a hereckými výkony na hranici přehrávané křeče. Nepomohlo ani opisování od úspěšnějšíhop Smyczkova Lotranda a není to jen tím, že Troška prostě není Svěrák. Kouzlo tak zůstalo nenalezeno. Přesto Hádanka nepatří mezi nejhorší pohádky. Dolanský zahrál Matěje příjemným způsobem a občas se povedl i nějaký tén vtípek nebo zábavná hláška. Prvních patnáct minut bylo svižných, stejně jako těch posleních patnáct, nicméně to mezi bylo zdlouhavé, nudné a podivně prázdné (a to platí nejen o ději). (15.05.2011)

Jasněnka měla svýho ševce, Eliška mlejnskýho Jindřicha, Markýtka Honzu a Rozmarýnka hádala, až málem to svoje štěstí prohádala. Takhle to ani vyloženě nevypadá na defilé ostře sledovaných pohádek Zdeňka Trošky. A přece. Na konci 80. let to byla hororová verze Drdy, na počátku 90. let horor prostřídala jihočeská malebnost, abychom se na konci stejné dekády obloukem vrátili k poněkud ostřejší drdovské nótě. Logicky tedy Nejkrásnější hádanka spadá opět do malebné sekce jihočeského hlazení a odkazů na oblíbenou dobu neutrálního selského baroka. Ale zatímco například Lotrando a Zubejda vytěžili maximum ze sloučení dvou pohádkových námětů, zdejší spojení O Matějovi a Majdalence a O princezně, která hádala, až prohádala, nedisponuje tak zručným řešením. Poprvé ale Troška nehledá v Drdovi žádné vyloženě temné motivy a naopak dává důraz na figurky z jiných časů. Zejména Medvecké frančinářka je klasickou vychovatelkou akceptovatelnou napříč stoletími. Dolanský, Potměšil a Táborský pak plní jen zadané schéma, nicméně skutečným překvapením se stává příjemný výkon Veroniky Kubařové. Tak vám nevím, mám přimhouřit oko a začít se těšit na Štěpánku? (29.05.2011)