Šťastný smolař

tato moderní pohádka je asi nejlepší, co tak v posledních letech vzniklo v tomto žánru (asi poslední dobrá byla Anděl páně). Když to tak půjde dál, tak příští rok nás čeká nějaká pětihvězdičková, když se konají zázraky jen o Vánocích. Líbil se mi příběh, i když by se mohly ještě dopilovat nějaké chybičky - tak po bitvě je každý generál, že? ;-) Herecky to nebylo špatné a Trojan vyniká, ale zase ne tak moc, aby zastínil druhé - prostě se tam hodil. To bych neřekl třeba o Dáši, která mi tam přišla hrozně prkenná. [ PŘÍBĚH: 1 /// NÁLADA: 2 /// ART: 0 /// STYL: 2 /// CASTING: 2 (3*MAX) ] (27.12.2012)

Strach se umí svým režisérským vedením povznést nad tuzemskou pohádkovou tvorbu - o čemž svědčí oba Andělé páně - a i když jsem ohodnotil Šťastného smolaře "průměrnými" třemi hvězdičkami, rozhodně se jedná o povedenější kousek v rámci svého žánru. V jistých momentech jde o nadmíru originální pohádkový příběh, u něhož mě maličko zamrzelo, že tvůrci nevložili více humorných vložek pramenících z Filipovy smůly. Moderní elementy v podobě motorkové road-movie nebo středověkého kasina nebyly špatné, ale ani nijak nenadchly. Filip Cíl i Ivan Trojan jsou sympaťáci, zatímco Jiřímu Dvořákovi sluší spíše "zmetek pekelný". Martina Zábranská mi přišla nevýrazná a Jiřina Bohdalová spíše jen tak do počtu. Naše bývalá první dáma, Dagmar Havlová, vnesla do filmu noblesu, zatímco malinká rolička pro Simonu Babčákovou mě velmi pobavila. Ve výsledku jde o příběhově neotřelou pohádku, která mohla být možná vtipnější, ale i přesto se pevně drží nad průměrem. (29.12.2020)

Tohle bohužel byla podle mého názoru jedna z těch slabších pohádek, ale přesto to byla pohádka, která se dala bez nějakých větších problémů v klidu dokoukat až do konce, aniž by začala nějak výrazněji nudit. Spíše než nudná byla totiž tato pohádka jakási mdlá, bez jiskry, bez rychleji odsýpajícího děje, zkrátka nic moc se v ní nedělo a když už se tam něco dělo, tak to bylo zcela neoriginální a předvídatelné. Kdo bude oním synem Jiřiny Bohdalové mi došlo už zhruba v polovině příběhu, a vyvrcholení celého příběhu nebylo vůbec nikterak překvapivé, zkrátka tahle pohádka mě nedokázala ani nadchnout, ani nějak výrazněji zaujmout, natož abych fandil hlavním hrdinům v jejich konání. Za největší klady se tak dají považovat některé herecké výkony, především byl skvělý a bezchybný, ostatně jako vždy, Ivan Trojan, stejně tak svou roli bezchybně zvládl i Jiří Dvořák a příjemně překvapila Dagmar Havlová, která ve své roli působila tak nějak vznešeně a étericky. Celkově tedy tuto pohádku vnímám jako ucházející, nikoliv však záživnou, a jako takové jí nemohu udělit lepší než průměrné hodnocení v podobě tří hvězdiček. (26.12.2012)

Láska je štěstí. A Jiří Strach to ví... Konečně po čase zase silná televizní autorská pohádka vymezující se (ale v něčem i rozvíjející) proti klasické české pohádce. Podle námětu (pohádkové knížky) slovenského režiséra Mateje Mináče napsal Marek Epstein povedený scénář, který po hodně dlouhém čase připomněl originalitu pohádkových scénářů Zdeňka Svěráka, tolik scenáristických fórků by divák jinde pohledal. Tři veteráni to sice nejsou, ale alespoň je vzdáleně připomínají, což u ostatních novodobých českých pohádek nehrozí ani náznakem. Pohádka coby projev ryzí modernosti (respektive postmodernosti) jde někdy na hranu toho, co ještě v pohádce snesu (pokus o sebevraždu), každopádně většinou se drží v mantinelech očekávaného. A Jiří Strach se zase drží svých osvědčených hereckých koní (Ivan Trojan, Jiří Dvořák, vlastně už i Jiřina Bohdalová...) a ti jsou největším tahounem diváckého prožitku, bez Trojana by byl celý snímek poloviční. Jeho postava pohádkového ,,barona Prášila" s pábitelským přesahem je opravdu dobře napsaná i zahraná, a hlavně nosná. Nejsilnější momenty pak přicházejí v místech, kdy se Jiří Strach snaží svou televizní pohádku nějak ozvláštnit, punc modernity ji pak paradoxně dává především retro animovanými pasážemi, které jakoby odkazovaly k zemanovskému pojetí dětského filmu, animovaná zkratka cesty motocyklem po Evropě je tím nejlepším a nejvtipnějším, co bylo v této pohádce k vidění. Škoda toho, že většina věcí není dotažených k úplné dokonalosti, nechybělo mnoho a Šťastný smolař se mohl stát kultem, stejně jako jsou kultem počiny výše zmíněného Zdeňka Svěráka. Takhle je Šťastný smolař velmi povedenou televizní pohádkou, v níž se mísí a realizuje mnohé, vtipně se tu třeba potkává veřejně proklamovaná víra pana režiséra s humorně pohádkovými motivy (Nejvyšší knihovník), každopádně je vidět, že Jiří Strach má cit pro ty správné náměty... (24.05.2013)

CITÁT - To se stalo tenkrát, když bylo možný potkat, jen tak, hlupáka...... Někde mezi Istambulem a New Yorkem je malá vesnička, skoro díra a tam žije Mejla Hlavsa. Kominík co má pět dcer a chce syna, aby mohl předat někomu své řemeslo. Jednoho dne se mu syn narodil. Co však čert (štěstěna) nechtěl(a), první dáma mu do kolébky přidala smolíka. A smolný Petr se jednoho dne nasral a vyrazil do světa, hledat štěstí. Dokonce se pokusil o sebevraždu, ale to, milé děti, nedělejte. On měl stejně takovou smůlu, že se mu to nepovedlo. CITÁT - Svatbu, nebo šatlavu? No tak snad tu šššvatbu...... Jednoho dne Petr potkal motorku, kterou řídil Kdokoliv. A spolu nakonec jedou vyhrát nějaké prachy do Monte Karlose. Už v tom máte bordel? No, snad budou mít štěstí. CITÁT - Rakev se ti nezkazí..... Příběh má zmatený děj, dobrý cíl, ale od půlky trochu plave ve smůle. Jako by se děj už dále nechtěl rozvíjet. Celé to táhne vedlejší postava Kdokoliva, kterého hraje Ivan Trojan. A to není dostačující. (22.12.2014)