Šťastný smolař

Celá ta pohádka se mi jevila daleko originálnější, než Dvanáct měsíčků předchozí den. Jenže originalita byla vykoupena takovými nepohádkovými nesmysly. Každopádně se na to dalo zvyknout a ve výsledku se jednalo spíše o dětský film, než o pohádku. Ona ta motorka nebo sudy od Jamesonu v hospodě podle mě díru do světa neudělají. A pohádce to upřímnost nepřidá. A co jiného dítě ocení, než upřímnost žejo. Každopádně musím říct, že herci byli skvělí, od shora až dolů. Kvůli hercům jsem to dokoukal, jen mě mrzelo, že mě ten film celou dobu tak nějak nudil. Nebo nechci říct vysloveně nudil, ale nějak se ve mně praly dva názory. Jeden s pohádkou neměl problém a druhej jí chtěl přepnout a měl problém jí dokoukat. (29.12.2012)

Láska je štěstí. A Jiří Strach to ví... Konečně po čase zase silná televizní autorská pohádka vymezující se (ale v něčem i rozvíjející) proti klasické české pohádce. Podle námětu (pohádkové knížky) slovenského režiséra Mateje Mináče napsal Marek Epstein povedený scénář, který po hodně dlouhém čase připomněl originalitu pohádkových scénářů Zdeňka Svěráka, tolik scenáristických fórků by divák jinde pohledal. Tři veteráni to sice nejsou, ale alespoň je vzdáleně připomínají, což u ostatních novodobých českých pohádek nehrozí ani náznakem. Pohádka coby projev ryzí modernosti (respektive postmodernosti) jde někdy na hranu toho, co ještě v pohádce snesu (pokus o sebevraždu), každopádně většinou se drží v mantinelech očekávaného. A Jiří Strach se zase drží svých osvědčených hereckých koní (Ivan Trojan, Jiří Dvořák, vlastně už i Jiřina Bohdalová...) a ti jsou největším tahounem diváckého prožitku, bez Trojana by byl celý snímek poloviční. Jeho postava pohádkového ,,barona Prášila" s pábitelským přesahem je opravdu dobře napsaná i zahraná, a hlavně nosná. Nejsilnější momenty pak přicházejí v místech, kdy se Jiří Strach snaží svou televizní pohádku nějak ozvláštnit, punc modernity ji pak paradoxně dává především retro animovanými pasážemi, které jakoby odkazovaly k zemanovskému pojetí dětského filmu, animovaná zkratka cesty motocyklem po Evropě je tím nejlepším a nejvtipnějším, co bylo v této pohádce k vidění. Škoda toho, že většina věcí není dotažených k úplné dokonalosti, nechybělo mnoho a Šťastný smolař se mohl stát kultem, stejně jako jsou kultem počiny výše zmíněného Zdeňka Svěráka. Takhle je Šťastný smolař velmi povedenou televizní pohádkou, v níž se mísí a realizuje mnohé, vtipně se tu třeba potkává veřejně proklamovaná víra pana režiséra s humorně pohádkovými motivy (Nejvyšší knihovník), každopádně je vidět, že Jiří Strach má cit pro ty správné náměty... (24.05.2013)

Pohádka, která si vystačí bez princezen a čarodějnic? Už to je v naší televizi svátek. Tahle má navíc spoustu humoru zaměřeného primárně na dospělé diváky, tedy se od běžné konfekce odlišuje ještě ostřeji. Jiří Strach jako obvykle obsadil Ivana Trojana a Jiřího Dvořáka, kteří už se dají považovat za jeho kmenové herce, ale stejně šťastnou ruku měl i v případě Filipa Cíle a Martiny Zábranské. Celkově rozhodně jedna z lepších nových pohádek (70%). (28.12.2013)

Tak takhle tedy ne! Kam klesla česká filmová tvorba pro děti? Na panu režisérovi je hezké, že se prohlašuje být katolíkem, ale o víře a katolické věrouce neslyšel zřejmě ani z rychlíku! To, co jsem právě zhlédla, je doslova a do písmene ubohé! Bylo by také od věci, kdyby si tvůrci ujasnili, komu je pohádka vlastně určena, jaké věkové kategorii. Vtípky - velmi často trapné a nepovedené - střílí pro jistotu do všech stran! Zdá se, že tak chatrný, mizerný scénář neoslovil ani herce a neposkytl jim potřebnou jiskru! Už dlouho jsem neviděla tak slabé výkony! (23.10.2018)

Erben by se asi podivil, bratři Grimmové by si masírovali bolavá chodidla a pronášeli nevěřícné "ach so", až by po třetím, čtvrtém zhlédnutí pochopili aspoň něco. Pohádkové motivy trochu jinak - chlapi v hospodě říkali ... já slyšela, že pro zmenšení bolestí rodičky pilu pod postel, že tu bolest přeřízne. Asi chodím do jiných hospod, nebo jiný kraj, jiný mrav. Kominík se v pohádce neobjevuje prvně a ani tady to nemá snadné. Ne, že by měl něco s pastýřkou, tady hledá dívčinu, do které se na první pohled zamiloval. Spousta hlášek není pohádkových, resp. jsou evidentně pro rodiče a ne pro děti (aniž bych podceňovala dětský rozum, výrok: "Tvým osudem bylo stát se dobrou matkou a hospodyní", pronesený vůči kominíkovi Štěstěnou, nepochopí ani hodně nadprůměrně osmileté dítě.) Moderní prvek v podobě motorky mě trochu zaskočil, ale když se s tím člověk smíří (nebo si řekne, že tím je ukázán kontrast mezi reálným a echt pohádkovým, technicky zaostalým, světem a odmávne to), tak příběh funguje bez problémů. Cestovatelská animace nepůsobí jako z nouze ctnost a Casino Monte Carlos je další z vtípků pro rodiče, nad kterým bych mávla (pro vyváženost) druhou rukou. Víc mi vadil v téhle části nelogický zásek útěku Dona Carlose. Celkově podtrženo, sečteno, tahle pohádka rozhodně patří k těm povedenějším, ani nemusím mhouřit oči, mít rád kominíky je naprosto přirozené. (26.12.2012)