Tajnosti

Když jsem na LFŠ v Hradišti viděl jen půlku, protože sledovat film na přeplněném náměstí v sedě na dlažebních kostkách prostě nešlo, velmi mě mrzelo, že to vzdávám, protože film vypadal moc dobře. Když jsem ho dnes viděl celý, opět jsem si užil první polovinu, ta druhá mě ale hodně zklamala. Skončí to vlastně uplně nijak! (29.07.2007)

Iva Bittová dělá  zvláštní hudbu i zvláštně hraje, tedy spíše špatně hraje, k tomu navíc breptá, což je nepochopitelné, že tohle Nellis nechala bez povšimnutí. Scénář je celkem vydařený, režie se snaží o hrátky s kamerou, ale jiných úletů se naštěstí nedopouští a film je veden pevnou rukou. Nejlepší na celém snímku je hudba. (01.01.2022)

Plynutie filmu sa námatkovo dá označiť 'o ničom', ale celkový výsledok je o "niečom"! A to niečo sa oplatí si pozrieť. Alice Nellis sa nebojí experimentovať a popri sentimentálnych scénach používa veľmi efektnú a zaujímavú kameru, čo ma baví, rovnako ako aj zasnené (zahmlené) scény. Určite sa na film nechystajte ako na náhle zlepšenie nálady. Je síce usmievavý, no tragické prvky majú tentokrát prevahu. Čaro malo aj, niekedy až patetické ticho v kontraste s krásnou hudbou, či už od Buty alebo priamo klavírnou. 80%. (27.10.2007)

Moc příjemné překvapení, které přilétlo z nedaleka a o to víc je tahle vlaštovka vzácná. Niterní reflexe jedné ženské duše je místy skutečně výtečná. Taje i tichá přání nejen překladatelky Julie, ale i jejích blízkých, nám v netriviálním balení předkládá Alice Nellis, která rozhodně netlačí na pilu, nesnaží se za každou cenu šokovat ba dojímat, ale všedně nám představuje ženu, která chce leccos změnit, ale ještě neví přesně co a jak přesně toho docílit. Vnímáme jen úlomky její minulosti (ale brzy máme pocit, že jí známe léta), protože teď je před námi zhruba čtyřiadvacet hodin obyčejného dne, který začne rozpačitým milostným atakem, pokračuje smutnou zprávou o úmrtí hudební legendy Niny Simone, nečekanou touhou po klavíru a taky několika kostlivci.. s hudbou se tu ostatně pracuje na výbornou. Stejné ódy lze pět i na lyrickou kameru a nadstandardní herecké výkony (Bittová, Roden, Issová), kde nikdo nemá šanci zklamat a navíc tu vyvstalo několik velkých hereckých nadějí (mladík z hudebnin Miloslav König mě neskutečně dostal). Inteligentní scénář pak několikrát vyzdvihne důležitost rodiny, která, ač je sebezranitelnější, platí stále za tu nejbezpečnější jistotu. Nellis je v porovnání s třeba posledním snímkem dua Svěrákových (silně průměrné Vratné láhve) zcela suverénní, nekalkuluje, jede na plný plyn a zejména na přirozenost (což potěší i v nerušivém a umně skrytém product placementu). Všeplatný snímek, který je těžko zařaditelný, má silné vnitřní kouzlo plné zajímavých odboček a náhledů na život. A vidíte, ono to jde!! (11.10.2009)

2 lvi + 8 nominací... znělo to velmi slibně, ale vyklubala se z toho nafouklá poetická bublina s trochu psychotickou hlavní hrdinkou, i přes krátkou stopáž vleklým dějem a melancholickou dekou, padající na diváka už od prvních minut... nevím, asi to není úplně špatný film, ale prostě to není můj šálek čaje a cílová skupina zde je podle mě dost úzká... prostě jen další film o vztazích, ty nám v naší kinematografii opravdu chybí... - - - p.s.: napodruhé člověk možná vidí víc, všímá si i formy, lépe se vcítí do jednotlivých postav... proto přehodnocuji původní tři hvězdy na 70% (09.04.2008)