Pravidla lži

Film trošku brzdí detektivní zápletka a její hlavní dva protagonisté (výborný Langmajer, obyčejný Švehlík), kteří jsou v uvozovkách velké ryby, naprosto nezapadající do komunity ubohých českých feťáckých trosek. Všechny ostatní postavy jsou totiž bezchybné (vyzdvihnu Budaře, Plesla, Dulavu) především díky své obyčejnosti, bezvýznamnosti, slabosti a lidské nedokonalosti. Mnoho skvělých scén (vybavte si okamžik, který by jste už nechtěli zažít) a přirozených dialogů (Ty jsi byl v Průhonicích!:-)). Mám rád závěrečné epilogy, které popisují co se nakonec s postavami stalo, zde to ale vypadalo jako špatný vtip - "Nejsou o něm další zprávy." ; "Pravděpodobně ještě žije".....Přesto tleskám za další odvážný filmařský počin proti přesile tradičních českých tragikomedií! (29.03.2008)

Na české poměry opravdu hodně dobrý film díky skvělé atmosféře, které znatelně vypomohla zajímavá muzika. Dále díky skvělým hereckým výkonům, od herců a hereček, kteří stále mají co ukázat a v tomto filmu se to vydařilo o to víc. A v neposlední řadě díky zajímavě vsazenému prostředí. Příběh je, nechci říct nudný, spíše zbytečně komplikovaný, ale i tak je pro mě až na druhý linii, na první je to prostředí, které těží z opravdu dobré a zajímavé myšlenky. Nebudu přehánět, když řeknu, že Pravidla lži jsou nejpovedenějším a překvapivě vcelku dost vtipným českým filmem během posledních pár let, vznikající z ničeho narozdíl od momentálních rádoby komedií viz. Účastníci zájezdů a jiné, což je jen dobře a dokazuje to fakt, že pár režisérských a scénáristických nadějí se v naší zemi ještě najde. Naštěstí to momentální várka seriálů nevybila úplně. Prozatím. --- Prasata sežerou všechno...pozor na ruku ! (18.04.2007)

Pro mne typický endemit české dramatické kinematografie s jasně ohraničenou zápletkou, v tomhle případě i prostředím. Ovšem tenhle český dramatický živočich je rozhodně dravcem a tak se o divákovu přízeň pere přinejmenším hereckými výkony všech zúčastněných ( kupodivu i ježíšek Trnavský tady hrál). I přes notnou dávku předvídatelnosti jsem kupodivu byl celou dobu v napětí, spíš tedy z toho, zda některá z dam nakonec něco ukáže ( SPOILER - neukáže) a tak si nemůžu stěžovat, že by Pravidla lži byla špatnou volbou. (09.11.2013)

Mezi slepými je jednooký... ehm ehm... Je fajn, že mezi všemi těmi "hezkými, lidskými" českými filmy se tu a tam objeví takový, který balanancuje na hranici psychologického thrilleru a sociální sondy... Pravidla lži mi poměrně dlouho unikaly, dohnal jsem je až na DVD - a musím přiznat, že poměrně slušně naplnily všechna doporučení, které jsem na ně dostal. Slušně, ale nijak zvlášť výjimečně odvedená režie je naštěstí podepřena scénářem, honosícím se mnoha normálně znějícími, podařenými dialogy a jak asi tušíte, kvalitiními dramatickými výkony herců, jakkoli připomínají spíše divadelní herectví. Pravidla vám rád doporučím, ale těch 70% trošku zohledňuje provenienci filmu... říkejte mi Sedláčku ;) (30.11.2007)

“Pravda je to, čemu věříš, nic jiného.“ Každý má svou pravdu a většinou se jí bojí pohlédnout zpříma do očí. Strach. Strach ze sebe sama, ze svého slabého, zranitelného já. Zoufalství, beznaděj. Terapeutická komunita jako místo poslední záchrany, poslední naděje. Možnost schovat se sám před sebou nebo před vnějším světem. Ale utíkat a schovávat se nedá donekonečna, nakonec jsi lapen, svou vlastní slabostí, vnějšími okolnostmi. Záleží na Tobě, jestli se dokážeš vymanit, jestli máš dostatek důvodu začít znovu nebo jestli přijdeš definitivně o všechno. Některé věci se ale změnit nedají, někdy je na veškerý boj už pozdě… Jeden z velmi povedených počinů porevoluční české kinematografie, s citlivou režií, dobře stupňovaným příběhem, výbornými hereckými výkony a v neposlední řadě také s atmosféru potrhující hudbou. (25.11.2015)