Nevlastní bratr (E07)

Myslím, že se Vilmě povedla "vystřihnout" kvalitní andělská mrcha a Preissovi zase skvělý "kolísavý trouba". Můžeme si říct, že tohle by se nám nikdy nemohlo stát, ale život karty rozdává mnohdy úplně překvapivě, člověk na to nestačí adekvátně zareagovat a....už se veze. O tom je vlastně náš příběh. Preiss v roli nevlastního bratra nedokáže udržet odstup a nechá se chytit na udičku, vtáhnout do života ženy, se kterou nemá vůbec nic společného. A pak ho to semele. Možná místy skřípající, ale velmi dobré drama. 85% (03.12.2014)

Abych pravdu řekl, tak jsem tomuto filmu nedával moc šancí. Ale po zhlédnutí konstatuji, že jsem velmi mile překvapen. Herecký výkon paní Cibulkové byl grandiózní. Lépe to snad zahrát ani nešlo. Ani pan Preiss se neztratil. Cyklus Oběti považuji za veledílo ČT. Po dlouhé době hodnotím pěti hvězdami. (18.04.2011)

Dosud jsem nepochopil dramaturgické záměry různých tvůrčích skupin České televize. Vážím si toho, jak poctivě a zaníceně se snaží zhostit náročných dramatických úkolů, ale tohle bylo příliš přepjaté, tragické a převážnělé. "Cyklus oběti" - nevím, jestli zrovna takové formáty českému divákovi zrovna chybějí... Viktora Preisse je ale potřeba určitě pochválit. Je úplně evidentní, že každý režisér se na kvalitu jeho práce může s klidem spolehnout. (02.10.2006)

CITÁT - Ani koše tu nemaj, šmejdi.......... Jen takový odvárek, oproti předcházejícím příběhů. Ani mě to moc nebavilo. Žádné napětí jen blbost druhého. Jednoznačně nejhorší příběh z cyklu Oběti. Divák vlastně ani netuší, co se stalo, jen na konci je nějaké rozuzlení. CITÁT - Ten druhej z dvojice, co přežije, to bude mít nejhorší. Starej a sám. Příběh o tom, že za dobrotu, přijdete na žebrotu. Je to první příběh, kde si za vše může hlavní hrdina a tak s ním člověk snad ani necítí. (24.12.2014)

Tentokrát mě epizoda zklamala. Byla sice výborně zahraná, ale z počáteční vyžírky se stala milenka. I když jsou nevlastní sourozenci, jejich milostný poměr je pro mě vcelku prvoplánový. Jako bychom se dostali do fáze, že už neumíme natočit příběh bez milostné scény nebo zapojení paralelního vztahu jinde. Přitom ta stupňující se asociálnost ženy mě bavila, ale tím milostným dobrodružstvím to už nabralo dost nevěrohodný směr. Upřímně řečeno ani nevím, proč měl V. Preiss takový smysl pro zodpovědnost vůči nevlastní sestře. Mohl ji vyplatit a asi by se jí i zbavil. Jakákoli jeho snaha končila pádem na dlažbu a viníkem byl navždy určen on sám. Normální člověk by se asi takové bytosti, která jen vysává a neumí sama nic dát, rychle zbavil. Příležitostí, aby pochopil co je zač, měl dost. (02.03.2022)