Volání o pomoc

Patrně nejlepší a emocionálně nejsilnější reflexe 11. září v americkém filmu, jakou jsem měl možnost vidět. V malém, téměř komorním dramatu, schována kdesi v druhém plánu, probublávající v kolektivním podvědomí jako symptomy posttraumatického syndromu... Nemluvím teď vlastně i o jednotlivci?...O jednom z hlavních hrdinů filmu Volání o pomoc? Ano, obé se prolíná, obé lze zaměnit... O pomoc totiž volá nejenom hrdina - ovdovělý manžel a otec, jehož rodina seděla v uneseném letadle z Bostonu, ale také americká společnost. I ona trpí zjevně příznaky posttraumatického syndromu - je raněná, přišla o část sama sebe, dokonce o tu nejdůležitější, o vlastní pocit bezpečí a nezranitelnosti, s ní přišel strach a ten velmi změnil hierarchii uspokojování základních potřeb... Máme tu tedy zjevně zraněnou a traumatizovanou společnost, pozorujeme reakce a obranné mechanismy, které zranění samovolně nastartovalo, máme tu jednoho jejího symbolického zástupce a jeho podmíněný reflex vše ze svého vědomí vytěsnit, izolovat se od zraňující reality a pravdy, únik do světa zábavy, laciných, ale účinných drog a závislostí - hudby, počítačových her, rituálů... (,,Myslel jsem, že nemáš návykový sklony. To byla hláška večera, kámo. Jsi závislák...") O pomoc v tomhle filmu ale v podstatě volají všichni - zlomení rodiče, jež trápí skon dcery a vnoučat, černošský zubař Alan, který si nechce připustit přicházející stereotyp v dlouholetém manželství, zubařova nová pacientka, řešící nabídkou orálního sexu své dlouholeté trauma z nepodařeného partnerského svazku, zubařovi rodiče, otec, soužící a trápící se ve městě a matka zas stresovaná jím, mladá psychoterapeutka podléhající traumatickému světu svých pacientů... Celá společnost trpí problémy, na jejichž existenci k filmařské reflexi poukázal normotvorný pohled Americké krásy... Kořeny jsou hlubší, pracovně je nazvěme krizí západní materialisticky založené kultury, ale katalyzátor je jen jeden - teroristické útoky na Spojené státy... Volání o pomoc ... Nádherný a hluboký film, jehož poselství zůstává - Bylo to hrozné... Bolí to... Ale je třeba se otřepat, zapomenout a jít zase dál... V závěru mého komentáře nelze opominout herecké výkony téměř všech zúčastněných herců a hereček, nejvíce mne ale uchvátil Adam Sandler, kterého jsem doposud zvolna přehlížel maje ho zaškatulkovaného v nicneobjevujících komediálních rolích - ztvárněním Charlieho Finemana mi skutečně vyrazil dech... Zřejmě jde ve stopách Jima Carreyho pomalu v sobě objevující skutečný herecký talent... Neméně přesvědčivý a nenuceně šaramantní byl výkon Dona Cheadleho a velmi mě překvapila i menší role Liv Tyler, která uhrála na malé ploše opravdu velký part... Režisér Mike Binder skutečně zachytil soudobé volání o pomoc a svým výtečným snímkem pomohl k sebereflexi pacienta, který ještě možná neví o svém vážném stavu... Soudím, že tohle již není jen další z následovníků Americké krásy, to je svébytné a autentické Volání o pomoc... (31.10.2007)

TV/// Obsazení 7/10 Děj 7/10 Hudba 7/10 Prostředí 7/10/// +je tu možnost vidět Adama Sandlera ve vážné roli, závěr filmu je velice silný, rovněž námět a příběh samotný -občas hodně tíživá atmosféra, mám rád akční a zábavné filmy, tohle je čistokrevné drama/// Na Volání o pomoc jsem se hodně těšil. Trochu škoda, že jsem to viděl až teď kdy už je téma určitou minulostí ke které se spousta lidí nechce vracet. Na druhou stranu je to příběh muže, který osloví diváky vždy a je jedno co stálo za příčinu toho všeho./// Celkem 70%/// (07.11.2011)

Ze začátku to vypadá jako film o tom jak se dva debilové hledali tak dlouho až se našli, ale to jen do té doby než ze sebe Adam Sandler dostane tu obrovskou bolest, kterou má v sobě, protože pak se vám chce už jenom plakat. A Adam Sandler ? On prostě nehrál pro moje oči, on hrál pro moje srdce. ......................Vlastně všichni herci byli ve svých rolích naprosto úžasní. To jen, že když Adam Sandler dovyprávěl svůj příběh v čekárně, tak mě natolik zvhli oči, že jsem na chvíli nikoho dalšího nebyl schopen vnímat a po tom co řekl své tchýni to už ani nešlo. No prostě Adam Sandler mě svým jedinečným hereckým výkonem úplně roztavil srdce. (13.10.2007)

Povedené drama s několika opravdu silnými emocionálními momenty, které mě skoro rozbrečely. Adam Sandler válí i v nekomediální roli, kdo by to do něj řekl... Příběh je zajímavý a na každého normálního člověka musí aspoň trochu zapůsobit. Na plné hodnocení to ale není, až tak mě ten film nedostal, aby se vyšplhal mezi mou elitu. 80% (12.06.2011)

Sandler v seriózní roli, ale stejně hraje takovýho debílka sympaťáka. Když se ovšem rozbrečel, tak jsem mu to věřil. Don Cheadle je hrozně přirozenej a je fakt oporou filmu. Celé to je vesele smutné a rozhodně to je nejlepší film ohledně 11.9. 2001 protože je tam ta tragédie popsána velice nenásilně. (26.08.2009)