Nikad bolje
VOD (1)
Obsahy(1)
Abys porozuměl své zemi, musíš se vydat na cestu písní, říká bosenské přísloví. Sarajevská rodačka s českým občanstvím Ivana Miloševičová se po deseti letech od konce války vypravila do Bosny a Hercegoviny, aby natočila mnohohlasý portrét dějinně, sociálně a politicky rozdělené země. Bosenští muslimové pořádají masový pohřeb obětí války a utvrzují se v tom, že srbští vrahové zůstali nepotrestáni. Pravoslavní Srbové se scházejí, aby uctili památku svých novomučedníků. Chorvaté jsou pyšní na tvrdost svého srdce. V antinostalgickém dokumentárním muzikálu má hudební složka zásadní roli: všechny vášně a křivdy jsou ukryty v písních, které jednotlivé národy provázejí. Je v nich odhodlání být vždy připraven k boji. Katolický farář vysvětluje, že Bosna je jako kopřiva, která pálí, ale i léčí. Bosňané jsou podle něj nepředvídatelní, náladoví a tvrdohlaví. Jedna ze sarajevských žen přišla ve válce o oba syny, narodil se jí třetí, nikdy by však nezaváhala a znovu by šla bránit svoje město. Přímočaře vyprávěný film uvádí krátká montáž z válečných zpráv, následuje řada setkání, která různě variují výklad jednotlivých událostí, pije se kořalka, zpívá se a v jedné sbírce básní čeká na přečtení verš: Celou noc koukám do nebe a ničemu, ničemu nerozumím. (oficiální text distributora)
(více)Recenze (3)
Režisérka byla po deseti letech života v Praze postavena před volbu: přijmout české občanství a vzdát se bosenského. Takže i se štábem vyrazila zjistit, zda se stále cítí být více Bosňankou nebo už spíše Češkou. Mám za to, že tato osobní rovina je důležitější, než většina textu nahoře v obsahu. Jinak přiznávám, že jsem si ani neuvědomoval, jak politicky složitá je situace v této zemi, což pak samozřejmě vede k obecné nespokojenosti s tímto stavem a vyhlašování Hajducké republiky tu a Titoslávie tam. Takže výsledek režisérčina dilematu byl jasný, i když vlastně trochu smutný. ()
Dnes na mě dokument nepůsobil tak neškodně, kvůli invazi islámu a teroristů do západní vymírající kultury a děsivých zkušenostem s jejich cílem - Islámských státem. ()
No jo. Dokument je sviňa. Bosna je tu ukázaná ako krajina na periférii, kde sa každý stará len o svoj národ, alebo mu je rovno všetko jedno. Dá sa povedať, že ide o "etno" film, kde pred nami defilujú pochybní típci a flákajúca sa mládež. Musím, sa priznař, že žáner dokumentu nemám rád práve preto, že zobrazuje len realitu, respektíve. Tú časť reality, ktorú si reýisér vyberie. Chcem tým naznačiť, že Bosna na tom iste nie je tak zle a nie je to ani taká diera, ako sa môže divákovi zdať. Na obhajobu tohto dokumentu musím ale povedať, že je miestami vtipný - myslím to v dobrom, čo odľahčuje atmosféru. ()