Interview

Americký remake filmu Interview podle van Gogha, to nezní jak úplné terno. Mám ale rád Stevea Buscemiho a tak jsem se na jeho film těšil. Divadelní půdorys, jednota místa, času a děje, klasické konverzační drama, spíše divadelní než filmový zážitek... Jenže některé scénaristické finesy jsou tak předvídatelné, odchody Pierra z bytu Katjy nedůvěryhodné, erotické dusno až neuvěřitelné... Pierre je prototyp životem unaveného intelektuála a jeho přetahovaná s Katjou docela zajímavá, v závěru nečekaná, ale není skoro až zbytečná? Je to takové deja vu... Hra kočky s myší, přičemž dlouho se zdá, že myš je kočka a kočka zas myš. Mám konverzační dramata rád, ale na klasiku (Kočka na rozpálené plechové střeše třeba, když jsme u těch koček...) to ani zdaleka nemá... Steve Buscemi tentokrát s divákem uhrál jen plichtu... Ale to je podivný výsledek, vždyť už přímo ve filmu zazní: ,,Vždy je jen vítěz a poražený..." (16.12.2007)

Scénář: Steve Buscemi, David Schechter .. Novinářský pes a sličná herecká kočička svádí úmornou konverzační partii o to, kdo vyhraje v tomto střídavě povrchním až pronikavě intimním interview a odnese si pomyslnou cenu pro vítěze. Ne, že by to bylo nějako originální téma, ale sžíravost, zápal, úskoky a gradující konfrontace místy za(m)razí. Jen kdyby nebyly některé dialogy tak papírové. Sienna Miller patří k mým oblíbenkyním z řad nastupující mladé generace a ani zde nezůstává nic dlužná své stoupající herecké pověsti. O šarmu nemluvě. To Steve Buscemi je osvědčený harcovník, jak herecky, tak na režijní stoličce a obojí zvládá, bez nějakých superlativů, velmi slušně. Škoda, že víc nedopiloval i scénář.. 70%. (03.09.2007)

Ač přesně nevím co, něco mi v této povedené konverzačce k maximální spokojenosti scházelo. Možná delší napětí v některých dynamických scénách. Ovšem, jinak bez výhrad. Sienna a Steve vytvořili skvěle se doplňující tandem, ve kterém jsou oba tím, čím by být měli. Steve vypadal přesně tak, aby nebylo uvěřitelné, že taková kočka na něj může mít regulérní pifku, a v Sienně byla jasně patrná jak prozřetelná vypočítavost, tak i povrchní manýrismus patřící k celebritám, které zastupovala. Toto herecké duo bylo až nečekaně vyrovnané, rozhodně mnohem více, než kolik bych předem tipoval ze jmen na plakátech. Co říci závěrem? Nejsem žena, ale kdybych byl, patrně bych napsal, že je už pouze jedna horší věc, než večer pustit do bytu cizího chlapa. A sice - pustit do bytu novináře. (05.03.2009)

83 minut si dva lidé povídají a není to od Linklatera :) Jedné noci v jednom bytě, se snaží reportér zvyklý na šrumec ze středního východu udělat rozhovor s hvězdičkou telenovel a béčkových filmů přes to, že o ní nic neví a vůbec ho nezajímá. Tedy zpočátku... Interview na to, s čím pracuje, úžasně drží tempo. Na Buscemiho na plátně je vždycky radost pohledět a pohledět na Siennu Miller je radost ještě větší (ve Warholce je vynikající, říkám vám, z tý holky něco bude ;) I režie je svižná a díky krátké stopáži to vážně nezačne nudit, ba naopak. Jedinou výhradu bych měl k prostředkům, které scénář k držení napětí používá. Ona je Sienna sice skvělá herečka, ale to jak mění náladu ze "svedu tě" na "jsi hajzl" rychleji než John McClane likviduje padouchy, mě přece jenom rušilo. (08.07.2007)

Steve Buscemi není příliš zkušený režisér, ale je si toho vědom a tak si nebere příliš těžké filmy. Ani tentokrát neudělal výjimku a jako svou poctu Theo Van Goghovi natočil jeho vlastní interview. Jako herec mi nevadí, ale v hlavních rolích ho stále nemusím. Naopak Siena Miller se stále více přibližuje herectví a odchází od modelu "hezké holky, co nic neumí". Velká část snímku se odehrává v apartmánu jedné hororové hvězdičky, kterou hraje právě Sienna Miller a konečně vytahuje z rukávu všechny svoje tajné zbraně, které toužilo vidět tolik diváků předchozí snímku Warholka. Přes svou jednoduchost je Interview konverzačním snímkem o lidech a jejich svědomí. Hned na začátku je trochu levně odkázáno na zemřelého režiséra Thea Van Gogha a pak už se rozjede slovní přestřelka u vína a drog, která nebere konce, dokud si nevychutná mučitel svou oběť. Celá konverzace mezi kočkou a myší, v které se každým okamžikem mění role a do závěru nevíte, kdo říká pravdu a kdo lež, je svým způsobem úžasná. Bohužel také velmi zdlouhavá, nic neříkající a příliš vykonstruovaná. Siena Miller se mi líbí, ale stále mě nepřesvědčila, že dokáže zahrát ženu jakéhokoliv názoru s naprostým přehledem, kterou by divák ihned obdivoval ne kvůli kráse těla, ale vnitřnímu kouzlu. Škoda vykonstruovanost, kterou několik uživatelů vytýkalo např. úžasnému snímku Crash. Doufám, že po Interview změní názor o tom, co toto označení filmu znamená. Interview je snímkem od otázkách a odpovědích na ně, které možná někdy sami nechceme slyšet. (21.09.2007)