Interview

Dost rozporuplný film. V první polovině jde o nemastnou neslanou konverzačku mezi nevyzpytatelným novinářem a na první pohled naivní herečkou, nicméně poté začíná atmosféra houstnout a dokonce mě i začalo zajímat, o čem celou dobu ti dva pořád žvaní. Problém je ale v tom, že se člověk ve všech těch emočních veletočích, šokujících vyznáních a scénáristických kličkách začíná ztrácet a po posledním "zvratu" jsem měl chuť spíše vzteky vypnout televizi, protože takový podraz na diváka nejsem ochoten jen tak odpustit. No však uvidíte... (25.11.2009)

Skvělé konverzační drama o střetu rozmazlené, chytré herecké hvězdičky s cynickým ne zcela úspěšným novinářem. Děj neustále balancuje mezi kamuflováním a očistným svěřováním se ve zdánlivě nastolené důvěře, kdy nejen divák, ale zřejmě ani protagonisté nikdy přesně nevědí, v jaké fázi se právě nacházejí. Postačují dva výteční herci a dvě prostředí, aby film neztrácel ani na chvilku dech a napětí, a jako bonbónek na závěr nabízí nečekanouještě pointu. (14.11.2010)

Everything you say can and will be used against you......Sienna jako siréna, jejímuž volání nedokáže válečnými zónami pr/ostřílený, ale v porovnání s hvězdičkou bulvárního nebe neskonale naivní reportér, odolat. Steve Buscemi se v žánru nezávislé konverzačky pustil do kalnějších vod než Linklater. Minimalismus kruté interiérové hry pobaví, ale s každou další scénou začne děsit, jak se dva neznámí lidé, kteří kromě netajeného pohrdání pociťují i zvláštní napětí, v průběhu jediného večera plavně přehoupnou za závory rozumu, morálky a společenských konvencí. Vědění znamená moc, otevírání hlubokých hrdel mělkého žurnalismu je hraní si s ohněm a svléknout se z šatů je mnohem jednodušší než svléknout se z kůže, kterou okázale nosíme na trh. 70% (29.08.2007)

Typický predstaviteľ amerického nezávislého filmu. Na ploche pár metrov štvorcových jedného bytu sa nás Steve Buscemi snaží presvedčiť o brilantnosti a hĺbke scenára prostredníctvom množstva kecov medzi jeho novinárom a hviezdičkou v podaní Sienny Miller. V podstate to viac menej funguje, ale nezávislá tvorba má tiež svoje klišé, dramaturgické a myšlienkové limity. (10.06.2012)

Buscemi je zabehnutý týpek, ktoré mu to svedčí jak pred tak za oponou a keď sa znenazdajky ocitol pri kormidlovaní jednej z troch holandských prerábok, tak som jeho angažovanie vrelo uvítal. Nutno napísať, že nesklamal, ale ani neočaril. Jeho interiérové “Interview” spĺňa niekoľko predpokladov jedného z tvorivých procesov nezávislého filmu - má ukotvený model kontinuálneho rečnenia medzi minimálne dvoma, navzájom sa ovplyvňujúcimi osobami, z 95% sa koná na vyhranenom zázemí priestraného apartmánu, inam sa nepresúva a ťažisko problému neupriamuje na tzv. temporary pleasure diskutujúcej/koketujúcej dvojice, ale na ich podvedomé pochody a pudové nuanse. Chýba mu však to zlomové - uveriteľnosť a obsahuje to škodlivé – predvídateľnosť. Nenudí pri sledovaní, ale štípe pri zamyslení. Nezúrim, zvládam, no neodpadávam. (06.01.2011)