Interview

V podstatě zcela normálí konverzačka, která je tak akorát dlouhá, aby nezačala příliš nudit. Buscemi i Miller jsou dobří, i když nikterak nevyčnívají. Intelektuálové, cinefilové a jim podobní si film nejspíš celkem užijou (na 4 hvězdy), těm ostatním ale nemá celkem nic moc co nabídnout a nemá proto cenu jít nad 3 hvězdy. (14.08.2007)

60% - Steva Buscemiho mám moc rád, a toto jeho dílko jsem si užil. K nadšení jsem měl ale daleko. Jedná se o komorní konverzačku, v níž se však po té „konverzační“ stránce tolik zajímavého neděje. Během příjemných osmdesáti minut divák zažije několik náladových obratů, které po hříchu časem nepřekvapují a pateticky nudí. Něco na tomto filmu je scénaristicky nedotažené. Nevím, zda-li je to nepříliš velká přesvědčivost celé situace, či absence nějaké pointy, nebo oboje. Jisté je, že jsem z kina odcházel s pocitem, že jsem byl svědkem podivného chování dvou lidí,že mi to přišlo docela zábavné, ale taky bohužel „kde já už jsem to jen viděl...?“. (18.09.2007)

Vygradovaný dialog dvou silných osobností, krutých protivníků, ktěří se klamou, hádají, nenávidí i milují, odehrávající se během jediné noci, kdy morální zábrany padnou. Během nevázaného rozhovoru notně opojeného alkoholem se z cynického novináře stane zpovídaná oběť velmi inteligentní herečky z podřadných filmů. Syrovou atmosféru snímku, který téměř neopustí jedno prostředí umocňuje ruční digitální kamera a přirozené výkony Steva Buscemiho a Sienny Miller. Vnitřní (a erotické) napětí mezi nimi by se dalo krájet, jejich výměny názorů jsou ostré jako nože. "Neexistuje rovnost. Je jen vítěz a poražený." Tento filmový zážitek ve mně rezonoval ještě dlouho a chci ho vidět ještě alespoň jednou, abych si ještě ujasnila, proč se vítěz stal vítězem a poražený poraženým. Mrazivé, zvrácené, inteligentní. (08.12.2007)

Americký remake filmu Interview podle van Gogha, to nezní jak úplné terno. Mám ale rád Stevea Buscemiho a tak jsem se na jeho film těšil. Divadelní půdorys, jednota místa, času a děje, klasické konverzační drama, spíše divadelní než filmový zážitek... Jenže některé scénaristické finesy jsou tak předvídatelné, odchody Pierra z bytu Katjy nedůvěryhodné, erotické dusno až neuvěřitelné... Pierre je prototyp životem unaveného intelektuála a jeho přetahovaná s Katjou docela zajímavá, v závěru nečekaná, ale není skoro až zbytečná? Je to takové deja vu... Hra kočky s myší, přičemž dlouho se zdá, že myš je kočka a kočka zas myš. Mám konverzační dramata rád, ale na klasiku (Kočka na rozpálené plechové střeše třeba, když jsme u těch koček...) to ani zdaleka nemá... Steve Buscemi tentokrát s divákem uhrál jen plichtu... Ale to je podivný výsledek, vždyť už přímo ve filmu zazní: ,,Vždy je jen vítěz a poražený..." (16.12.2007)

To, že je Steve Buscemi kvalitný herec som zistil už dávno. Stačí, keď si spomeniem na jeho výrazné úlohy vo filmoch ako sú Gauneri, Fargo alebo Big Lebowski. Ale v pozícii režiséra sa mi predstavil prvý krát až teraz. Nesklamal ma. Natočil výbornú komornú konverzačnú drámu. Arogantný novinár Pierre Peders, mysliaci predovšetkým na svoju karieru versus naoko povrchná hviezda béčkových horrorov, krásna Katya. **** (31.10.2008)