Sweeney Todd: Ďábelský holič z Fleet Street

Depp není bezchybný zpěvák, téměř neustávající příval písniček je trochu na škodu a věčná deprese je možná až příliš chtěná, ale přesto mi spadnul kámen ze srdce. Burton si totiž vzal obrovské sousto, které mu mohlo mnohokrát zaskočit - aby se přes něj dostal s obrovskou bravurou. A to i přestože pracuje s charakterově velmi jednoznačnými figurkami typu pomstychtivého holiče nebo vilného soudce. Mistr okouzlujících bizarností se totiž rozhodl zahodit problémy s přístupností a nechává krev cákat, břitvy létat a postavy umírat v tratolištích. A ta čím dál osudověji chutnající tragika nechává pocity tak příjemné a rozechvívající, že bych Tima k nějakému dalšímu umění hned postrčil. Takhle srdcem to totiž zvládne málokdo. (24.02.2008)

Myslím si, že by výsledek byl stejně působivý i bez toho až příliš explicitního násilí (to mi prostě k Burtonovi neštymuje), ale jinak spokojenost. Burton zase válí, spousta jeho typického cynismu (zde na samé hranici absurdna) a jeho nezaměnitelná vizuální stylizace, to jsou věci, které se mi nikdy neomrzí. A ač je zde přítomná hudba bez výraznějšího melodického motivu, který byste si po filmu pobroukávali, poslouchala se fajn. Stejně jako Deppův zpěv-nezpěv, u něhož stoprocentně platí, že není potřeba bezchybně zvládat škálu oktáv a intonaci, stačí mít „dar zaujmout“ a mít příjemnou barvu hlasu a to Johnny bezezbytku splňuje (Civale!). Ale hlavní hvězdou tu je někdo jiný – úžasná Bonham-Carter, jejíž cynicky pragmatickou paní Lovett jsem si labužnicky užíval každou minutu. (10.02.2008)

Břitvou přeříznout tepnu ať stříká krev. Ať hodně stříká! Toužil jsem vidět velmi úchylný film s hodně velkou porcí krve a Tim Burton mi to alespoň částečně splnil. Jeho odvaha a výjimečnost je udivující stejně jako chlad, který z filmu o pomstě pomocí holičské břitvy plyne. Nečekal jsem emoční orgie, ale rozhodně bylo záhodno trochu více melodičnosti do hudby a smysluplných textů, které prakticky v každé druhé písničce byly doslova "do počtu" a srážejí celkové vyznění snímku. Johnny Depp je lepší herec než zpěvák přesto jeho hlas potěší a překvapiví Helen Bonham Carter, která je dokonalou Nellie Lovettovou. Ostatní postavy nedostávají prostor a například Alan Rickam by raději měl pouze mluvit a ne zpívat. Hodně se mluvilo o úchylnosti a krvavosti snímku, ale mě trochu minula. Krve tu je tak akorát a nepoužíval bych slova jako extrémně krvavý, protože takový Sweeney není. Jen symbolický...méně než by mohl. Sweeney Todd rozhodně není geniální snímek bez slabých míst, který potěší milovníky i odpůrce muzikálů, ale "pouze a jen" slušnou zábavou se špetkou krve, v které exceluje vizuální talent Tima Burtona nad podstatou a smyslem snímku. (18.02.2008)

Burtonova estetika temných kulis a vybledlých kamerových filtrů je okoukaná už dávno. Příslib živé vody v podobě muzikálových čísel však jenom celkovou uvadlost nakonec ještě zvyšuje. Pěvecké výstupy Burton absolutně nezvládá, chybí jakákoliv choreografie či alespoň její náznak, a tak se Johnny Depp i Helena Bohnam Carter snaží úplně naplano, byť jsou jinak opravdu výborní. Dvě hodiny jsem cítil jakousi nevyslovenou úctu k původnímu dílu (dokonce chybí i Burtonova pravá ruka Danny Elfmann), ale mám-li být upřímný, líp to nakonec zvládnul i Kevin Smith v Jersey Girl. (18.02.2008)

Nemůžu si pomoct, ale Sweeney Todd je už Burtonův třetí nemastný neslaný film za sebou. Perfektní pochmurná stylizace a litry krve prostě nezastíní fakt, že ten film tak trochu postrádá duši, nebo nějaké pravé kouzlo. Co se týká muzikální složky, tak jednoznačné zklamání, protože kromě Johnnyho Deppa mě snad ničí zpěv nezaujal, ba dokonce mi přišel špatný. A písně to samé - nic moc, s divnými texty. Ale abych jen nenadával, pobavil mne Sacha Baron Cohen, Alan Rickman a krátká pasáž u moře. (24.02.2008)