Soudný den

Parádní šílenost...než jsem na to šel do kina, tak jsem se bál ať to nedopadne jako s 10 000 b.c., kde trailery slibovali akční nálož a vyklubalo se z toho konverzační drama. Doomsday ale naservíruje přesně to (spíš ještě mnohem víc), co sliboval v traileru...odkazů plná prdel, navíc Gimp z Pulp fiction (fakt mazec :D), krev, vnitřnosti a spoustu dalšího (nebudu spoilerovat) . Jo a ještě vzkaz pro místní intelektuály...místo Doomsday jste si měli udělat příjemný večer u čajíčku ve společnosti Sartrea...sami jste si nasrali do hnízda, když jdete na něco, co si člověk má hlavně užít a ne u toho zavařovat mozkové závity ;-) Adios! (12.04.2008)

Docela mě baví představa zmatených producentů, když se při interním promítání po 45 minutách filmu dočista změnil žánr, aby postapokalyptickou nudu s pár brutálními záběry, dementními pankáči, zoufalými vysvětlovačkami nahradil neskutečně hravý LOTRoidně nasáklý nářez, ve kterém je učebnice logiky něco jako satanova bible pro křesťany. V ten moment se museli všichni zákonitě chytat za hlavy, ale mě tím Marshall překvapivě dostal. Přestal jsem se nejenom škodolibě posmívat Rhoně Mitře, jejíž cool/hot index se nikdy nedostane do té správné polohy, ale i filmu, jenž si ze sebe a ze všech okolo začal dělat regulérně srandu. Jacksonovské nájezdy, Morie s ukrytým Bentleym v kovovém kontejneru, to všechno a ještě mnohem víc dělá ze Soudného dne absolutně zábavnou kokotinu bez jediného scény dávající smysl. Závěrečná Mad Max honička je pak vcelku příjemným rozloučením za naprosto šílenou jízdou, která je po střihové stránce zcela nezvládnutá, ale má styl a je přes všechny vady (a že jich je) doopravdy zábavná. (14.04.2008)

No, nevravím, že som sa vôbec nebavila, ale rozhodne stačilo raz. Doomsday je hrozný guláš! Lacné hranie na city, lacné hlášky, lacná a mnohokrát i zbytočná explicitná brutalita, jedna bombastická hrdinka, presne rozdelené typizované čiernobiele postavy (tými sa radšej ani nebudem zaoberať) a jeden absolútne nablýskaný, nezaprášený Bentley, čo tridsať rokov čakal v garáži na svoju "superbabu", ale zato v konkurencii starých "křápov" už taký silný nevyzerá... Divák sa ani nemusí namáhať, aby videl, že tento film je iba guláš uvarený (a prevarený) z hromady iných filmov - od Mad Maxa cez Vodný svet až po Vládu ohňa. (02.06.2008)

Neil Marshall je mistr braku, který si libuje v neotřelých variacích subžánrů a kategorií, a to do takové míry, až je s podivem, že mu na to někdo dával prachy. Tedy z dnešního pohledu už to dávno není pravda. Marshall do značné míry žil z existence hladového globálního DVD trhu, který mu v jistých kruzích zajistil věhlas. Stejně jako mnozí další žánroví divoši, také Marshal našel po rozpadu DVD trhu útočiště v televizi, kde přijal roli pouhého námezdného řemeslníka. "Soudný den" zůstává jeho nejvyšinutějším a také nejzábavnějším snímkem, kde navzdory zjevně omezenému rozpočtu úžasně popustil uzdu své kombinatorice žánrů i lokálnímu sentimentu. Vytvořil tak ultimativní brakový biják s ultra britském hávu. Odysea za nalezením vakcíny proti smrtícímu viru tu vede napříč celým spektrem žánrů, které jsou skloubeny s hrdě britskými prvky, motivy i hereckými osobnostmi. V jednotlivých částech filmu tak identifikujeme atributy zombie filmů bijáků s tajnými agenty či kyberpunku. Postapo svět se postupně překlápí z aluzí na Carpenterův "Útěk z New Yorku" do Cameronových "Vetřelců", než spočine na chvíli v madmaxovském stylu umocněném o prvky punkových koncertů, aby se mohl po vzoru Harryho Pottera vlakem přesunout do kouzelně artušovské krajiny highlanderů. Vedle castingu britských ksichtů v čele s domácími žánrovými ikonami Malcolmem McDowellem a Bobem Hoskinsem si film po celou dobu uchovává také britsky punkovou nadsázku, která se projevuje mimo jiné v pravidelném začleňování prvků, které svět filmu vztahují k současnosti - ať už to jsou platové talíře u madmaxovských lidojedů či značení směru prohlídky na středověkém hradě. Marshall ale neměl bezedný rozpočet a tak kompromisy ve výpravě a nedostatky v choreografii a dalších fázích přípravy scén zkouší maskovat rozlítanou kamerou a zběsilým střihem. Ten je sice výsostně otravný, ale vlastně nakonec zapadá do celkové koncepce meta braku, kterému není vůbec nic svaté, kromě bezuzdné zábavy a étosu Junktownu. (23.11.2020)

Perfektní snímek, který překvapí nejen svým tempem, ale hlavně šíleným střídáním žánrů. Od dokonalosti jej dělí jen a pouze zmatečný stříh akčních scén, který se opravdu nedá označit jako oku lahodící. Neil Marshall si po nepříliš povedeném Descentu opět napravuje reputaci. Oku lahodící béčko v áčkovém kabátku by si žádný fanoušek kulervoucí podívané neměl nechat ujít. "Máte hlad?" (04.04.2008)