Východní přísliby

"Držte se dál od lidí jako jsem já." Je až pozoruhodné, s jakou přesvědčivostí dokáží Američan, Němec a Francouz ztvárnit trojlístek ruských mafiánů. Přízvuk, výslovnost, vzhled, chování; prostě neznat Vigga odjinud a potkat ho během natáčení v ruském baru jako několik místních, věřím, že k té mafii nemá skutečně daleko :-) Hlavně Cronenberg ale znovu ukazuje, že pro syrové komorní osobitě pojaté gangsterky (v celém filmu například nezazní ani jeden výstřel ze zbraně) se zajímavě se vyvíjející hlavní postavou, má jednoduše cit. Právě osobitost a cit je taky z Východních příslibů cítit nejvíc. Ať už z toho budete mít dojmy jakékoliv, chladnými vás, narozdíl od precizně bez přešlapu natočeného Amerického gangstera, rozhodně nenechají. (05.03.2008)

Priznávam, že najväčšou odmenou - za ten doslovný nechutný masaker v jednotlivých scénach, ktorý som musela pretrpieť - pre mňa bola prítomnosť Vigga Mortensena. Tento film čo ako spracúva stokrát obohratú tému organizovaného zločinu v Rusku, surovosti a nechutnosti najhrubšieho zrna, vsádza najmä na herecké výkony a charizma Mortensena, ktorý pre mňa osobne predvádza najlepší výkon vo svojej kariére, ma prinútila pridať jednu osobnú *. Aj keď sa zdá, že v ruskom klane vládne iba brutalita, tak práve Viggo sa po čase javí ako ten posledný z nepoškvrnených. A Naomi Watts je skvelá, film je temný a občas nepríjemne brnká na nervy. Čakala som niečo horšie, ale bola som príjemne prekvapená. (01.05.2010)

Dokonale zvládnuté "drama z podsvětí", kterému vévodí vynikající výkony ústředního mužského tria, brilantní kamera, a hudba, kterou si Howard Shore bude moci ve své tvorbě zařadit mezi nejlépe souznějící s filmovými obrazy, a hlavně atmosférou celých Východních Příslibů. Ty jsou velmi kompaktním (až komorním) filmem s v zásadě poměrně prostým dějem, poměrně naturalistickou "estetikou", a s tím související poměrně štědrou dávkou starého dobrého ultranásilí. Které se navíc děje bez honiček či přestřelek, a dokonce zcela bez střelných zbraní. Zato pěsti (a lokty, kolena a tak) a nože (a kleště, břitvy a tak) se tu užívají když ne hojně, tak rozhodně výrazně, a taky patřičně úderně. Vedle rudé barvy krve (a interiéru Semjonovy poctivé ruské restaurace) je tu nejdůležitější barva "tetovací". Viggo Mortensen si dělal domácí úkoly poctivě, a hlavně díky němu si do sytosti užijete symboliky tetování "ruských" mafiánů, respektive vorů. To jsou takoví ti chlapíci jako Andranik Soghojan, co "řeší problémy" (jako hrozící válka gangů), a když už jsou zadrženi a obviněni, tak si v klidu nějaký čas posedí ve vazbě (třeba v Brně, kam si každý týden nechají dovézt nový kvalitní oblek - to jsem si nevymyslel), pak jsou z ní v Praze (kam je "pro jistotu" doprovází neobvykle početná eskorta) "nějak" propuštěni, a v poklidu odcházejí na letadlo do Soči, odkud budou vydáni - mám-li citovat velitele ostrahy výkonu trestu - leda tak na poštovních známkách;) Ale zpět k filmu - pokud by si nějaká žánrovka zasloužila pokračování, tak je to rozhodně tahle. Vzhledem k roku výroby je to už dost nepravděpodobné, ale kdo ví, třeba Vladimir Vladimirovič pozve Davida Cronenberga do Moskvy, a natočí tam spolu hezky šťavnatou epopej o báječných hoších z FSB;) Každopádně kvůli Mortensenovi skoro lituju, že vzniklo Až Na Krev - nebýt Day-Lewisovy kreace v onom "budovatelském snímku", Oscar by Nikolaje Lužina neminul. 80% (14.10.2016)

S trochou nadsázky řečeno, postava Naomi Watts jakoby vypadla z nějakého naivního románu Daniely Steele a vytváří tak dokonalý kontrast s tvrdým mužským světem podsvětí s poněkud nekompromisním nádechem (detailní podřezávání krků, nůž v oční bulvě). Právě tento kontrast je největší předností příběhu, který není nijak objevný, nutno ale říci, že Cronenbergova neokázalá režie je velmi příjemná a účinná, protože navzdory triviální zápletce dokáže jeho film vtáhnout do děje tak, že vám těch 100 minut uběhne strašně rychle. Oproti předchozímu slabému ´History of Violence´ opravdu velmi poutavé s několika vskutku nezapomenutelnými scénami (úvod, saunová bitka Mortensena v ´rouše Adamově´). Na fenomenální trojici Mueller-Stahl, Cassel, Mortensen bych se mohl dívat celé dny.... (08.01.2008)

Na Cronenberga poměrně umírněné, ale jeho režijní styl je stejně silně znát. Jako téměř všechny filmy, co jsem od něj viděl, i tento na mne pocitově zapůsobil velice chladně, avšak díky silné syrovosti se mu podařilo upoutat mou pozornost. Na Cronenbergovu hru nepřistoupí všichni, ale já si tuhle citově odosobněnou partii občas zahraju rád. 80% (18.08.2008)