Evelyn Glennie - Dotek zvuku

Riedelsheimer (podobně jako Godfrey Reggio) točí dokumentární filmy, které jsou především dokumentem hluboké duchovnosti. Kolik je toho řečeno jednoduchým match cutem, díky němuž se pírko v tichosti dopadající na zem nečekaně setká s vodní hladinou! To je ten kámen vržený do jezera duše. Plně znějící ticho, v němž pozorujeme, jak se zvuk rozšiřuje po hladině v soustředných kruzích, jak se zhmotňuje, aby mohl být uchopen - jako vibrace, chvění, tréma věcí. Slyšet, to znamená dotýkat se tělem-duší, slyšet tak, jako bychom každému zvuku naslouchali poprvé; v permanentním stavu údivného dětství. Slyšení, které je vykonáváno a vychutnáváno celým tělem, nikoli jen sluchovými orgány, to je bezmála léčebný proces, jímž se oživuje obraznost, a tedy i schopnost prožívat bytí na zcela jiné úrovni. Je to úchvatný pohled, vidět Evelyn, kterak hraje na vysílačku, jak obratně uchopuje zvuk mezi prsty a protahuje tóny vzduchem. Vkládá do hraní celé tělo-duši, celou tělesnou poetiku. Nechává zvuk rezonovat uvnitř sebe samé, živě kolotat pod kůží, kostmi, srdcem, plícemi, prostupovat z dlaně přiložené na tělo nástroje do zbytku vlastního těla. Tak vnímá intenzitu, dynamiku a barvu zvuku v hloubce, vlastně zvuk prožívá a doplňuje, slaďuje jej s rytmem dechu. Ztráta sluchu ji dovedla výše: k rozvinutí vytříbeného "šestého" smyslu, schopnosti ponořit se do neklidného vibráta okolností a slyšet více, slyšet za horizont běžných sluchových vjemů. A tuto zkušenost posilněného vnímání předává prostřednictvím své nadpozemské hudby dál. Jako pomyslný dotek vedoucí posluchače k probuzení do bohatší (sonorní) skutečnosti, která volně meandruje krajinou bezprostředního poznání. (22.10.2011)

Opakem zvuku není ticho, ale... něco amorfního. Textově, hudebně a obrazově vyvážený dokument natočený při hudebních pobytech Evelyn Glennie takřka po celém světě. Vibrace hudby nejsou vnímány jen sluchem, ale i tělem. Evelyn Glennie přišla o sluch, umí posuňkovou řeč i odezírat, ale také vnímat (jak se říká) mimosmyslově. Smyslů je pět; když jeden chybí, objeví se jiný (ne šestý), pořád je jich pět. Spolu s ní vnímáme svět kolem nás jako hudbu, pokud bychom ji tak nechápali, slyšeli bychom jen kakofonii (jako většina lidí). Zajímavý byl i vhled do současného života Freda Frithe, známého i z koncertů v ČSSR. Každý člověk se vyznačuje specifickým zvukem (Evelyn Glennie). Kdo nezní, ten nežije. Kdo nesouzní, má zaděláno na problémy. Dotkni se zvuku znamená i dotknout se sám sebe. (18.09.2015)

Evelyn Glennie svůj hendikep, co by neslyšící proměnila ve svoji přednost. Zvuk vnímá celým povrchem těla ve formě vibrací. Normální posluchač dávno zvuk prostřednictvím sluchu neslyší. Dokáže zahrát na cokoliv (od plechovky, staré rezavé trubky až po Japonský buben) a vnímat i nepatrný zvuk, který člověk přestal vnímat např. ruch velkoměsta, kapající voda atd. Dokument nás zavede např. do New Yorku, Skotska, Japonska. (14.02.2011)

║Rozpočet $-miliónov║Tržby USA $176,801║Tržby Celosvetovo $-║ (12.04.2010)

Meditačné priblíženie iného (dotykového) vnímania zvukových vibrácií hudobníčky/skladateľky Evelyn Glennie ma po menšej odmlke od príbuzných vnemových sústredení znovu očarúva a pripomína mi, že nezáleží len na tom koľko je komu dané, ale aj koľko je kým odovzdané. Slovom, každý má právo participovať, účastniť sa, byť prepojený, musí však načúvať, otvoriť sa a vložiť do procesu splývania energiu z celého tela. Hmatové, dychové a duševné cvičenia v kakofonickej podmanivosti a dokonale očistný zážitok... (05.02.2011)