China Blue
Obsahy(1)
V ilegálně natočeném snímku China Blue se dozvídáme, co by před námi Čína i maloobchodníci z celého světa raději zatajili – totiž jak ve skutečnosti vzniká oblečení, které si kupujeme. Hrdinkami filmu jsou dívky Jasmine a Orchid, které se snaží zvládat drsné pracovní prostředí továrny na džíny. Jejich životy se protínají s životem dalšího hrdiny, majitele továrny pana Lama. Snímek nabízí pohled z vrcholu i dna tovární hierarchie a posouvá tak složité problémy globalizace na osobní úroveň. Jako miliony dalších dívek opustila i Jasmine rodnou vesnici a vydala se za pracovním místem ve vzdálené továrně. Počáteční nadšení z toho, že vypomůže rodině, rychle střídá zklamání z dlouhé pracovní doby a opožděných platů. Jedinou útěchu nachází v přátelství s ostatními dělnicemi. Pan Lam zase musí přijmout přehnaně nízké výkupní ceny a rychlé dodací lhůty, aby mu západní odběratelé přihráli nové zakázky. A tak snižuje zaměstnancům platy a nutí Jasmine a její kamarádky pracovat nepřetržitě. Dělnice se bojí, že v práci usnou, a tak si na oční víčka připevňují kolíčky na prádlo. Jediným východiskem z neúnosné situace by byla stávka, ta je však v Číně nelegální. (Doc Alliance Films)
(více)Recenze (14)
Všichni víme (nebo alespoň tušíme), jak to v těchto asijských továrnách, kde levná pracovní síla vyrábí produkty pro západní trh, chodí. Když to pak ale vidíme "na vlastní oči", je nám z toho špatně. Lidé (často ještě jako nezletilí) pracují celé dny do úmoru, několik týdnů v kuse, téměř nespí, dostanou měsíčně zaplacenou opravdu směšnou částku, a to vše jen proto, aby mohli poslat alespoň nějakou tu trošku peněz svým chudým rodinám na jejich farmy. ()
Zaujímavý dokument, ktorý má napriek trošku ošumenému vizuálu dosť zaujal. Cynický spotrebný kolotoč je vystihnutý dosť dobre (a to ani z ďaleka nie som ľavičiar) a nepochybujem, že v značnej časti (no neviem, či by som rovno povedal, že vo väčšine) fabrík v Číne to (až) takto funguje, no často som mal nepríjemný pocit v žalúdku, že niektoré zábery pôsobia nepríjemne zinscenovane... ()
Až si opět někdy půjdu koupit "Levi´sky" nebo "HISky" ,tak si určitě vzpomenu na tu spoustu čínských otroků a nevolníků co se na nich podíleli.Ne,že bych si dodnes dělal iluze o tom jak vzniká zboží "Made in China",ale to co je v tomto dokumentu...No potvrdilo se mi,že je lepší jednou vidět,než stokrát slyšet.Je pro mě naprosto nechutné,že tak velká část zisku,v tomto případě z džín,padne do kapsy západním firmám ,zatímco ti co je vyrábějí mají sotva na holé živobytí v naprosto děsivých ubytovacích podmínkách,přesčasech, pod neustálým dohledem manažerských popoháněčů....Jak tohle může každý z nás v Evropě,Americe i jinde,kterému tato neudržitelná situace není lhostejná,změnit ? ! ! !..................... PS : Před časem jsem četl knihu od Eduarda Stehlíka-Lidická vzpomínání.Na straně 105 vzpomíná M.Suchánková z Lidic : "Abyste si udělali představu po tom,jaké normy byly pro nás stanoveny,mohu uvést následující příklad.Na "bandu" nás současně pracovalo 20 žen a za jednu dvanáctihodinovou směnu jsme musely ušít 220 dlouhých vojenských zimních kabátů s podšívkou a to včetně obšití dírek a přišití knoflíků.Například ty ženy,které přišívaly knoflíky jich musely za směnu přišít osm set,tedy prakticky jeden konflík každou minutu a to dvanáct hodin bez přestávky..."Jeden z mála rozdílů v pracovních podmínkách lidických žen a současných čínských,filipínských a jiných otrokyň banksterského globálního volného obchodu vidím asi ten,že se dneska na pracovišti za neplnění normy nepopravuje.Zatím..... ()
I když je to hnus, co se v Číně děje, nebudu zastírat, že jsem až tak moc překvapená nebyla. Zaujala mě postupná transformace Jasmíny z poměrně spokojeného nováčka na ostřílenou a nespokojenou zaměstnankyni. Co mě opravdu dostalo byly přibližné výše platů a celkové náklady na výrobu riflí, kde jsem nevěřila vlastním očím. Celkově zajímavá podívaná, ale pro mě tak nepředstavitelná a vzdálená, že si z toho asi žádné morální ponaučení neodnesu. ()
Skvělý film. Každý ví jak to je, ale nikdo na to nemyslí, nic s tím nedělá a o nic se nestará, než o to jak co nejlevněji nakoupit. Jediné co mě mrzelo, že to nebylo delší, že toho nevíme víc a nedovíme se jak to bylo dál. Ale vlastně můžeme být rádi, že jsme mohli vidět aspoň to. Nejvíc řeči o tom, že média popisují Čínu jako něco hrozného a přitom je to demokratický stát....Nebo, že velký šéf oné továrny je zastáncem volnějšího pracovního režimu (nebo tak něco). Jak to asi vypadá v továrnách kde tak volnomyšlenkářského šéfa nemají? A taky to bylo řečeno krátce potom co si J. vyslechla přednášku začínající slovy: Jsme tady velmi přísní.... A tak bych mohla pokračovat dál. Film zkrátka ukazuje vše. Navíc nic nezveličuje a nehraje na city a tím zůstává objektivní. ()
Galerie (3)
Reklama