Recenze (2)
Paul Sharits si povšiml, že v 60. letech upadl zájem o návštěvu galerií. Tento jev i trend v jednom přiřkl stále hektičtějšímu duchu doby, ve které se pořád musí někam spěchat, ve které se vše musí odehrávat rychle a efektivně. Než aby marně bojoval proti větrným mlýnům a dobu zpomalil, rozhodl se, že zefektivní, tedy zrychlí návštěvu galerií. Umožnil tím během několika vteřin uměníchtivému člověku zhlédnout celou výstavu a nepřipravit ho tak o čas, který mohl naplnit hodnotnějším způsobem, kupříkladu hormaděním a výrobou hmotných statků. Já osobně se však k jeho odkazu postavím kriticky, protože se domnívám, že hektičnost doby ještě zněkolikanásobil a lacině se svezl s všeobecnou módou spěchat, pospíchat, pádit, uhánět, běžet, letět... Já raději před obrazem v galerii postojím i několik minut, sem tam dokonce déle. Jistě mi to uvěříte, protože přečíst tento komentář trvá déle než zhlédnout Wirst Trick. ()
Agresivní útok na diváka značně připomíná avantgardní výplody Kurta Krena, ale na rozdíl od jeho mistrovských děl se nedočkáme žádných exkrementů a nahých těl, ani délky značně přesahující míru snesitelnosti - Wirst Trick je pouze na hranici a také bolest očí diváka přejde už po pár minutách, takže ho hodnotím slušnou 1* ()