Muž z oceli

#1 DCEU. I po 75 letech nestárnoucí origin příběh o tom, jak se Clark Kent stal Supermanem. Bohužel nijak zvlášť nenavazující na aktuálně vydávané komiksy. The New 52 pracuje se sériemi Action Comics, Superman, Supergirl, Superboy, Power Girl, Justice League, Justice League of America, Adventures of Superman, Superman Unchained, novými sériemi pokračuje seriál Smallville a nově se připojí i Batman / Superman a Superman / Wonder Woman a to je jen tak pro začátek, co se dá aktuálně číst. Čili nejvíc jsem byla spokojená na Kryptonu, Michael Shannon je bůh (a hraje úplně stejně dobře jako v Boardwalk Empire). Důležité ale je, že Man of Steel jako film funguje mnohem líp, než Green Lantern. Snyderverse může začít. #čsfdprojekce (20.06.2013)

Patlanice. Goyer vzal ústřední zápletku Lesterova druhého Supermana, zalil jí fantaskní omáčkou z pytlíku a doladil značně vyvanutou dramatickou vegetou, a tuhle míchanici předhodil Snyderovi, který se za kamerou chová jako Jirka Babica na tripu. Rychle, aby bylo uvařeno a hladový dav nenáročných strávníků dostal kotel žrádla, přičemž chuťový ocas, cit pro detail a vyváženost ingrediencí chybí. Je to místy hodně smutné pokoukání, protože na mnoha místech JE vidět zajímavý nápad či myšlenka. Jenže ani scenárista, ani režisér ji neumí vytěžit úplně na dřeň. Clark tak sice hledá sám sebe, jenže se to odbude scénami z trailerů (víc psychologie ve filmu NENÍ), naznačené téma dvou otců a matek se vždy jen tiše překročí, stejně jako naťuknutá politicko-mediální rovina, která působí neskutečně lokálně. Jako by existoval jenom Smallville a Metropolis, přičemž z ani jednoho neuvidíte víc než dvě tři ulice, které v druhé polovině lehnou popelem. A bohužel ne v bůhvíjak kulervoucím balení. Ano, je to velkolepé a digitální panďuláci létají ode zdi ke zdi a dávají si pořádnou čočku. Avšak Snyder příliš často opakuje viděné, stříhá často nesnesitelně rychle a i přes dynamiku záběrů postrádá jeho akce pořádnou gradaci, šťávu a jakýkoli emocionální dopad. Ono se ale není čemu divit, když se z Clarka stane Superman po jedné Jor-Elově brutálně tlačené expozici (těch je ve filmu několik a zaberou tak 25 minut, což je totální peklo) a žádné z postav se člověk nedostane pod kůži. Jak se máme bát o Perryho Whitea, jeho stážistku a redaktora, když za celý film řeknou 15 vět a jinak pouze statují? Jak se máme ztotožnit s mimozemšťanem, který je celý film pasivní a pak začne likvidovat budovy, ve kterých musí zákonitě zařvat stovky nevinných? Snyder na postavy tradičně dlabe a tlačí dvouapůlhodinový (a paradoxně velmi řídký) kolos k akčnímu závěru, aniž by na moment zvolnil, vychutnal si určitou scénu, anebo naservíroval ikonický záběr, jichž měli Donner se Singerem hned několik.Trpí tím nejen ústřední střet se Zodem, ale i vedlejší linka s tátou Kentem a silně podtaktovaná romance s Lois, ze kterých je místy cítit "amazing spider-manovský" syndrom parafrázovat jednou viděné s tím rozdílem, že nová verze působí značně stupidněji a vyžaduje skoro až nesnesitelně hloupé oslí můstky (severní pól a scéna s foťákem v tomhle směru vede). Můstky, které ani sympatický Cavill a hlavně brilantní Costner s Crowem nedokáží dostatečně zastřít. Posmutnělých 5/10 pro film, který chtěl být tak strašně supervážný, superrealistický a superinovativní, až je v konečném součtu nechtěně supersměšný a mnohdy i supernudný. P.S.: 3D vzhledem k četnému užití out-of-focus záběrů, zoomů a rychlých střihů často osina v zadnici. Prostorovost minimální. (13.06.2013)

Dvě věci se novému Muži z oceli upřít nedají. Že tempo vyprávění šlape a že se, tedy v rámci možností, snaží k téhle komiksové legendě přistupovat trošku jinak. Jenže v obou tech kladech jsou největší slabiny filmu. Skrze rychlý spád se člověk do téměř žádné z postav nevcítí (čestnou výjímkou je přirozeně Superman a pak jeho pozemští rodiče) a když má divák sledovat jakýsi prapodivný mix Star Treku a Wars, řekne si, logicky, jako já, že to není ten hrdina, kterého zná (ano, zřejmě jsem velice zatížen na ten zlidčující humor). Zastal bych se jen závěrečné bitky na všechny způsoby - tohle se vyskytovalo už dříve, tady je to jen zpracováno stylem počátku jednadvacátého století. A mesiášský motiv byl už v prvním filmu. A bez výhrad doporučit můžu jen epickou hudební složku. A vůbec - zklamání roku. Ať žije Bryan Singer! (11.07.2013)

Novej Superman je tak epickej, že když někdo spadne do moře, tak tam plavou obří kosatky, když se letí do vesmíru, tak se naráží do Hubbleova teleskopu, když bojujou tři postavy v Kansasu, tak udělají z Kansasu díru v pravym slova smyslu a když se dávkujou emoce, tak je to taková darda, že Henrymu Cavillovi vzplanou i chlupy na hrudi. Jo, je to super. (A má to vlastně strašně nedostatků, v čele s roztříštěností první hodiny, nepodlehnout takovýmu kolosu ale dost dobře nejde, při akčních scénách mi čelist regulérně padala hluboko pod IMAXovské plátno, tady se nechytaj ani Avengers) 90% (13.06.2013)