Muž z oceli

Musím se přiznat, že Muž z oceli mi udělal vcelku radost. V době, kdy se restartuje kdejaká série, bych od tohoto filmu očekával cokoliv, ne ale poctivě zvládnutou filmařinu. I když ono je to ve výsledku logický, čím jiným by už taky měli zaujmout, než kvalitní kamerou, akcí, skvělými záběry. Jenže pořád je tam nějaké to ale. Tady ale vnímám v samotném příběhu, který občas sekal přes ruce. Henry Cavill je sice dobrej Superman, jenže si nemůžu pomoct, ten jeho přerod v Supermana trval sakra dlouho. Třeba i to, že poprvé vzlítne až v půlce filmu mě hrozně štvalo. Tvůrci plno věcí nevysvětlovali a prostě scénář natáhli tak, jak se jim hodil. Každopádně dobře, film jsem si ve výsledku užil, ale druhý díl nutně vyhledávat nebudu. Nic nemění na tom, že těhlech filmů je poslední dobou už moc. Zbytečně moc. (21.06.2014)

Na jedná straně velmi překvapivá možnost ekologického čtení (kryptoňané jako civilizace, která ztratila kontakt s přirozeností - a tím přivedla domovský svět, ale patrně i světy jiné, na pokraj totální záhuby) - na druhé takřka neúnosná míra všemožného product placementu a reklamní kampaň, cílící na první konzumní v měřítku dosud netušeném (spot pro McDonald's vede). Na jedné straně (v rámci supermanovského univerza) vcelku nepřekvapivá možnost čtení náboženského/novozákonního (Superman jako novodobý Kristus-Spasitel, resp. sluneční božstvo, čtoucí již v útlém věku Platóna a tak vůbec) - na straně druhé až bolestivý nedostatek mnoha základních křesťanských hodnot, skromností a rozvahou počínaje. Na jedné straně (v rámci soudobého hollywoodského blockbusteru) vcelku "ozvláštňující" parazitování na povrchních znacích amerického nezávislého filmu (ruční kamera, pseudo-16mm look, význam poetizujícího detailu, Michael Shannon, všeprostupující dojem smrtelné vážnosti, jako by se jednalo o sociální drama o rakovině prostaty...) - na straně druhé typicky mainstreamová telegrafičnost, s jakou jsou divákům předkládány jakékoli hlubší emoce a vnitřní konflikty, nemluvě o kolosálně otupující hlučnosti a přímočarosti, jaká se dnes pro Hollywood bohužel stala závaznou normou. A mohl bych pokračovat, protože podobnými nesouměřitelnostmi oplývá Snyderův "Muž z oceli" doslova jako mlékem a strdím. Je to dobře nebo špatně? Inu, každému podle jeho přirozenosti. Za sebe ovšem(že) dávám přednost Singerově romantizující vizi. (20.06.2013)

První půle geniální. Tíživost osudu, nejasnost vlastních cílů, víra i beznaděj, všechno pěkně pospolu - ať už v současnosti nebo flashbacích. Úvod je přímo úchvatný. Druhá půle se bohužel zvrhne ve zbytečně divoký digitální bordel, kde se stane ze světa jedno velké smetiště, které semele téměř všechny silné trumfy předchozích minut. Být tam jen finální souboj se Zodem, byl bych spokojenější. Ta "jak katastrofický film s Godzillou" vložka mi ale přišla naprosto nadbytečná. Přes výhrady rozhodně povedený restart, který dává tušit, že by nás mohla čekat velká série. Už jenom proto, že Henry Cavill se konečně našel a samotný Superman nikdy neměl lepší filmové otce (a myslím nejen Crowea a Costnera, ale i Snydera a Nolana). (20.10.2013)

Zatímco avengerácké bijáky cílily na nerdy a vážní Batmani oslovovali široké publikum, které na komiksárny jinak nechodí, "Muž z oceli" představuje superhrdinský film, který zkouší jít cestou pro žánr zcela netypickou. Nový Superman je totiž pojatý jako chick flick. Vedle očekávaných záběrů, kde se fešácký hrdina promenuje nahoře bez, to naznačuje především vyprávění zaměřující se výhradně na vztahové motivy (rodina a kořeny hrdiny, ochranitelství, zodpovědnost a obětování se i vztah s Lois Lane začínající na bázi vzájemného respektu a přetvářející se do lásky). Příznačně samotná Lois Lane byla pojatá jako opravdu profesionální reportérka, takže tentokrát nemá podobu křehoučké krasavice čekající na záchranu, nýbrž coby aktivní a citově zaangažovaná postava představuje ideální identifikační figuru pro dnešní divačky. Cílení na ženské publikum pak definitivně stvrzuje zdejší podoba obvyklých blockbusterových záběrů, které mají cílovému publiku utvrdit adekvátnost jeho reakce vůči zobrazovanému dění. Zatímco v "Transformers" takto máme klučinu, který bitku velkých robotů nadšeně okomentuje výkřikem "Wow", v "Muži z oceli" příznačně najdeme řadu záběrů, kde Lois Lane a především vojanda Carrie Farris zasněně hledí na Supermana či přímo komentují jeho přitažlivost. V zásadě také vyprávění řazené nikoli chronologicky nýbrž tematicky a Snyderova estetika luxusních reklam, která každý záběr stylizuje tak, aby měl maximální emocionální dopad na diváky a aktivoval všechny jejich smysly, odpovídají zacílení na ženy, neboť komiksový příběh transformují do impresivní podívané útočící v prvé řadě na city. (29.06.2013)

No, za sebe můžu říct, že jsem mile překvapen. Supermana jsem nikdy moc nemusel a Snyder mě dokázal totálně rozladit svým Sucker Punchem, který stál pěkně za houby. Ale jak to tak vidím, tak jak Snyder, tak Superman dostanou ještě šanci. Týpek v modrém trikotu s Skem, které vlastně ani není S celkem zaválel. Cavill byl pro mne zatím nejschůdnější a nejlepší volbou. Stejně jako podotkl Tom Hardy, souhlasím s tím, že Costner a Crowe, byly dobrými otci. První půlka filmu byla více psychologičtější, a druhá zase akčnější - typická rubačka. Celé to však bylo zabalené ve stylovém prostředí, a do toho hučela Zimmerova hudba. (07.08.2015)