Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Divadelní hra Vladislava Vančury Josefína vznikla rok před jeho tragickým skonem v roce 1942 a poprvé byla hrána až v padesátých letech. Televizního zpracování se dočkala hned dvakrát, v roce 1968 s Hanou Zagorovou v titulní roli, a roku 1973. V této adaptaci si Josefínu zahrála Jaroslava Obermaierová. Příběh pouliční zpěvačky, která oslní talentem profesora konzervatoře (F. le Breux) i spolužáka Valentina (A. Strejček) zpracovala pro televizi M. Valová... Jednou se pouliční zpěvačka Josefína náhodně ocitne se svými kamarády před konzervatoří. Tam se právě profesor Vydra snaží vytvořit zpěvačku z netalentované Ireny (C. Morávková). Když uslyší Josefínin zpěv, rozhodne se dívce pomoci ke kariéře divadelní pěvkyně a herečky. Pygmalionský motiv poněkud zastíní milostná linka, v níž se střetne o Valentýnovo srdce studená a měšťácká Irena s upřímnou a temperamentní Josefínou… (Česká televize)

(více)

Recenze (3)

Marthos 

všechny recenze uživatele

Vančurova Josefina, hra, která se na divadelních scénách objevila teprve dávno po spisovatelově smrti, transkribuje otřepaný pygmalionovský motiv do ryze českého prostředí – obhroublou květinářku tu nahradila pouliční zpěvačka, temperamentní holka s jadrným jazykem a vyřídilkou. Režisérka Miroslava Valová se ve své televizní dramatizaci neměla o co opřít, tím spíš, že dramatické situace jsou autorsky neustále rozrušovány samoúčelným vtipkováním. Základní hybnou sílu, kterou je parodicky pojatý střet světa zámožných a obyčejných (pochopitelně poněkud přihlouplých) lidí, doplňuje koňská dávka takzvaného "lidového humoru" i trocha sentimentu nakonec. Herci nehrají, ale přehrávají – Jaroslava Obermaierová interpretuje Josefinu velmi prvoplánově, jako rozjívenou dryáčnici, která jen dovede mazaně využít příležitosti, podobně schematické jsou i ostatní postavy, včetně nemožného Valentina (špatný Strejček) a afektované Ireny (špatná Morávková). O něco zdařilejší je rozhlasové nastudování (1957) v režii Ludvíka Pompeho. ()

Amonasr 

všechny recenze uživatele

Až příliš ukřičená Jaroslava Obermaierová a nevýrazný Alfred Strejček, který je asi lepší recitátor než herec. Stará herecká garda skvělá, ale celkově to televizní průměr nepřekročilo i přes výbornou hudbu Otmara Máchy. O pět let starší inscenaci s Hanou Zagorovou to rozhodně nepřekonalo. ()

Galerie (4)

Reklama

Reklama