Trade

Odvrácená tvář Mexika mohla a měla dopadnout o poznání lépe. Bohužel, nestalo se tak. Realitou střižené drama má jasně rozdané karty. Třináctiletá Adriana má milovaného bratra Jorgeho a stejně milující matku, teď i jízdní kolo, které jí bráška koupil. Jenže hned následující den si jí vyhlídnou ruští překupníci s lidským masem a její život se rázem otočí o tři sta šedesát stupňů, protože panny mají v tomhle byznysu sakra velkou cenu. Zdrcený Jorge díky náhodě a scénáristickým berličkám záhy pochopí, o co tady jde a prakticky bez šance na úspěch se vydá po stopách sestry a nebezpečných gaunerů. Náhoda a pořádný kus štěstí při něm bude stát ještě jednou. Narazí totiž na stárnoucího amerického poldu Raye, který má podobné cíle, a s heslem ve dvou se to lépe táhne, spojí síly. Adriana a další dívky (které své doklady s úsměvem dávají zcela neznámým lidem) mezitím směřují do New Jersey, kde si je má vyzvednout nějaký prasák, který bude v aukci nejaktivněji přihazovat. Do téhle chvíle je to docela napínavé. Působivé záběry z přelidněného Mexico City nechají vzpomenout na Iñárritovu prvotinu. Vyprávění má spád i atmosféru. Jenže hlavním problémem je, že režisér a scénárista ani jednou nepřekvapí. I přesto, že scénář mohl osudy zúčastněných vehnat jakýmkoliv směrem. V druhé polovině snímku spíš diváka několikrát nemile překvapí (pedofilní parkoviště). Charaktery pašeráků jsou jen načrtnuté, jakmile se setkají v Jersey se svou spojkou, začnou tvůrci dělat z diváka totálního blbce (pokud jde o obchod s živým masem a o takové peníze, tak by nikdy výměna neproběhla tak naivně). Výsledkem je prostě silné a aktuální téma v hloupém zpracování a ještě hloupějším ryze filmovým koncem, kterému nepomůže ani civilně hrající Kevin Kline nebo stále zajímavější Alicja Bachleda. (29.07.2010)

Silný film. Ne nijak dlouhý, aby diváka omrzel, ne nijak hloupý, aby se divákovi vykládaný problém spíše zprotivil. Přestože je v tomto nelidském křeftu občas vidět přispění hollywoodského narativu (linka okolo Kevina Klina), tak zbytek povedeně mapuje nepěkná zákulisí obchodu s bílým masem. Troufám si tvrdit, že se postavy chovají přesvědčivě v rámci svých mezí. Například postava polky Veroniky, z jejíž země sálá možná až okatý nádech železné opony (ale zase si nejsem jistý dobou, v níž se snímek odehrává, a nijak to nehraje roli, takže proti stylizaci nic nemám), je v mezích možnosti správná hrdinka, zároveň však není řešením problému. Její konec pak patří mezi nejsilnější scény filmu. Po Cuatro lunas nebo Sin nombre jsem měl opět tu čest vidět ve filmu Paulinu Gaitan, na níž je možná vidět, že je na třináctiletou postavu moc stará, to ale nijak nevadí. Cením si i Cesara Ramose, který svého mafiánského spratka z Ciudad de México, který se vydává na záchranu vlastní sestry, zahrál sympaticky. Již zmiňovaný Kline byl herecky uspokojivý, jeho příběh mi ale do filmu nepasoval. Je sice jeho nedílnou součástí a jeho absence by film radikálně změnila, přesto však mi trochu atmosféru filmu narušoval. Bez něj by mohl být Trade mnohem více naturalističtější (nemyšleno ve smyslu krve, násilí a zvratků, ale v pravém slova smyslu), což by nebylo na škodu a mohlo z toho být něco ve stylu Sin nombre, klidně i s podobným koncem. I přes tuto maličkost je mi ale tento film mnohem sympatičtější, než třeba Taken (česky 96 hodin), které se možná zabývá podobným tématem a má podobnou příběhovou linku (chápejme jako záchranu členky rodiny před kuplíři), ale i přes svoji mnohem lepší technickou kvalitu a dražší herce je to stále jen slaboduchá akčňárna s přehrávajícím Liamem Nessonem. (15.12.2020)

11.2.2011 ~ Když se řekne obchod s bílým masem, je to jen slovní spojení, stejně jako "inflace rychle roste" a "zdraží se elektrika a plyn". Neovlivníte to a nejste z toho nadšeni. Jenže ono je to svinstvo. ~ Tenhle filmek o tom, jak to chodí v Mexiku a USA, není nic extra. Některého jeho části jsou ale vyšperkované dobře. Setkáváme se tu s několika příběhy, navzájem propletenými a spojenými právě utrpení prodeje lidí, žen a dětí, na sexuální otročinu. Kupuje si je kdo chce, kdo může a kdo na to má. A tak je tu příběh dvou mladých dívek, cestujících za dobrodružstvím, kdy netrvá moc dlouho a zůstává jen jedna z nich a tu si někde ve sklepě už někdo podává. Pak je tu příběh Mexické rodiny, kdy synátor prodává kurvy a okrádá pitomé turisty, a jeho sestřičku mezitím někdo šlohne a taky si ji zanedlouho podá. Kluk to ale nechce nechat být a chce sestru najít. Naráží cestou na osamoceného amerického policistu, který hledá svoji dceru, taky unesenou a prodanou. Za pomoci mexického klučiny tak rozjíždí pátrání, končící lapením padouchů. Pár lidí zachrání, tisíce jiných si ale někdo, někde jinde, ve sklepě podává... ~ Bohužel víc, než "jen" zhnusení nad tím, co se děje a nikdo to v podstatě ani neví, se ve filmu nedočkáte. Rozvláčné, nijak extra zahrané, klišovité, nevěrohodné. Lidi byli prostě vždycky dobytek. (30.04.2013)

Sledovat Trade je jako otevřít narozeninovou bonboniéru a zjistit, že z ní někdo sežral všechny nugáty a nechal tam jen oříškový bonbóny, na který máte alergii. Velmi dobře natočené, Kline překvapivě civilní a uvěřitelný, ale všechny vedlejší postavy se chovají, jako kdyby jim někdo vyndal z hlavy mozek a nazvracel tam. Takové procento blbců na minutu filmu snad není ani v sedmém díle Policejní akademie. Obrovská promarněná šance. Kreuzpaintner snad bude mít příště štěstí na lepší scénář. Jako režisér má dost velký talent, ale nesmí ho ubíjet v takhle blbě napsaných filmech, (24.11.2007)

Jeden z filmů, který se snaží o jakýsi filmový realismus dněšního světa..Bohužel to ovšem ke konci sklouzlo k zcela průměrnému, americkému béčku..I přes to hodnotím vysoko, protože nelidský kšeft stále kvete na celém světě a jen málokdo s tím chce něco dělat..věřím, že tvůrci tohoto filmu svým dílem přispěli a upozornili na problém...Mj. krásná hudba a v některých scénách také dechberoucí filmařina (budíky v poli, skok Veroniky,aj..) (08.11.2008)