Reklama

Reklama

Obsahy(1)

Parta mladých filmařů natáčí nízkorozpočtový hororový film. Je již pozdě večer, a tak štáb i herci začínají být unavení. Zaručeně je však probudí zpráva z rádia o tom, že mrtví nezůstávají mrtvými. Někteří skeptičtí herci však těmto nesmyslům nevěří, a tak se unavení vydávají domů. Štáb pro dnešek ukončí natáčení a vydá se také zpět do civilizace. Filmaři zjistí, že je situace vážná až tehdy, když je na silnici překvapí šerif. Ten však není mrtvý ani živý. Tímto Deník mrtvých začíná... (jamesjimbo)

(více)

Videa (2)

Trailer 1

Recenze (462)

kinej 

všechny recenze uživatele

Romero je bombarďák. Do zombie-horroru, žánru na jehož utváření se významnou měrou podílel, se neustále pokouší vnášet svěží vánek. Minule nechal své zombíky vrávorat budoucností, nyní pojal svůj snímek jakoby po patyzánsku. A myslím, že to funguje. Záběry handy kamer pomáhají navozovat zlověstnou atmosféru vylidněného světa s maximálním účinkem. Nízkorozpočtový outfit tím, že nechává zbytek lidstva, umožňuje soustředit pozornost na skupinku hlavních postav, díky čemuž můžeme putovat s nimi. Skoro by se až dalo říci, že nafouklé rozpočty jsou nepřítelem hororové atmosféry. Zde je totiž patrný odklon od kvantity zombie řežby, směrem ke kvalitce. Přesto se najdou chybičky. Například Romerův podivný smysl pro humor je tak nenápadný, že jsem byl místy na pochybách, jestli sleduji horor nebo komedii. Na komedii je zde však fórů málo a naopak je zde příliš drsných neodlehčených scén a tak je někdy těžší se orientovat. Také si myslím, že když už chtěl Romero nějakým způsobem filozofovat nad tím, zda-li si lidstvo zaslouží vyhynout, měl své mylšlenky proložit celým dějem a ne je pouze bezdůvodně nahodit v posledních pár vteřinách. ()

Lavran 

všechny recenze uživatele

Ubíhající léta zřejmě míjela Romera bez povšimnutí, ten nerušeně dospěl nejen režisérsky, ale i na postu novodobého sociálního kritika a mravokárce. Deník mrtvých je dobrým příkladem toho, že má tento veterán "pokleslého/nepokleslého" žánru stále co říci (doufejme, že kromě infikovaných fajnšmekrů má i koho oslovovat), a že jako vypravěč (filmař) odvádí své řemeslo zatraceně dobře, s nadhledem jemu vlastním. Konceptuálně i obsahově jde o něco fantastického. Celý film je jako švédský stůl pečlivě vysoustružených laskomin, co okénko, to perla, co střih, to expanze ve skladbě (pamatujete ještě, co přelomový Blair Witch ve své nevinnosti odstartoval?:)), je efektně brutální, je šaškovsky sebeparodující (romerovský humor doveden k dokonalosti), ale je i hluboký a hutný a hlavně: pamětlivý svého žánru, svého původu (hra s pravidly a očekáváním je nicméně přípustná), což z něj činí zřejmě nejlepší dílek Romerova panteonu (dalo by se však snadno zabřednout do dialogového bahna o jeho sporné soběstačnosti). A revelace uskutečněné pod masivním tlakem gore řádění? Primo: Informační šum je zhoubnější než černý mor (hypotéza, která svrbí úplně každého, ale není od věci si ji sem tam připomenout). Secundo: Zombie movies NEJSOU mrtvé a na skepsi není čas. Ano, cynik by jistě poznamenal, že s Romerem nebudou opravdu mrtvé nikdy, leč "who cares", když tak šibalsky dostává svého kultovního renomé a barbarsky něžně rozšiřuje škatulky o introspektivní anamnézu, která redefinuje (popírá i zoceluje) celou svou minulost. Je dobré se od srdce zasmát a zároveň hledat příčinu závrati. WoW je na místě! ()

Reklama

Matty 

všechny recenze uživatele

„Bůh nám změnil pravidla. A k našemu údivu jsme podle nich hráli“ Není s podivem, že nejvýraznější filmy usilující o dojem reálného záznamu skutečnosti pracují s nějakým neštěstím (Záhada Blair Witch, Monstrum). Lidé své nitro nejlépe odhalí během vyhrocených situací a navíc – je-li v tom násilí, je to divácky atraktivnější. Zatímco španělský [REC] plnil primárně funkci zombie hororu, teprve sekundárně funkci sociálně-mediální kritické sondy, u Deníku mrtvých od otce žánru je tomu naopak. Krom pár dobře načasovaných šoků, účinkujících jako prevence před vaším usnutím, George A. Romero nechce, abychom se báli, ale abychom přemýšleli. ___ Panika začíná kvůli fixaci společnosti na sdělovací prostředky. Televizním zprávám bezmezně věříme a když nám dávají důvod k panice, panikaříme. Zjevný je posun od slyšeného k viděnému, ale jinak se toho od Wellsovy Války světů tolik nezměnilo. První minuty jsou skutečně pojaty tak, abychom váhali, nešlo-li o mediální kachnu a není-li všechen ten chaos z velké části dílem lidské představivosti. O příčinách šíření nákazy nevíme nic, v zombie se možná dokonce mění každý, kdo zemře jinak než zastřelením do hlavy. A zabitých je hodně. Nejhorší noční můra unikla z říše fantazie, kde už ji lidé nedokázali déle udržet. ___ Veškerá populace se stává účastníky extrémního sociologického výzkumu a Romero s ještě větší škodolibostí než třeba v Day of the Dead představuje všechny rozměry lidského hyenismu. Vládu přebírají do rukou jindy (i v jiných Romerových filmech) šikanovaní černoši. Minoritní skupina v žádném případě nezahodí šanci být alespoň do konce světa skupinou majoritní. Studenti, kteří s pocity vítězů opustili své domovy, cestují zpět, myslíc si naivně, že budou přivítáni s otevřenou náručí. Cynický vysokoškolský profesor shazuje intelektuálskou masku a vybaven lukem přepíná do rambo modu. Pozoruhodné je chování kameramanů (jeden stálý a několik příležitostných). V nejabsurdnější scéně dva z nich pasivně přihlížejí útoku zombie na bezbrannou oběť. Kvalita a exkluzivita zaznamenaného pro ně má vyšší hodnotu než lidský život. Něco podobného se opakuje v závěru filmu. Jistá scéna vtipně kopíruje scénu ze začátku, kdy šlo pouze o realizaci studentského snímku. Ale vážně lze říci, že druhá verze je reálnější než první? Není film jako film? Z jistého hlediska nikoliv, ve druhé verzi pronásledovaná hrdinka nemá „lživou“ tmavou paruku a na okamžik ukáže poprsí, což vždycky svědčí o větší upřímnosti, ne? ___ Za největší slabinu Deníku mrtvých jsem původně chtěl (kromě angažování ochotnického divadla) označit přeříkávání většiny idejí filmu (co nenatočíš, jako by se nestalo) protagonistkou, která natočený materiál dodatečně upravila (velmi mazaný tah režiséra, který se nechce ani u podobného projektu zříct možností moderního filmového média) a jejíž film v podstatě sledujeme. Jenže vyřčení jedněch idejí dává prostor jiným a pak – něco jiného nám Debra říká „svým“ filmem a něco jiného Romero tím, že nám „její“ film ukazuje. Kdo je původcem které myšlenky, kdo je vůbec autorem? Těžko určit. Záleží na tom? ___ Záludnost filmů jako Deník mrtvých spočívá v jejich mimořádné podnětnosti, která mnohdy vede k objevování nezamýšleného, k hledání paralel a metafor vzešlých z hlavy diváka, nikoliv autora. Ale vlastně… proč ne? Romero nám dává k dispozici hřiště, je pouze na nás, k jak složité hře jej použijeme. Ta první mě bavila na rovině pudové i intelektuální. Jaká bude druhá, nedokážu odhadnout. Tím víc se těším. 90% Zajímavé komentáře: tombac, betelgeuse, Visáč, 2-Xtreme, Sobis87 () (méně) (více)

Cervenak 

všechny recenze uživatele

Moje pocity vyjadril už Korben Dallas: "...nadšen..." Jasný dôkaz, že starý pes sa môže naučiť nové triky a využiť ich efektívnejšie a nápaditejšie ako všelijaké "štence". Herecké výkony sú občas až rušivo amatérske a niektoré dialógy a situácie zľahka kŕčovité, ale z žánrového hľadiska funguje ten film dokonale (a neporovnateľne lepšie ako Land of the Dead). Romero sa cez potácajúce mŕtvoly opäť trochu pateticky, ale trefne vyjadruje k aktuálnym problémom (tentoraz médiám). Nechýbajú hlášky a veľmi vtipné situácie (nemý amiš, fór s múmiou), výborné ľakačky, porcia napätia, no a samozrejme priehrštia nových, originálnych spôsobov likvidácie zombíkov (buďte si istí, že takto ste ešte kosu, luk, kyselinu či defibrilátor v akcii nevideli). Chcem viac. ()

Flipnic 

všechny recenze uživatele

Co mělo tohle proboha znamenat?! Chudák Romero to na starý kolena dotáhl do totálních .. ehm, totálního bahna kinematografie, ve kterém se naprosto neorientuje. Naštěstí je s čím srovnávat a tím je španělský REC, se kterým se tohle nemůže v ničem naprosto rovnat. Použití dokumentární kamery naprosto selhává, vůbec to nevypadá jako amatérská kamera (asi je moc profesionální ...), akorát je občas mírně roztřesená. Tím vůbec diváka do filmu nedostává a netlačí ho na pozici "jsem v tom", ale naopak jej od filmu a dění oddaluje ve smyslu "ať s tím pořád necukaj!". Ve filmu se neděje v podstatě naprosto nic, herecké výkony otřesné, děj šílený, scénář nulový, gore minimální (na dnešní poměry a možnosti v tomto ohledu odpad), akce špatná. Celé to vypadá jako amatérský film mladých nadšenců na Fakultě filmových umění, ale ne proboha film mnoholetého profesionála, který stanovil "zombies téma" jako kult horroru ... I toho filosofování je pramálo. Je fakt, že pár dobrých myšlenek postavy z pusy vypustí, ale to je vše. Opravdu strašné, nejhorší Romero jednoznačně ... ()

Galerie (39)

Zajímavosti (12)

  • Eliot (Joe Dinicol) má ve filmu zbraň Mossberg 590 ráže 12 Gauge. (dc125)
  • Ve filmu se objeví datum 24/25 říjen. Avšak když ve scéně kdy poprvé zastaví karavan a vystoupí je slyšet kvákání žab. Ty je však v těchto končinách možné slyšet od března do května, určitě ne v říjnu. (Musak)
  • Když Debra prezentuje jednu z kamer na které bylo natáčeno, mluví o HVX-200 high definition kamera. Ve skutečnosti ale drží v ruce kameru DVX-100A. (Musak)

Související novinky

Nemrtvý, kam se podíváš

Nemrtvý, kam se podíváš

08.10.2008

Chodící shnilotiny jsou pořád v kurzu. Máme pro vás tři projekty, které se zombíky jen hemží. Táta Romero chystá další mozkově-střevní hostinu, Woody Harrelson se musí probojovat skrz Zombieland a 28… (více)

Reklama

Reklama