Režie:
Mike NicholsScénář:
Aaron SorkinKamera:
Stephen GoldblattHudba:
James Newton HowardHrají:
Tom Hanks, Julia Roberts, Philip Seymour Hoffman, Amy Adams, Emily Blunt, Peter Gerety, Brian Markinson, Shiri Appleby, John Slattery, Erick Avari, Om Puri (více)VOD (3)
Obsahy(2)
Charlie Wilson je průměrný americký kongresman, který se raději než ve velkých politických otázkách angažuje na bujarých večírcích. Nečeká se od něj nic převratného, přesto se zapíše do historie. Během jedné párty v bublinkové koupeli, s půvabnými děvčaty a kokainem, zahlédne zprávy z Afghánistánu, kde se místní marně brání Rudé armádě. Wilson, "obyčejný chlápek se srdcem na pravém místě", sice neopustí svou láhev výběrové whisky, zato se v něm cosi zlomí. Podaří se mu vyhnat Rudou armádu z Afghánistánu a tím odstartovat rychlý krach komunistické říše. Stačilo dodat špatně ozbrojeným afgánským odbojářům kvalitnější zbraně. (TV Nova)
(více)Videa (2)
Recenze (496)
Ještě jednu lajnu a jdu hlasovat aneb Kterak Američané neberou politiku na lehkou váhu. Aarona Sorkina řadím zásluhou Studia 60 k nejschopnějším scénáristům dneška a je to jeho vyšperkovaná hra se slovy a jejich mocí, nikoliv Nicholsova režie, kdo zde hraje první housle. Bráno z opačného konce, nedovedu si pro tuto prudce konverzační látku představit vhodnějšího režiséra. Nichols umí každý rozhovor pojat jako povídku s nečekanou pointou (např. první setkání Wilsona a Gusta). Ví, kdy zabrat kterou tvář, aby to ve výsledku vzbudilo smích. Ten budí také pár nešikovaných náběhů na akční scény, během nichž alespoň dáte na chvíli odpočinout svým uším, v případě titulků spíše očím. Na zevrubnější představování postav skrze nějaké flashbacky a traumata z dětství nezbývá (nepočítáme-li příhodu a panu Hazardovi) prostor. Chcete-li lépe poznat nejhanebnějšího amerického národního hrdinu, přečtěte si nějaký životopis, tahle břitká satira pojímá věci v obecnějším měřítku. Všechno závisí na lidech. Na lidech, kteří vítězí jenom pro pocit vítězství. Na lidech, se kterými se snadno manipuluje, ale těžko vyjednává. Celá záležitost vypadá jednoduše, dokud nezačnete řešit jednotlivé morální aspekty. Archaismus „morální“ ovšem není na místě. Nejlépe to pochopil cynický agent CIA bručounského typu a řeckého původu Gust Avrakatos, jehož ztvárněním, vyčuhujícím nad rámec přihrávače vtipů, potvrdil Philip Seymour Hoffman svou pozici nevyzpytatelného, přesto pokaždé skvělého herce. Podobných soukromých válek jiných pánů Wilsonů, kteří umí říct „ano“, když je třeba, svět vede a povede spousta a třebaže v nich jde o celkem vážné záležitosti, potěší, jakou srandu si z nich dokáže udělat hrstka inteligentních lidí v Hollywoodu. (Black Box.) 80% ()
Sic to o cenách není, přesto mi dovolte: zaoceánský miláček Tom Hanks byl pětkrát nominován na Oscara, přičemž dva „plešouny“ získal (Velký, PHILADELPHIA, FORREST GUMP, Zachraňte vojína Ryana, Trosečník), sedmkrát pak na Zlatý glóbus – cenu si přebral čtyřikrát (VELKÝ, Samotář v Seattlu, PHILADELPHIA, FORREST GUMP, Zachraňte vojína Ryana, TROSEČNÍK a Soukromá válka pana Wilsona) a i nadále se zdá být jeho postavení neotřesitelné!! I když; vrchol už má pravděpodobně za sebou. Zatím posledním úspěchem byl tu a tam satirický, místy úsměvný, rozhodně inteligentní, ale jinak nestrhující pohled na jednoho požitkářského kongresmana, viditelně se lišícího od svých usedlých kolegů, který toho času zlomil vaz celému Sovětskému svazu. Pomalu ubíhající snímek nakonec ve finále vyznívá jako sázka na jistotu, kterou si už podle všeho nezopakuju.. ()
Trochu nudné, trochu politické, trochu satirické, ale tak nějak byť asi jeden z lepších drama/komedie filmů, i tak upadl do zapomnění s tím, že tuto recenzi jsem měl napsat již před deseti lety a dnes si již nemůžu vzpomenout, o čem to bylo plus mínus. Je vím, že ten konec je věc, kterou USA nedozírně prohráli. ()
Na Nicholse překvapivě hloupý film (hlavně v závěru), který neví, čím by chtěl být. Vtipným náhledem na minulost, dramatem či čirou komedií? Nevím. A mám strach, že to nevěděl ani tvůrce, jenž mě ještě před třemi lety uhranul famózní hrou s lidskými osudy v parádním Na dotek. Soukromá válka pana Wilsona je napůl vážná, napůl vtipná a dohromady je to celkem nuda bez výrazných momentů, chuti a zápachu. Herci jsou fajn, ačkoliv nebýt Hoffmana, skončil by bodrý pan Wilson hodně rychle v nevábném šrotu. Takhle je to aspoň průměr, který občas zavání vychytralým kalkulem směrem k akademické porotě. A takhle, takhle tedy ne, Mikeu. ()
Formou i obsahem notně stylizované politické dobrodružství dle historických událostí, mistrem Nicholsem popkulturně skvěle a zábavně přetavené tak, aby celou historii pochopil i červenokrký volič pana texaského kongresmana. Ano, takzvaný "komunizmus" byl hnus, ten expanzivně sovětský obzvláště (i když takoví Číňané či Kambodžané by mohli vyprávět, že...) a afghánská válka byla posledním svinstvem, do níž předperestrojkový S.S.S.R. zabředl. Ale jak pravil sám hlavní hrdina tohoto filmu v závěrečných titulcích - "...podělali jsme co jsme mohli..." a jak vidno, nepoučili se pánové z nejsvobodnější demokracie světa (z tohoto ni dalších konfliktů do nichž nějak v jakékoli víře jejich země zasáhla) dodnes. Není holt nad ten nezlomnej lidskej duch, že. Smutné... - - - - - (Poprvé viděno 16.4.2013 na dvd /s původní zvukovou stopou a č. titulky v originálním formátu obrazu/, hodnocení 7016., komentář zde jako třistapětašedesátý - 16.4.2013) ()
Galerie (52)
Zajímavosti (22)
- Film se natáčel v Marakéši v Maroku, v Los Angeles a v Santa Claritě v Kalifornii. (rafix)
- Emily Blunt natočila své scény za dva dny. (HappySmile)
- Po agentovi z Chyť mě, když to dokážeš a astronautovi z Apolla 13 je Wilson teprve třetí skutečnou osobou, kterou si Tom Hanks zahrál. (109)
Reklama