Glastonbury

Milujem festivaly a o Glastobury som si toho už pozisťoval až až, ale takýto pohľad stojí za všetky info. Dokument je plný emócií a je spravený dosť dobre. Oceňujem tie pohľady prítonosť vs. minulosť. A ako bonus kopa hviezd s tým najlepším čo vedia ponúknuť. Fanúšik dobrej hudby by to určite nemal prehliadnuť. (10.05.2010)

Flipper má pravdu. Radšej raz zažiť ako x-krát vidieť v TV. Ale takýto prehľad neuveriteľných "máničiek" som videl až tu. Už to nie sú zlaté 70te, ale závan absolútnej slobody ostal. Muzika poctivá, anglická a nie hip-hop či techno. Akurát som väčšinu tých kapiel nepoznal. No a ten bordel, čo tam po 300 000 ľuďoch ostal by som dal vyčistiť našim futbalistom :) (17.10.2011)

Naprosto nic neříkající záběry z jednoho z největších evropských festivalů, nějaký smysl pro promyšlenost a směřování tu opravdu nenajdete. Dokumentární snaha nulová a nulové popisky (nejenom kapel) přehlednosti nepřidávají. A zřejmě asi i zamýšlená atmosféra se do mého obýváku z DVD nepřenesla. Přesto procentem zfetovaných/opilých návštěvníků Glastonbury určitě nepřekoná některé nejmenované akce v Trutnově či Hradci... 30 % (05.01.2011)

Film som videl dvakrát - prvýkrát v kine, druhýkrát v televízii. Musím povedať, že hudobné festivaly navštevujem pomerne pravidelne, no na Glastonbury som nebol. Dojem po prvom pozretí bol, že tam asi ani nechcem ísť. Nie kvôli blatu, drogám, a podobným hrôzam, ale skrátka preto, že som mal pocit, že Glastonbury už nie je to, čo bývalo, že celá jeho myšlienka sa zvrhla. Po druhom pozretí mám pocit, že aj keď Glastonbury nie je to, čo bývalo, niečo z tej myšlienky predsa žije. Musím povedať, že jeden z najpôsobivejších dokumentov aké som videl, pričom kvitujem najmä to, že to nie je čisto hudobný dokument, ale zachytáva jeden fenomén a cez neho napríklad aj dejiny Británie (vrátane politiky, či sociálnych zmien), a nepriamo hovorí o vážnych veciach - o slobode, o láske, o tolerancii, ako aj o ich absencii, a o tom, ako ľahko sa môžu tieto hodnoty strácať. (21.07.2009)

Pokus o zajímavě zpracovaný dokument z historie toho nejlepšího a největšího festivalu historie. Části s Michaelem Eavisem jsou OK, záběry z vystoupení OK. Občas mi ale lezly na nervy chaotický prostřihy mezi účinkujícími a diváky. Taky by bylo fajn, kdyby se autor zaměřil trošku víc na současný obyčejný návštěvníky festivalu a nevybíral si jen ty "podivíny". A nevím jak vy, ale na obálce jsou inzerováni mj. The Killers a White Stripes. Já je tam teda neviděl. Původně ***, ale kvůli Bjork a závěru s Davidem Bowiem a Heroes dávám za **** (05.11.2007)