Na hraně lásky

Na hraně lásky na první pohled vypadá jako filmový parazit snažící se zopakovat úspěch o rok staršího Pokání. Nasvědčovala tomu účast Keiry Knightley v podobné úloze, zařazení do období 2. světové války, trailer, který servíroval scény ne nepodobné právě těm z Pokání (Keira na pláži, odloučení vlivem války, atd.), dokonce i jeden z plakátů na tento film na mě působí jako vykrádačka plakátu určeného pro propagaci majstrštyku Joe Wrighta. Po shlédnutí filmu ale mohu s klidem říct, že tato podobnost je jen a pouze marketingovou záležitostí, kdy se producenti snažili Na hraně lásky prodat jako "něco, co je podobné a tudíž i stejně dobré jako Pokání". Na hraně lásky je ve skutečnosti méně rozmáchlým a intimnějším příběhem lásky, přičemž kdybych chtěl oba zmíněné film nějak odlišit, nazval bych Pokání epikou, zatímco v Na hraně lásky vidím převážně lyriku - příběh zde není tak košatý a komplikovaný, o to více prostoru je zde věnováno samotným postavám, což je třeba, neboť všechny postavy z milostného čtyřúhelníku jsou stejně důležité a je tedy třeba, aby jim byla věnována vesměs stejná pozornost. Nenapadá mě lepší označení pro tento film než melodrama, které je příjemně staromódní a postavy v něm mluví, jakoby předčítaly z "krásné literatury", jako by každá z nich byla nadaným básníkem (tím je ve skutečnosti jen jedna z postav), který dokáže bez většího rozmýšlení proměnit normální dialog v krásný kus poezie, což sice nepůsobí moc věrohodně, ale ve výsledku to filmu přidává na poetice. Divadelní kořeny jsou z tohoto filmu velmi cítit. Dialogu jsou opravdu skvěle napsané a příběh celkově, i když zpočátku vězí nějakou dobu v mrtvém bodě, s přibývající stopáží graduje a závěrečná katarze je dojemná, tragická a velmi efektivní. Někdo bude mít možná zpočátku problém se samotnými postavami, neboť ty jsou v úvodu jen letmo načrtnuty, což je problém který se s každou další minutou a jejich postupným vývojem pomalu rozplývá a v druhé polovině se z nich vyklubou vrstevnaté charaktery, které jsou hlavními pilíři celého filmu. Pokud jde o vizuál, jedná se o čiré orgie - barevná škála, kompozice, prolínačky, tónování...prostě nádhera. Pro takový druh filmu jsou velmi důležité herecké výkony, které dávají scénáři konkrétní tvar. V Na hraně lásky se sešli talentovaní zástupci mladé generace - Cillian Murphy snad ani špatně hrát neumí, Keira Knightley dokazuje, že dobová dramata jsou její parketou a v tomto filmu ze sebe vyždímala to nejlepší (vedle Pokání samozřejmě), Matthew Rhys mi byl po většinu stopáže velmi nesympatický, což se dá vzhledem k jeho roli považovat za úspěch a Sienna Miller po Interview opět dokázala, že vedle béček typu G. I. Joe utáhne i seriózní film. A zpívající Keira je úžasná! 90% (09.08.2009)

Scénář: Sharman Macdonald .. 70% zaokrouhlených nahoru především za Keiru a válečnou Anglii ;-)) ___ Příliš vlažný, pomalý rozjezd, kde zaujme tak akorát zpívající Keira Knightley, ale jinak je roztahaný, bez silnějších momentů. Takže mimo kupených stylizovaných obrázků, perfektních kostýmů a všudypřítomného cigaretového kouře se zde okrajově zaplétá milostný čtyřúhelník. Silnější momenty a hustější atmosféra snímku přichází až později, jak v rovině obsahové, tak herecké. Ty obstarává samozřejmě opět výtečná Keira, která bezpečně vládne tomuto snímku a zaostávají za ní nejenom zbylý herečtí partneři, ale většinou i režisér samotný. ___ (Come back to me) Atonement je však o něčem jiném a především působivěji udělané. (17.11.2008)

Edge of Love je v podstate dost nudny film, ktory oproti takemu Atonement vlastne ani nema co ponuknut. Niektore obrazky su skutocne pekne, avsak vizualna prepiplanost na mna posobila az gycovym dojmom. Postavy, hoci aj maju svoje zivoty, su pre mna nezaujimave a jediny, kto ma ako tak co ponuknut je Matthew Rhys ako basnik Dylan. A Badalamentiho hudba je len malym a nezaujimavym mementom po jeho vybornej praci na A very long engagement. Suma sumarum, nic moc. 2,5/5* (06.08.2009)

Na hranici priemeru a dobrého filmu, na hranici straty času a jeho príjemného strávenia. Ak vidím výborný film, pamätám si ho aj po dvoch rokoch. Toľko uplynulo, čo som videl The edge of love a ani neviem, že som niečo videl. Ako jednohubka po nedelňajšom obede je to fajn, za návštevu kina, alebo požičanie (nehovoriac o kúpe) dvd tento film asi nestojí. Možno pre niektoré špeciálne romantické ženské duše. (25.07.2012)

přiznávám, že jsem ze začátku trošku tápal, co to vlastně sleduji .. válečné love story? .. zamotaný a značně komplikovaný vztahový čtyřúhelník? … promiskuita a nerozhodnost obou hrdinek jde mimo mé chápání .. nejdříve ublížím tím nejhorším možným ženským způsobem tomu, který mne má rád takovou, jaká doopravdy jsem .. a vzápětí zjišťuji, že mám konečně jasno a miluji toho, komu jsem ublížila a ne toho, koho jsem před tím na sebe pustila ..? … ... ale jinak Keira opravdu skvělá ... (20.05.2010)