Než si pro nás přijde

Klepání na nebeskou bránu je jenom jedno a tohle se s tim vůbec nedá srovnávat, ale i tak je to dobrý drama a občas slušná komedie, ale bohužel na muj vkus je to až přespříliš tlačený do tý dramatický úrovně a na tu zábavnou část, která je hlavně zásluhou Jacka Nicholsona vynikající, nezbývá moc prostoru, což je docela škoda, ale i tak to je film, kterej si určitě zaslouží pozornost už jen kvůli skvělým hereckým výkonům jak Nicholsona, tak i Freemana (09.05.2008)

Obdivuji, že film si dokáže udržet pozornost, i když je snad celou třetinu své stopáže zalezlý v nemocničním pokoji, což je dílem nezpochybnitelného charismatu obou hlavních představitelů. Jejich Bucket list sice obsahuje samé atraktivní body, často se ale jedná pouze o sled scének, které by povětšinou byli pro skutečného člověka s podobným zdravotním stavem mission: impossible. A právě tyto chvíle jsou největší slabinou filmu, s realitou nemají vůbec co dočinění a působí strašně odtažitě. Závěr lze pak odhadnout i bez zaříkávadel a civění do skleněné koule. Nakonec se nám to sice všechno pěkně vyškrtá, ale tohle je prostě výsměch všem rakovinou stiženým lidem. 45 miliónů dolarů(rozpočet)/171 miliónů dolarů(výdělek celosvětově) (25.05.2008)

Fenomenální legenda posbírala neuvěřitelných dvanáct nominací na Oscara, přičemž získat se jí podařilo tři z nich (Bezstarostná jízda, Malé životní etudy, Poslední eskorta, Čínská čtvrť, PŘELET NAD KUKAČČÍM HNÍZDEM, Rudí, CENA ZA NĚŽNOST, Čest rodiny Prizziů, Jako nepoddajný plevel, Pár správných chlapů, LEPŠÍ UŽ TO NEBUDE, O Schmidtovi), dále pak sedm nominací na cenu BAFTA, z úctyhodných osmnácti nominací na Zlatý glóbus pak proměnil rovných sedm, včetně ceny Cecila B. DeMillea (dále pak Čínská čtvrť, Přelet nad kukaččím hnízdem, Cena za něžnost, Čest rodiny Prizziů, Lepší už to nebude a O Schmidtovi). Ale zpátky do současnosti. Respektive za takovým hřejivým pohledem zpět, rozjímáním o uplynulém i neuskutečněném, přesně takovém, jaké nám naservírovaly dvě zářivé legendy, Morgan Freeman a právě Jack Nicholson. Představují dva umírající pacienty, kteří se sice znají jen pár týdnů, ale i tak se rozhodnou společně podniknout „poslední cestu“. Oba mají své postavy napsané přímo na tělo – mrzutý milionář, cynik a děvkař Nicholson a dobrák od rodiny Freeman. Právě jemu je to celé proti srsti, záhy si na přepych a splňovaní těch nejniternějších snů zvykne, stejně jako na návštěvu všelijakých divů světa, na kterých může uplatnit své hluboké znalosti. Role se tu a tam prohodí, místy lacině citově vydírají, jindy mají pravdu k nezaplacení. Celé je to moc milé, nicméně několikrát by si jejich příběh zasloužil rychlejší tempo a lepší, než plochý scénář! Příjemné, pozitivní, ale ničím strhující.. nějakých 65%. (01.03.2008)

Rekapitulace života, bilancování, smiřování se smrtí a umírání po hollywoodsku - prefabrikovaně, předvídatelně a lidsky laskavě. Film, na jehož počátku víte, že vykoupení, smíření se a odpuštění se jistě dostaví a vy budete na konci plakat dojetím, respektive, že byste na konci měli plakat dojetím. Vždyť Hollywood neumí brát naději. A když se pláči nedaří, tak nejste hodný člověk a dáte ** hvězdy. Protože jste suchar, kterému bláznivé utrácení našetřených prachů za blbosti připadá divné a nedokážete to nazvat "žitím naplno". Protože vás nedojímá návrat k rodině, o kterém již na začátku filmu víte, že přijde. Kde je morální poselství, které v sobě má třebas Kurosawovo Žít? Kde je tíživá psychologie, již lze nalézt v Bergmanových Šepotech a výkřicích? Tady ne, tady je jen pohlazení, které vás v okamžiku, až vám bude někdo umírat, až vy budete umírat, nechá na holičkách. (25.08.2008)

Film má velmi silné a vtipné scény, ale chybí mu trošku osobnosti. Někdy to vypadá jako velká cestovní reklama a já opravdu ted chci navštívit spoustu míst, která jsem viděla. Ovšem nemůžu se vyhnout srovnání s Klepání na nebeskou bránu. Ta mě zasáhla mnohem víc. Ovšem nemůžu říct, že by tento film také nebyl smutný. Nejvíc se mi líbil závěr filmu. Opravdu krásný konec. (15.01.2011)