Než si pro nás přijde

Pro někoho kýčovitá a předvídatelná hra na city, pro mě herecký koncert vždy dokonalého Morgana Freemana a Jacka Nicholsona. Kdysi jsem z něj byl stejně vyplesklý jako dnes. Podobné motivační snímky zbožňuji, a pokud jsou podány stejně výpravně a citlivě jako Bucket List, naplno se do něj pohltím a do samotného závěru už nepustím...95% (08.05.2015)

Film plný laskavého humoru, který ale nemá čím překvapit. Víte přesně jak to celé bude probíhat a jak to skončí a co celé od toho asi tak čekat. Nicholson a Freeman navíc hrajou své typické charaktery, takže i oni předvádějí přesně to, co se od nich čeká. Je to taková milá jednohubka, u které se párkrát mile zasmějete, ale absolutně ničím vás nepřekvapí. (09.02.2008)

"Až budeš starý, tak nikdy nezmeškej záchod, nepromarni erekci a nevěř svým prdům." Provedu! Takovou moudrost si prostě musím pamatovat. Taky se musím přiznat, že jsem se s vědomostmi hýřícím automechanikem Carterem a financi překypujícím živlem Edwardem toužil vrhnout střemhlav z letadla, likvidovat bouráky na autodromu či řítit se na motorce po Velké čínské zdi a tak si začínám psát seznam kravin, které musím vykonat dřív, než zemřu. Jen potřebuju, aby to Edward zafinancoval a Carter se mnou absolvoval, aby to stálo za to. Jen ty postelové hrátky s Megan Fox zvládnu sám, když mi to diktátor Aladeen domluví. (11.07.2017)

Rob Reiner natočil několik kvalitních dramatických snímků na přelomu osmdesátých a devadesátých let, vystřídal v nich několik témat a protože ten čas opravdu letí, sáhl nakonec i po stáří a umírání. Odvedl slušnou práci, krom toho si nemohl do hlavních rolí vybrat lepší veterány. Tvrdý kontrast mezi beznadějnou nemocniční pasáží a bezstarostnou částí cestovatelskou je ale poněkud hardcore - film jakoby nevěděl, zda chce vyprávět příběh o sklonku života, jehož hrdinové ví, že tu již za několik měsíců nebudou, nebo o dvou dědcích, kteří na stará kolena díky svému setkání objevili lecos ze sebe samých, a chtějí ještě něco v těch mizerných životech prožít. Nepříliš funkčnímu koktejlu pak definitivně podráží nohy přímočaře sentimentální konec a poněkud povrchní scénář. Než si pro nás přijde je rozhodně filmem, který za vidění stojí, je podívanou lehkou, hřejivou a pohodovou... na druhou stranu, má vážně film o umírání vytvářet jen úsměvy? Vzhledem k odlehčenosti vyprávění je v pořádku, že element definitivního konce zadupávají do země oba staří pánové, od samotného filmu to ale působí poněkud marnotratně. Uslzené finále na tom nic nemění. (27.01.2009)

Hrecký koncert dvou mistrů, kterým scénárista s režisérem střihli obleky přesně na míru. Není to lehké vybalancovat příběh o umírání na rakovinu tak, aby nebyl ani sentimentální, ani necitlivý, zachoval si napětí, nadhled i humor a udržel diváka v pocitovém souznění. Mnozí herci by při chůzi po těchto hraničních čárách stokrát zakopli, ale PÁNOVÉ Freeman a Nicholson to nejen zvládli, ale ještě si to vychutnali. (23.08.2008)