Reklama

Reklama

VOD (1)

Sportovní drama dle skutečného příběhu černošského hráče amerického fotbalu Ernie Davise, který tvrdou prací a nepřehlédnutelným talentem uskutečňuje svůj sen v době rasových problému šedesátých let dvacátého století ve Spojených státech. (JOHN.NY)

Videa (2)

Trailer

Recenze (122)

junxi91 

všechny recenze uživatele

Jojo, těžké časy rasismu v 50. a 60. letech v Americe, které omezovaly spoustu talentovaných černochů v tom, aby se někam dostali. Ne jinak tomu bylo také v případě Ernieho Davise. Ernie Davis je mladý Afroameričan vyrůstající v Pensylvánii se svým strýcem Willem Davisem Jr. na konci 40. let 20. století. Davis žije se svou širší rodinou, včetně svého dědečka Willieho 'Pops' Davise, který ho vede a vzdělává. Davisova matka Marie Davis se nakonec vrací do jejich bydliště, aby informovala rodinu, že se znovu provdala a nyní si může dovolit vychovávat Ernieho ve svém vlastním domě v Elmiře v New Yorku. Zde Ernie zažije svůj první incident s bílými dětmi. Sbírá totiž s kamarádem láhve na kolejích v území, kde mají černí zákaz vstupu. Jeho kamarád naskočí na vlak a ujede, zatímco Ernie se rozběhne a celé obrovské přesile uteče a dokonce se mu povede zachránit také ty lahve. Po přesídlení do Elmiry se Davis zapíše do Fotbalové ligy pro dorost a na hřišti vyniká jako běžec. O několik let později hlavní trenér fotbalové univerzity Syracuse, Ben Schwartzwalder, hledá nového běžce, aby našel náhradu za Jima Browna, který promuje a dokončuje svou celoamerickou seniorskou sezónu. Schwartzwalder je ohromen Davisem poté, co zhlédl záběry, jak Davis hraje za Elmira Free Academy a povede se mu dostat jeho tým na státní šampionát. Schwartzwalder přesvědčí Browna, aby ho doprovázel na náborovou návštěvu za Davisem a jeho rodinou v naději, že ho naláká, aby se zavázal hraní za Syrakusy. Po jejich návštěvě se Davis rozhodne zapsat do Syrakus a na ostatní školy se vykašle. Takže to vypadá, že Ernieho čeká v Syrakusech pořádná kariéra. Na začátku školní fotbalové sezóny 1959 Davis okamžitě exceluje ve hře za univerzitní tým, čímž dovede Syrakusy k vítězstvím nad několika vysokoškolskými fotbalovými týmy. Poté, co Syrakusy porazí UCLA a zakončí základní sezónu bez porážky, se tým rozhodne hrát s 2. Texas Longhorns v Cotton Bowl Classic. Před zápasem dostávají univerzitní úředníci dopisy, ve kterých je jim vyhrožováno, že na Davise zaútočí, pokud bude hrát, ale Schwartzwalder i Davis hrozbám vzdorují. Prostě ten negr nesmí nastoupit! Během hry 1. ledna 1960 se Davis odvážně pokouší dovést svůj tým k vítězství, ale brzdí ho zraněná noha a rasově zaujatí rozhodčí. Nehledě na nepřátelsky naladěné publikum, které mu nadává do negrů. Ernie se i přes bolest nohy a odpor publika vrací do hry, aby svému týmu vyhrál šampionát. Ke konci hry Davis skoruje rozhodující touchdown, čímž zajistí svému týmu vedení. Zápas končí vítězstvím Syrakus a jejich prvním národním šampionátem. Po hře se pro oba týmy koná banket, ale když se Davis ani další dva černošští spoluhráči nesmí zúčastnit, zbytek syrakusského týmu s ním na projev solidarity odchází. V roce 196 Davis i přesto, že je černoch, vyhraje Heisman Trophy. Stane se profesionálním atletem v NFL a podepíše kontrakt s Cleveland Browns. Bohužel, rasismus není to jediné, co Ernieho trápí - často mu teče krev z nosu, což znepokojuje zejména jeho přítelkyni, a ukáže se, že trpí leukémií. Díky tomu nemůže ve své kariéře pokračovat, zato však najde za sebe náhradu v podobě mladého Floyda Littla. Velice smutný konec krátkého života tohoto sportovce, který si během kondolence získal sympatie prezidenta Kennedyho nejen jako sportovec, ale také jako občan. Já díky tomuto filmu trochu lépe pochopil pravidla tohoto brutálního a kontaktního sportu se spoustou čar, podivným míčem a nesrozumitelnými pravidly. () (méně) (více)

progression 

všechny recenze uživatele

Výborné sportovní drama podle skutečného příběhu jednoho z nejlepších hráčů historie amerického fotbalu Ernieho Davise. Ale není to zdaleka jen sportovní drama, ale současně i drama rasové. Mám rád filmy podle skutečných událostí, sportovní obzvláště a i když americký fotbal není zrovna mým šálkem čaje, tenhle snímek mne plně zaujal od začátku až do konce. Příběh byl strhující, sportovní scény více než realistické, výkony hlavních hereckých představitelů nezapomenutelné, akorát z toho tehdejšího rasismu bylo člověku poněkud šoufl. Přiznám se, že jsem neznal tehdejší nepsané pravidlo, že černoch s míčem za zadní (skórující) lajnu v některých oblastech absolutně nepatří. ()

Reklama

Jeand´Boa 

všechny recenze uživatele

Počátky profesionálního černošského působení v oblasti amerického fotbalu...nejen sport, ale rovněž i zbatečně utiskované minority potřebují svých hrdinů...a tento film o jednom z takových je...a je to snímek věru kvalitní, který příběh popisuje s uměním poctivého vypravěče...a ještě cítím nutnost vyzdvihnout Quaidův výkon. Perfektně ztvárněné rozličné charakterové vlastnosti a vnitřní pochody, které se vyvýjejí a střídají ve rozsahu od čisté vypočítavosti až po přátelství a obdiv... ()

cyberhawk 

všechny recenze uživatele

Mam rad filmy podle skutecne udalosti. Mam rad sportovni filmy. Mam rad kvalitni filmy s vyborne budovanou atmosferou, prijemnou hudbou a sympatickymi herci. The Express vam nabizi vse. Pokud byste se divili tak jako ja, proc se takovy film jmenuje The Express - je to proto, ze film je natoceny podle knihy Ernie Davis: The Elmira Express od Roberta C. Gallaghera. ()

ZkuKol 

všechny recenze uživatele

Skvělý, nejenom sportovní, film. Dobová atmosféra je dovedená k dokonalosti, fotbalové scény jsou řízné a nechybí jim šťáva. Dennis Quaid hraje svůj typický archetyp a očividně ho to baví, on má prostě na tyhle drsné, ale spravedlivé a čestné chlapáky patent. Bohužel mladší herecké osazenstvo hraje druhou ligu, ne že by vysloveně kazili, ale mezi Dennisem, jeho staršími kolegy a mladými fotbalisty je prostě herecký rozdíl znatelný a scény, ve kterých jsou mladí osamoceni (a nehrají právě fotbal), se oproti ostatním táhnou a ztrácejí tempo. Škoda, příště to chce lepší casting... 80% ()

Galerie (31)

Zajímavosti (5)

  • Číslo 44 syracuských Orangemanů bylo v roce 2005 oficiálně vyřazeno a žádné jiné číslo nemá v historii univerzitního amerického fotbalu takovou historii. Oblékali ho Jim Brown (1954-1956), Ernie Davis (1959-1961) a Floyd Little (1964-1966). (JOHN.NY)
  • Ernie Davis byl prvním Afroameričanem, který obdržel Heismanovu trofej (každoročně udělovaná trofej pro nejlepšího vysokoškolského hrače amerického fotbalu). (JOHN.NY)
  • Číslo 44 v "historii" univerzitního amerického fotbalu oblékal ještě jeden slavný hráč, a to Forrest Gump (Tom Hanks). (baribal)

Reklama

Reklama