Láska podle předlohy

NOVA CINEMA - Zde řeknu jen pár slov. Zejména to, že kdybych si býval přečetl některou knihu od Jane Austenové, rozhodně bych se u filmu tolik nenudil a určitě bych si x-krát sám pro sebe říkal: "Jo, jo, to v té knize bylo, to znám". Ale tahle autorka mě minula opravdu velkým obloukem, a tak to bylo pro mě docela utrpení. Ovšem nehaním to, věřím, že mnoho lidí to oslovilo, ale mě debaty o přečtených knihách prostě nebraly. Ještě že to bylo prokládáno nějakým dějem, kdy neznalost knih nevadila. S odřenejma ušima 60% (with J.) (01.05.2013)

Na první pohled obyčejný romantický film. Při tom druhém pohledu ale zjistíte, že jde o úžasně a hlavně do hloubky vykreslené příběhy několika lidí. Vůbec nevadí, že jste nečetli ani jeden román od Jane Austen, protože tahle dějová linka je sice hlavní, ale zároveň skoro nepodstatná. Jde spíš o to, jak její romány chápou hlavní postavy filmu, jak se s nimi ztotožňují a nacházejí v nich samy sebe, nebo nějaké společné vlastnosti. Láska podle předlohy je přesně ten typ filmu, u kterého můžete jak odpočívat a jen se prostě dívat, tak i přemýšlet a filozofovat nad nejrůznějšími otázkami. Děj krásně běží, nijak nic nevnucuje, postavy jsou sympatické, herci taky, reálné problémy a prostředí taky dělá svoje, takže se spousta diváků může se situacemi a hrdiny ztotožnit. Líbí se mi, s jakou lehkostí se na film dívá a jak je vytvořen. Jednou vidět rozhodně nestačí, protože většina toho opravdu důležitého se objeví, až po dalším zhlédnutí. (31.05.2012)

Nebojte se, že neznalostí díla Jane Austen ztrácíte hlavní bonus - mapu k pochopení debat o románových postavách. O ty neběží zdaleka tolik jako o členy čtenářského klubu, jejichž životy se před námi decentně rozbalují. Ženy rozličných profesí a stavů a jejich minulí, přítomní a budoucí muži nahlížejí do niter literárních postav a objevují tak svá vlastní. Taky jim dochází, že smutky a trápení má i ten, kdo právě sedí, žije, miluje .... vedle nich, vedle nás. Láska podle předlohy je film na slova, která je škoda přeslechnout, tak bohatý, že jsem si ho musela hned zopakovat a nejen proto. Má i úžasné herecké představitele, je civilní, lehoučký, ale i - neberte mi to, prosím - moudrý a skýtá jakousi citovou očistu ... je v něm zkrátka něco víc, než se na první nezávazný pohled může zdát. 4,5 *. PS : Koment 01Zuzany10 reagující na ten muj neni uplně od věci, ale přepisovat nebudu, aby nebyla za tydýta. (27.03.2008)

Lehká ženská ruka vedená instinktem nechává rozehrát milostnou šarádu pěti žen a jednoho muže pod záštitou knižního klubu, kde na milých schůzkách porovnávají díla největší romantičky všech dob se svými partnerskými problémy, ve snaze najít odpovědi na otázky časem neměnné. I když samotné rozmluvy nad knihou nevynikaly zábavností, neztratila jsem se, ačkoliv jsem od Jane Austenové nečetla ani fň, zato jsem si plnými doušky užívala krátkých epizod ze života transgeneračního vzorku ženské populace, kde všichni působili maximálně příjemně, dokonce i nevěrník Jimmy Smits! Největší poklona však patří neafektovaným projevům a decentní stylizaci žen k dokresu charakterů - vychytané do detailů, bez úliteb na oltář vyzývavosti, zato s nesmírným půvabem a jasnou královnou Emily Blunt. Nevtíravě milé povyražení. (18.05.2013)

Tenhle film se mi líbil především proto, že to je příjemný příběh, vlastně mnoho příběhů, které dokáží zaujmout i bez přeslazeného lovestory, přihlouplých experimentů a snahy vyrazit nám dech nečekanými zvraty. Tento film nic neláme přes koleno a prostě plyne. Knihy Jane Austen jsem nečetl a ve filmech se s postavami člověk neseznámí tak, aby mu zůstaly v paměti a nesplývaly. Přesto to nebylo, troufám si říci, při sledování tohoto filmu výrazně na škodu, už z toho důvodu, že jsem s hodnocením 80 % neváhal ani chviličku. (07.01.2011)