Královna Alžběta: Zlatý věk

Vzhledem k traileru jsem cekal vic, hlavne teda vic namornich bitev. Ta je tu totiz jen jedna ke konci a navic tak nak divne sestrihana. Pak se tu ukaze Alzbeta ve zbroji, ale z toho taky ve vysledku nic neni. Takze zbejva jen kecani. Mame tu par vtipnejch scen, jako napadnici a pak tu vice, tu mene zajimavy dialogy o politice a podobne. A pak tu je Owen. Musi se nechat, ze vetsina dialogu mezi Blanchett a Owenem je prijemnejch a vetsinou i vtipnejch, tudiz kdyz Owen sleze z platna, je to horsi. Ono v podstate tyhle dva herci celej film zachranujou, Owen tomu dodava takovou krapet lehkost a Cate Blanchett podava naprosto famozni vykon. Jinak film muzu jeste pochvalit za peknou hudbu a snahu o velkolepej historickej film, bohuzel by to chtelo vic penez, takle to vypada velkolepe jen misty. Nemuzu rict, ze bych byl vylozene zklamanej, tech 110 minut jsem se bavil vcelku slusne, ale rozhodne z toho slo vytezit daleko vic, takle je to jen na 4*, ale s primhourenym okem. (22.11.2007)

Královna Alžběta: Zlatý věk mě zaujala mnohem více, než úvodní díl. Cate Blanchett mi v roli legendární panovnice nepřišla již tolik chladná, jako v prvním filmu. Film zde také konečně ve velké míře odhaluje emoční stránku její povahy, takže se dočkáme několika silných emotivních scén, kde se Alžběta ocitá v sevření svých vlastních pocitů a výčitek. Silným tahem je rozhodně také obsazení Clivea Owena, jehož chemie s Cate Blanchett mi vynahradila absenci v prvním díle mezi ní a Josephem Fiennesem. Snímku také vévodí působivá hudba, jejíž jedna melodie mi připomínala tu z epizody Sherlocka, Reichenbach Fall. A stejně jako v Sherlockovi, i zde mě při ní mrazilo. Závěrečná velkolepá bitva je více než důstojným zakončením. (22.09.2013)

Jsem alergický na manýristické hloupé kýče, které jsou otravně tezovité a didaktické a které se, spadají-li do kolonky historické podívané, mohou pyšnit akorát povedenou výpravou, kostýmy a charizmatickými hereckými představiteli táhnoucími celou tuhle teatrální křeč. Na rozdíl od Kletby zlatého květu mě pokračování Královny Alžběty neiritovalo, protože s tímhle režisérem a s tím scénářem snad ani nic lepšiho udělat nedalo, ale že bude velkofilm trpět na střih, naprosto nepochopitelné záběrování a že se bude jednat o skoro nefilmovou podívanou založenou nikoliv na obrazech a jejich výpovědi, ale na blábolení a neschopnosti vystavět minimálně jednu dramatickou scénu bez efektu vyvolání smíchu u diváka všimajícícho si stylistických postupů, jsem si nemyslel a Shekhara Kapura si řadím stejně jako Rona Howarda po Šifře mistra Leonarda do kolonky "nešahat, fyzicky bolí". (21.12.2007)

Nuže předstup Alžběto před krále Flankera.27, vládce Andalů a prvních lidí, a vyslechni rozsudek. Co stránky historické se týče, výhrad by několikero se našlo. Jmenovitě tvé uvrhnutí Raleigha do žaláře se událo až roku 1591. Po vládnutí tvém nedá se příliš o míru a blahobytu hovořiti, jakož i situace španělská dramatická tolik zase nebyla příčinami válečnými, leč devalvací obrovským přílivem zlata z nového světa způsobenou. Též vyobrazení tvé co matky národa s dítětem Raleighovým (což k jedné z předešlých výtek se váže), nebyloť mi zcela po chuti. Některé osoby významné zde nevidíme, v opaku toho jiné jsou zde naddimenzovány jaksi. Pak stránku filmovou a dramatickou zde máme. Zde rozhodně smysl pro efektní záběry neupíráme, jakož i výborná práce s barvami, světlem a hudbou jeví se mi. Dialogy však váznou místy, toliko tezemi o významu tvém stávají se pro poučení generace budoucí a tvých skutků neznalé shledávám. Rovněž tak vyznění celkové místy glorifikací národní stává se. Charakter Filipa II. a Španělů vůbec pak příliš jednorozměrný zdá se mi. Bitva závěrečná pak symbolem se stává rčení ustáleného "ilustrační záběry". Přesto nenudíš a společnost tvá příjemnou jevila se mi. Proto verdikt můj jest smířlivý a pozitivní celkem. (26.11.2007)

Cate Blanchett je výtečná Alžběta, Geoffrey Rush - Walsingham (snad přímý příbuzný kapitána Barbossy) - opět exceluje a jediným pohledem dokáže říct všechno, kostýmy berou dech, hudba je krásná, režie příjemná, vykreslení vztahu Alžběty I. a Waltera Raleigha (sakra sympatický Clive Owen) nijak neuráží, naopak je povedeně nenucené a historicky jakžtakž věrné… Asi hodinu a čtvrt samé klady a já byl přesvědčený, že Zlatý věk dostane plné hodnocení jako předchozí film. Jenže pak to přišlo. Bitva u Gravelines. Moje oblíbená kapitola. Au. Vypadá sice moc pěkně (digitální kouzla se doplňují s jednou skutečně postavenou lodí, kterou filmaři navrhli tak, aby z jedné strany dokázala hrát anglický a z druhé strany španělský škuner – opravdu husarský kousek, doporučuji bonus na DVD), za ohňové lodě jsem byl rád… Ale! Ve filmu to vypadá, že bitvu vyhrál Raleigh sám, scénář z něj udělal hollywoodského arcihrdinu z Pirátů z Karibiku, zatímco Francis Drake se jen mihne (řekne dvě tři nudné věty a jeho jméno se neobjeví ani v závěrečných titulcích, chudák herec, který se bude chlubit, že „hrál toho Drakea“) a jméno Charlese Howarda z Effinghamu (byl to přitom ve skutečnosti on, kdo vybral osm lidí, z nichž se staly ony ohňové) vůbec nezazní. Fakt, že při útoku ohňových lodí byl z celé španělské Armady poškozen jen jeden koráb, načež se loďstvo rozptýlilo a dohra bitvy plná pronásledování a ostřelování se konala až ráno, už scénáristy zřejmě nezajímal... atd. Historické „boty“ mi nevadí u filmů typu Gladiátor nebo Království nebeské. Tam je snesu, protože (víceméně) nevypráví o něčem, co se skutečně stalo. V tomhle případě ale oči nepřivřu. Tři hvězdy za ten hnusný popkorn. (23.11.2011)