Kronika rodu Spiderwicků

A zase ta samá písnička o dětech, které pomocí knížky otevřou oči a uvidí pohádkový svět. No a jak ta písnička pokračuje? Vezmeme si příklad ze skřítka Hejkala a popliveme ji. Velice by mě mrzelo, kdyby se mi podobný nenáročný a krásně odpočinkový film nelíbil a tak děkuji bohu, že mám svůj ochranný kruh a ten mě brání před dobrým filmovým vkusem. Kronika rodu Spiderwicků se evidentně líbí jenom dětem a Viktorce. Mám mít radost nebo se raději nechat sežrat skřety? (11.06.2010)

Napíšu knihu, kde shromáždím veškeré poznatky o nebezpečném paralelním světě a tuhle nebezpečnou literaturu umístím ve vlastním domě. V žádném případě si neodřeknu možnost to napsat a když už se stalo, ani mě nenapadne to zničit, vždyť všechny dostatečně ochráním cedulkou - nečti to, sic se stane cosi hrozného. Pak mě odnesou nějací pidižvíci někam a na ohroženou rodinu zapomenu okamžitě, stačí mi jen trochu zazpívat. Když člověk do zmíněné Spiderwick kroniky nahlídne tímhle způsobem, nutně si uvědomí, že už je dospělý. Jenže jak jinak, než přítomností šotků si vysvětlit, že něco, co jsem položila přesně sem tu teď není? Téma není nijak originální, což ovšem není ani mnohokrát zde vzpomenutý HP. Tři rozdílní sourozenci (pořád jsem si říkala, že ti kluci jsou si tak podobní, že to musí být dvojčata a pak jsem si připadala jako neprosté pako), kouzelný svět, dokonale tajemný dům, jen ta toporná matka, dobrá tak na zmáčknutí tabulátoru a pak shift a enter, předpoklad, že jinak bystré dítě si nevšimne rozkolu mezi rodiči a místy i pro malé děti až přílišné zjednodušení.... k dokonalosti těch rušivých drobností bylo moc, ale zas ne tolik, aby člověk hrdinům nefandil. (31.01.2011)

Na Kroniku Rodu Spiderwicků by šly napsat dvě zcela rovnoprávné recenze. Jedna dobrá, uživatelsky spotřební, a jedna záporná, žánrově teoretická. Ta první bude jasná pozvánka do kina. Rodiče, kteří chtějí občas s dětmi zajít na film, ale ne zas tak moc, aby v šatně odložili kromě kabátů i vyšší mozkové funkce a do sálu vcházet jenom s první signální či rovnou žebříčkovou soustavou, museli být v posledních měsících zoufalí. Vyprávění rozjíždí akci na akci a vystačí si s relativně malým prostorem domu a okolního lesa. Všechny děti se přes individuální rozdíly - rošťák, šprt a starší panovačná ségra, která to umí s kordem - osvědčí jako schopní bojovníci se zlem. Ve finále, kdy do boje zapojí i přepracovanou matku, dostane film grády podobně jako staří dobří Gremlini. Snímek má prostě spád, napětí, vtip, jen trochu kýčovitých sekvencí s "elfíky" a jeho jediná vada na kráse je v našem prostředí český dabing. (14.06.2020)

Zpočátku ve mně svojí řemeslnou zručností a sebejistotou vzbudila Kronika naději, že tu máme po delší době skvělý dětský film. Prvních zhruba dvacet, třicet minut je plných fantazie, tajemna a očekávání - skoro na mě působily jako začátek Nekonečného příběhu. Jenže s načítajícími se minutami film ztrácí dech i eleganci a závěrečná "bitka" je už skoro amaterská. Waters neumí natočit akční sekvenci a haprují mi i emocionálně vypjaté scény. Ale rodinám s dětmi můžu tenhle film doporučit rozhodně víc než jakéhokoli hraného Asterixe. PS: Pokud se vám zdá, že oba bratříčci Graceovi jsou si až moc podobní, pak vězte, že je oba hraje Freddie Highmore - a vůbec ne špatně. (13.03.2008)

Očarujúco skromný a lahodne pôsobiaci doplnok fantasy žánru, akási jeho chutná malá okrasa. Keď svet fantasy sa snažia dobyť monštruózne projekty, vtedy vedia dušu pookriať aj takéto príjemné, neškodné fantasy príbehy so zápletkou, ktorá nemôže nič pokaziť, prostými, ale presne trefnými fantasy postavičkami a napínavými scénami, ktorých prítomnosť a účinnosť ma na to, že je to detský filmík, vyslovene ohúrila. 70%. (26.01.2009)