Obsahy(1)
Dokument Není Hietler jako Hitler je příběhem lidí bez domova, bez státní příslušnosti, Čechů, Němců, Rakušanů, Rumunů, Maďarů a Cikánů, ale v první řadě příběhem lidských bytostí, které žijí nebo žily v pohraniční vesnici, těžce zkoušené minulostí.
Pohoří na Šumavě neleží na Šumavě, ale ve vedlejších Novohradských horách. A protože se nachází na hranici s Rakouskem, jmenuje se také Buchers im Böhmerwald. Nemá to ta vesnice jednoduché. Po staletí patřila do habsburské Rakousko-Uherské monarchie, po jejím rozpadu se v roce 1918 stala součástí Československé republiky, později krátce Velkoněmecké říše, potom Československé socialistické republiky, České a slovenské federativní republiky a v současnosti České republiky.
Je tedy jasné, že bychom jen těžko hledali na naší mapě místo, poznamenané tolika různými vlivy, otřesy, osudy...
První osídlenci sem přišli před 500 lety a ještě před 100 lety měla obec 1000 obyvatel, většinou německé národnosti. Po druhé světové válce musela většina Němců opustit vesnici i republiku. Od roku 1976 bylo toto území uzavřeným, téměř neobydleným vojenským prostorem.
Dokumentarista Václav Reischl, Čech, který žije a pracuje od roku 1968 ve Stuttgartu, pracoval na dokumentu o lidech z této vesnice celých 15 let. Kousek po kousku mapoval jejich osudy, jezdil, hledal, natáčel. Našel dokonce i vnučku pana Hietlera, jejíž rodina byla po válce odsunuta, ale ona se ve svých 13 letech ocitla v Praze u příbuzných. Bylo po válce, Hermína neuměla slovo česky a ve škole se představila jako Hitlerová. Tehdy bylo skutečně hodně těžké uvěřit, že není Hietler jako Hitler.
(oficiální text distributora)
Recenze (4)
To, že autor na dokumentu pracoval 15 let, na něm není bohužel příliš vidět. Drtivá většina natočeného materiálu byla zaručeně získana za mnohonásobně kratší časový úsek. Řada vyprávění pamětníků mi připadala, že byla filmována na jeden zátah a posléze jen sestřihána do finální podoby. Budilo to ve mě dojem, jako by autor některé pamětníky viděl pouze jednou a naposledy... Vesnic a městeček se stejně pohnutou historií jakou má Buchers nalezneme v našem pohraničí desítky. Bohužel... ()
Jelikož mě tato geografická oblast zajíma...tedy i její historie, tak mě zajímal i tento dokument. Podle mě se dal natočit i daleko lépe. Kamera mohla být se stativem a ne roztřepaná v ruce. ()
Již z oficiálního textu distributora je patrné, že toto dělali lidé pro které asi letopočet začíná rokem 1990. To, že bychom těžko v naší zemi hledali obec, která by po staletí patřila do Rakousko-Uherské monarchie to je ještě možná pravda, vždyť ona monarchie existovala jen 51 let, což má i k jednomu století hodně daleko - nevím, jak do ní tedy mohla spadat tato obec několik staletí. Ale řekněme, že je to jen velmý amatérský omyl, nicméně již v té samé větě hned další hovadina. Na tom, že obec prošla za cca 75 let dvacátého století X státními útvary není na dvacáté století v Čechách nic zvláštního. Nevím, proč bychom podobnou obec hledali jen těžko. To je zatím jen popis tohoto díla. Pokud má někdo rád alespoň trochu historii, tak ať to raději nesleduje, celé je to plné takovýchto hovadin a nesmyslů, které navíc jsou doplněny rozhovory s pozoruhodnými lidmi (současnými, bývalými obyvateli té oblasti), jejichž výpovědi jsou mnohdy tak věrohodné jako popis tohoto díla. Zde se ten odpad úplně nabízí! Kdo platí tohodle (silně proněmeckého) režiséra to teda nechápu .... Každopádně průměrný student toho už po osmi třídách základky ví o historii asi 10x tolik co on. ()