La Dernière Voix
Režie:
Karim HussainScénář:
Karim HussainKamera:
Karim HussainHudba:
David KristianRecenze (3)
Film o nemožnosti komunikácie zahlcuje diváka zdĺhavými súvetiami. Tragický podtón pateticky vážneho hlasu v sprievode zvuku pripomínajúceho pukotanie prehrávaných LP platní len dokresľuje celkovú ponurú vlhkosť. Skazu, pred ktorou niet úniku. Hoci ak by naozaj dlhodobo pršalo tak, že kov by tak skorodoval až by sa zmenil v hubovitú špongiu naplnenú tekutinou, tak celý film by sa odohrával nie na súši, lež na dne akvária. Hlavná výhrada smeruje k tomu, že sa to dá rovnocenne vnímať aj ako rozhlasová jednoaktovka. Obraz totiž navodil len to, čo bolo známe zo slov. Z nadbytočného množstva slov. ()
Včera jsem tento krátký snímek viděl poprvé, celý dnešní den mi v hlavě neustále kolovaly vzpomínky, otázky a myšlenky, až jsem se musel podívat znovu. Skutečně fantastické. Úžasně poetická, depresivní a dekadentní vize zanikajícího světa, zbaveného možnosti skutečně sdělit, komunikovat, říci a vyjádřit se. Po jeho zhlédnutí v člověku vyvstávají otázky o skutečném významu mezilidské komunikace, nenahraditelnosti lidských smyslů a elementární závislosti lidské existence na těchto schopnostech. Velmi depresivní a temná a zároveň neuvěřitelně pocitová záležitost, kterou asi ne každý skousne, o to více však nadchne jedince takovýmto snímkům nakloněné. Pro mě jednoznačně za plný počet bodů. Navíc, jakožto milovník ambientu přidávám další hvězdičky za úžasný soundtrack. ()
Až Wongovsky precízna práca so svetlom a farbami, fantastický ambientný soundtrack so šumovou zložkou neustále pripomínajucou neustávajúci dážď robia z tohto filmu audiovizuálnu rozkoš. Príbehu o chorobe ktorá bráni ľudom v komunikácii iným spôsobom ako vyrezávaním odkazov do ľudskej kože, nechýba dusný nádych temného sci-fi, ale slúži skôr k dokresleniu atmosféry hrôzostrašnej budúcnosti, sám o sebe mi príde príliš obskurný na to čo chce povedať. . Oplatí sa vidieť, minimálne po stránke atmosféry je to jeden z najlepších kraťasov čo som videl. ()