Orel kontra žralok

Tímhle filmem jsem se opravdu protrápil. Nevylučuju, že ústřední dvojice looserů se obyčejným mladým lidem ve skutečnosti podobá mnohem více, než 99 procent filmových postav, já jsem je ale měl za totální, nepřesvědčivé, nereálné, skrz na skrz podivné mimoně, ze kterých mi vůbec nebylo dobře. Oddechnout jsem si od nich mohl při pohledu na dalších dvacet podobných ichtylů. Nebo mě z té všudypřítomné podivnosti mohl vytrhnout neméně bizarní animák o jablíčku a ohryzku. Závěrečné titulky už hodně dlouho nechutnaly tak sladce. Režisér Waititi se jistě projevil jako netradiční tvůrce, nemůžu se ovšem zbavit dojmu, že to bylo na můj úkor- v podstatě se na to nedalo koukat, o nějakém požitku nebo radosti nemá vůbec smysl mluvit. (16.03.2018)

„Je čas splatit všechny dluhy! Sklidí to, co zasel! A je jasný, že to nebude kukuřice…ani pšenice.“ Po velmi příjemném překvapení u Co děláme v temnotách jsem se rozhodl, že musím zkusit další režisérův kousek a volba nakonec padla na jeho celovečerní debut. A Taika Waititi mě potěšil i podruhé! Tvůrce se vyřádil, když do svého filmu zasadil jednu větší trosku než druhou, ale tahle parta podivínů a asociálů mě dostala. Lily - zázračně válející v oblíbené hře svého milovaného, Jarrod - macho a zároveň nenapravitelný romantik („Můžeš mě držet za ruku, jestli chceš.“) chystající se na velký souboj, Damon - nejlepší imitátor Arnolda stejně jako bystrý hledač koní, Mason - nejprotřelejší počítačový hacker („Mám tam virus.“), Nancy a Doug - zářící v obchodní sféře, a řada dalších politováníhodných lidiček, kteří mě upřímně bavili. Místy se z filmu stává opravdová blbost, ale ten typ, u které máte neodbytnou potřebu se smát. Animace byly oživující a nerušivé, konec pak příjemný. Slušné 4*, těším se na další filmové setkání s tímto Novozélanďanem. (03.02.2019)

Strašně mě štve americká indie scéna s kreslenými titulky a ruční kamerou zachycující život na předměstí (viz Juno), tohle je ale jiné kafe ... Ve své podstatě jednoduchoučký film o několika zvláštních až lehce retardovaných lidičkách, dokonale suchý humor místy přerůstající do potrhlého dadaismu, slunce, seno a pár kiwíků. Krása. (18.03.2009)

Jemaine Clement hrál strašného blbce, který se stával ještě větším blbcem, když se chtěl zalíbit otci. Lily byla zvláštní, ale vlastně milá. Zvláštních postav tam bylo víc, možná úplně všechny, ale to vůbec nevadilo, bavila jsem se jako už dlouho ne. Nejednalo se o primitivní humor, tragikomický ráz způsobil, že jsem se smála v situacích, kdy to nebylo zrovna vhodné, ale spíš trapné. Originální, potrhlý snímek. Teď už se snad konečně podívám na Flight of the Conchords. Jedna z nejlepších scén "hacker" Mason:D.........."Můj bratr je mrtvý." "To je mi líto. Moje rodiče jsou taky mrtví." "Moje mamka je taky mrtvá."........ "Co máš v plánu dnes večer?" "Nevím" "Asi půjdu na film. Můžeš jít taky. Je to nový Wolverinův film. Hraje tam Hugh Jackman. Očividně vypadám jako on. Je to pěkně unavující. "Hele Jarrede, vypadáš jako Wolverine." Někdy si přeju, abych měl nože vyletující z pěsti. Mimochodem, začíná v 7:30 v Kino-sauru Rex. Kdybys chtěla přijít...nevadí mi to...... je snad očividné, jak jsem z filmu unešená:-) V neposlední řadě, super hudba. (07.07.2011)

Myslel jsem si, že jenom loser jako já dokáže ocenit tak povedený film o loserech s velmi originálním a neokoukaným humorem. Jaké to bylo překvapení, když jsem zjistil, že to má zde na csfd poměrně vysoké hodnocení. Tato komorní záležitost se pyšní hlavně dobře napsaným scénářem, skvělou hlavní představitelkou a uplně úchyvtným humorem viz. hra Fight man, kompjůtrovej hekr, awesome oblečení atd., to byly fakt špičky:-) Novozélandská kinematografie si pomaličku ale jistě získává můj obdiv. (21.01.2008)