Byl to tichý muž

Zamačkávám slzu v oku a se zajímavými, blíže nespecifikovatelnými pocity začínám psát tenhle komentář. Nemůžu skrývat nadšení, protože jsem čekal docela dost, ale dostal jsem ještě víc. Ve filmu je mnoho odkazů na problémy a aspekty současné uspěchané a mnohdy neeticky se chovající společnosti kolem nás. Na svět, ve kterém žije i náš osamělý a tichý hrdina, který válčí nejen s okolním světem, ale i sám se sebou, a kterému nezapomenutelným způsobem zapůjčil svou hereckou tvář Christian Slater. Když už mluvím o hereckých výkonech, neměl bych zapomenout ani na Elishu, která tady není už jen pro okrasu (ikdyž to samozřejmě taky), ale konečně dostala větší prostor pro vážnější roli a její obsazení bylo rozhodně prozíravým a dobrým tahem. He Was A Quiet Man je smutná a místy i dost depresivní záležitost, která mě však tak příjemně a mile překvapila, že ani chvíli neváhám a dávám plný počet. (26.01.2008)

Dajme tomu, že tvorcom kvitujem snahu o trochu iný film. Trošku to všetko zamotať, pridať pár animácii a trikov a na konci všetkých prekvapiť. Škoda však, že realita je skôr taká, že záver je viacmenej vykúpením z priemerného filmu. Potešil aspoň druhodivízny Slater, ktorý ukázal, že hrať vie, a to to aj celkom slušne. Inak je to presne ten typ filmu na ktorý si človek po pár mesiacoch ani nespomenie. Škoda, lebo som sa dosť tešil. (24.02.2008)

Príklad toho, ako možno pokaziť výborný námet!!! Stačí obsadiť do kľúčovej role outsidera a "nepochopeného introverta" neschopného prežiť v tomto sračkovitom svete niekoho tak toporného a "béčkového" ako Christian Slater - katastrofa, ktorej nepomôže ani jeho vizuálna zmena na "psycho image". Scenárista a režisér Frank A. Capello je sám sebe najväčším nepriateľom, ktorý veľmi chce, ale nedokáže dodať príbehu hĺbku a psychológiu, ktorá sa diváka hlbšie dotkne. Celá ústredná myšlienka vyznieva do stratena a v závere sa namiesto katarzie vkráda pocit prekombinovanosti a umelosti. Nejedná sa o zlý film, ale výsledný produkt namiesto pochutiny zodpovedá nedorobenému a rozpačitému polotovaru... (14.07.2010)

Toto psychologické drama nám představí Christiana Slatera v roli muže, který se jednoho dne rozhodne zastřelit několik lidí ve firmě, ve které pracuje. Tento muž středního věku je outsiderem ve svém pracovním ale i soukromém životě. Je tichý, neprůbojný a jako takový se denně stává terčem posměchu a vtípků ze strany spolupracovníků. Je naprosto bezbranný a v očích okolí i neškodný. Tento člověk ale ve svém mikrosvětě připravuje vzpouru vůči světu okolnímu, která vyústí v krvavou pomstu. Pečlivě si plánuje, kdo se stane jeho obětí. Svůj plán zrealizuje a výsledkem je pět mrtvých spolupracovníků. Jednoduchý závěr by mohl být tento: Sociálně nevyspělá osobnost získává se zbraní v ruce převahu nad okolím, kdy téhož není normální mezilidskou interakcí schopna. Z hlediska psychologického už hodnocení tohoto člověka tak jednoduché není. Jedna ze základních potřeb člověka je potřeba důležitosti, tedy stavu, kdy je člověk někým uznáván či milován. Netroufám si hádat, zdali byl tento člověk sociálně narušený již daleko dřív nebo jeho duše ochořela až díky ústrkům a nezájmu okolního světa v dospělém věku. Co ale vím bezpečně, že tento člověk v den svého brutálního činu křičel velmi mocně. Volal, aby si zasloužil pozornost. A té se mu nakonec dostalo. Tento snímek byl zesílen vynikajícím hereckým výkonem Ch. Slatera a to celé bylo korunováno perfektní prací s kamerou. Její detailní záběry na tvář hlavního protagonisty byly skutečnou třešničkou na dortu tohoto díla. (19.11.2010)

Keby bolo hovno cukrom srali by sme si do kávy Možno sa pýtate, prečo som, urobil to, čo som urobil. Ale akú ste mi dali možnosť. Ako inak by som mal získať vašu pozornosť? Všetko, čo som chcel, bolo existovať vo vašom svete. Pozoruhodný príbeh jedného melancholického chlapa ktorý si nechá srať na hlavu až sa z toho zblázni ... u mňa musím povedať dosť dobrý film ... akurát tie grcky na prsiach jednej slečny si mohli odpustiť .... (30.01.2014)